• ANNICK GOUTAL: malý a velký badyán MANDRAGORE

Nejsu žádná čarodějnica, abych zaklínala ogary propichováním kořeňa mandragory. Já ji používám mnohem rafinovaněji: nejdřív je omámím a jakmile ztratí ostražitost, dostanou cosik k podpisu. Mandračka totiž obsahuje rostlinné estrogeny a feromony, které mužům vyřazují samičí hormony bojovnosti a soutěživosti a dělají z nich submisívní beránky.
Úplná pravda je taková, že na Mandragoru opravdu reagují především muži: je postavená okolo “mužských” složek, jako pepř, zázvor, bylinky a badyán a jim se zdá povědomá: ani na výrazné arabské vůně se nechytají tak, jako na Mandračku. Ta reakce není ve smyslu “ach, ty jsi sexy žena”, ale spíš “pojď mezi nás, blízký bratře”. Hodí se mi to. A mimoto mám Mandragore Pourpre opravdu ráda. Mám ji dokonce tak ráda, že jsem se rozhodla, že o ní psát nebudu, protože ji nedokážu pravdivě vylíčit v plné kráse. Jenže jsme udělali s Radovanem nějaké výhodné nákupy a mně je líto vám tyhle dvě Goutalky nepředhodit. Na Parfums.cz mají totiž akci na vůně Annick Goutal, jednak naskladnili, co dlouho nebylo, a druhak ceny se pohybují pod tisícovku za stovku a to se prostě musí využít!

Mandračky jsou dvě: Mandragore, jasoň, a Madragore Pourpre, drsoň. Já preferuju mužného Drsoně, ale nosím obě, Radovan nosí jen Jasoně. A on taky říká, že tohle je No.5 nového věku, moderní basic. Až tolik předsvědčená nejsem, ale jde o výjimečnou vůni potvrzuju.

• Mandragore Pourpre, má láska

Začnu mojí signature. Já ji úplně za svoji značku nepožuju, ale lidi mi říkají “Ty máš zase TU vůni?”. Je lehce zapamatovatelná, asi proto, že je výrazná a líbí se. A asi se ke mně i hodí – já jsem k ní totiž přišla tak, že mne Deradem kdysi, za krále Klacka, zavedl poprvé v životě do butiku Madeleine.  Vlado, blahé paměti nejlepší prodavač vůní ve Střední Evropě (víte o něm někdo něco?) po mně skočil hned ve dveřích a řekl: “Vy budete nosit Mandragoru.” Já na to: “Přišla jsem si zkusit Mure et Musc.” Vlado: “NE. To nezkoušejte. Toto je vaše vůně.” Já na to: “Nechci. Chci Mure et Musc.” Vlado: “NE.” Derad: “Nebraň se.” Já: “Přišla jsem sem kvůli Mure at Musc.” Vlado si stoupnul před Mure at Musc a bránil mi vlastním tělem, abych na ni sáhla: “NE! To se vám nebude líbit.” Derad: “Vlado má vždycky pravdu.” Já: “Sem už nikdy nepudu.”
No prostě mi odmítl Mure et Musc byť jen zkusit a zlil mne purpurovou Mandračkou. Dokonce mi nechtěl ukázat ani tu obyčejnou. Trval na drsoňovi. Když ho Derad odlákal na druhý konec prodejny, tak jsem si rychle Mure et Musc stříkla…a fakt teda TOHLE není pro mne. Cestou domů jsem ještě nadávala, jak je ten prodavač nevychovaný, ale pak se mi Mandračka rozležela na ruce a za týden už jsem si pro ni jela. Hotovo.
Ale není univerzál. Mám období, kdy ji nesnesu. Třeba v létě, když je horko, ustoupí svěží složky rychle do pozadí a vyleze ta kořenitá sladkost a mně se z ní dělá šoufl. Ne, že se mi pouze nelíbí – prostě ji nemůžu nosit.

• Pourpre vs. obyč (konečně recenze)

Pourpre je na začátku pořádně opepřená. Přestože pepř ve složení není, použité koření ho silně připomíná, jen bez peprnosti a štiplavosti. Někdo říká, že je to koriandr, oficiálně jde o badyán, taková ta hvězdička, co se dává do štrůdlu a podobá se lékořici, někdo cítí i hřebíček. Ale správně není ani jedno: jde o naprosto abstraktní koření, pikantní, ale nepálivé, jen málo nasládlé, ale nepatlavé, jak bývá obvykle skořice s vanilkou. Možná – ledová skořice, sladký pepř? Tak něco.
Druhá poloha je výrazný bylinkový dressink s citronem. Žádná vodička či limonáda – ale pořádně v čarodějnickém kotlíku povařená a zahuštěná tinktura. Citrusy mají až želatinovou sílu a citronová máta nebo tymián, vem to ďas, sílu Švédských kapek z bylin nasbíraných za úplňku. Z hodně bylin. A kapky čerstvé kadidlové pryskyřice.
Dohromady to dává pěkně hustý lektvar, který naprosto perfektně ladí s temně purpurovou barvou flakonu. Starého flakonu. Přelít do lahvičky, ovázat stužkou, zlatý špunt, pověsit do podvazku a jít si přičarovat mládence. Přestože podle složek se hodí do skupiny ORIENTÁLNÍCH vůní, já v ní nevidím žádného Araba, ale Soňu Valentovou před svatou inkvizicí (jednu z prvních erotických scén českého filmu).
Obyčejná, původní, Mandragore, vycházela z konceptu lehkých bylinně-citrusových vod, jako třeba Hadriánovy vody. Až na ní byla dodatečně postavená ta zahuštěná kořeněná bomba v purpuře. A přesně tak se tváří: její charakter je spíš kolínský (charakter, ne síla), bylinková složka přebíjí tu kořeněnou, který jí jen dodává exotické zabarvení. Je to jen takové lehké, civilizované sexuální dráždění, do odpolední kavárny na pontonu. Tváří se nevinně, ale má projekci i výdrž a pokud nezačnete rovnou Purpurou, jako já, bude se vám asi zdát vhodnější. Zejména pro ženu. Já ji občas nosím v těch obdobích, kdy mi Purpura houpe žaludkem.

• Nová vs. stará

Tak je to tady: lámání chleba. Nedávno značku koupili Korejci. První krok bylo sjednocení flakonů. Tvary zůstaly, ale flakony jsou všechny z čirého skla. Což mne teda hodně zklamalo. Co zklamalo – nakrklo! Copak čarodějnický lektvar může být zabalený ve skle? Na druhou stranu: podívejte se na ten můj starý fialkový…

Co se týká obsahu: výdrž a projekce stejná. Purpura se mi ale zdá lehce sladší, vanilkovější, na začátku míň ostrá. Nevím, jestli došlo k reformulaci (vůbec nevím, kde lidi ty informace o reformulacích berou – vždycky jsem si myslela, že je to předmětem přísného firemního utajení), nebo jestli je změna poplatná tomu, že tu starší Mandračku mám už 5 let. Každopádně malá změna tam je. Ne taková, aby změnila charakter vůně a ne taková, aby ji pokazila.
 

• Unisex

Snad je vám známo, že všechny Mandragory jsou unisex. I když se prodávají v různých flakonech, buď šiška jako dámský, nebo jednoduchý kvádr jako pánský, obsah je totožný. (Vyfotila bych vám kvádr, ale nemůžu ho najít, asi je v práci, tak si to hoďte do google). Šišky jsou plnitelné, víčko jde odšroubovat, čili pokud trváte na dámském a v cenové akci najdete jen kvádr, klidně si to kupte a přelijte.

Na Parfums mají teď v akci obě Mandragory v testeru pod 1.000 Kč – testery mají víčko a jsou balené v bílém kartonu. Z ostatníchGoutalek vřele doporučuju Nuit Etoilee za necelou tisícovku  (moje recenze tady) nebo Violette, která je klasická, z rodu Meteorites (prostě voní jako ten kuličkový pudřík od Guerlaina), nestojí ani 900,- a moc často nebývá. Anebo si vyberte něco jiného, Goutalky máme rádi a už jsme jich vyzkoušeli hromadu.