• BARUTI: nahé mléko z Holandska na #Nichetour

Parfums.cz uspořádalo už druhou #nichetour a u této příležitosti rovnou pozvali do Prahy Spyrose Drosopoulose, tvůrce a majitele niche značky Baruti. Vytáhlý parfumér smíšeného holandsko – řeckého původu se ukázal být velkým sympaťákem a prezentace jeho vůní byla zábavná i poučná. Pro někoho může být zajímavé, že SD je samoukem, tedy nemá oficiální parfumérské vzdělání, ačkoli úplným amatérem taky není. Jeho původní povolání výzkumného psychologa ho totiž naučilo práci v laboratoři. Ostatně není první a určitě ani poslední takový nos.

Značka v současnosti prodává šest parfémů (všechny jsou pochopitelně k dostání na parfums.cz) a za moment si o nich něco málo povíme. Ještě předtím k názvu značky: někteří z vás už možná vědí, že v řečtině znamená slovo baruti střelný prach, co nám ale objasnil až Spyros osobně je, že se tenhle termín široce používá i v konotaci označující něco, co má grády. Ano, tvůrce své vůně chtěl mít plnotučné a proto se i prodávají v koncentraci extrait v 30 ml skleněných kostkách. Kaleidoskopický dekor obalů pak graficky odráží a zároveň zjemňuje explozívní jméno značky.

Derad, který vám přináší dnešní článek, a Bohynje Jindra, dříve lifestyle, ode dneška perfume blogerka (www.bohynejin.cz), oslněná Spyrosovými kreacemi. Derad je vpravo, kdo by to nepoznal.

Ale pojďme k vůním, vezmeme to ve stejném pořadí, jak je představil jejich tvůrce nám:

Nooud se čte úplně stejně jako anglické slovo “nude”, jde tedy o dvojnásobnou slovní hříčku. Oudová vůně bez oudu a bazální “holost” vůně, interpretující výhradně materiál jenž neobsahuje. Skutečnost je taková, že Nooud je po nanesení dokonalým luxusním oudem, ale brzy se z oudového chlívku vyloupne a ukáže svou nevšední komplexnost a nadšení budící nezařaditelnost. Všechny suroviny imitující aquilárii po chvíli rozvolní pevnost svého vzájemného zaklesnutí a dají vyniknout nevšední vůni, která se nedá charakterizovat za pomocí složek (snad s výjimkou toho oudu, který tam ovšem není). Spyros je prostě talent, který nejenže dokázal poskládat nejrůznější ingredience tak, že vznikla nová, ale vytvořil víc než jen imitaci komplikovaného aromatu oudu – originální parfém. Kdo jste obeznámeni s tvorbou značky Le Labo, můžete si Nooud představit jako duchovního bratra jejich Patchouli 24. Kromě mysteriózní kouřovosti někde mimo sféry kadidel a suché potemnělosti mají společnou i nečitelnost a složitost čichových prožitků, odehrávajících se v nose. Tím neříkám, že se podobají, nebo že v Nooudu je cítit pačuli (ta ostatně není cítit ani v Patchouli 24). Vůně má dlouhý a epický vývoj; bez významných zvratů, ale stále má v záloze něco nového. Můj osobní vítěz ze všech šesti.

Indigo všechny zpočátku vyděsilo, jelikož se uvedlo nakládaným koprem. Tahle fáze měla naštěstí velice krátký život a kopr po pár minutách zmizel v nenávratnu. Indigo je originální vůně vzpírající se popisu, ale snad ji můžu charakterizovat tím, že základem je masticha, typicky řecká pryskyřice z lentišku. Balzamické tóny ve vůni doplňuje Nooud a květinové noty. Nejkrásnější je ovšem druhá polovina vonného života parfému až po plném rozvonění, kdy dostane přednost jeho florální stránka. Pak se Indigo stane tak krásnou vůní, že skoro začala útočit na první pozici mého favorita Nooud. Komu v parfémovém světě chybí dostatek originality, ať Indigo vyzkouší.

Winter im Berlin je “remixem” Indiga, ale nečekejte jeho dvojče, spíše jde o reinterpretaci nápadu, vedoucího k vytvoření Indiga. Nejvýznamnější roli hrají mezi jinými káva a kůže a ačkoliv bych to nečekal, ladí spolu. Ostatně Berlín je nejprodávanějším parfémem Baruti a i Romanu nadchnul, jak jste se mohli přesvědčit v její recenzi.

Chai má tlumočit aroma kořeněné speciality, horkého nápoje z čaje a směsi koření, bylinek a mléka. Kdo chai pil, je v obraze, pro ostatní: představte si Angel po indicku. Výrazný orientální elixír z koření s čajem a kakaem – právě to mi ten Angel připomnělo. Kdo si přečte plné složení této vůně a okamžitě nezatouží si přivonět, ten není perfumista.

Melkmeisje je interpretací stejnojmenného obrazu od Vermeera

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Milkmaid_%28Vermeer%29

a jelikož jsem nebyl schopen tento parfém “přečíst” z papírku (na rukou už jsem neměl volné místo a svlíkat jsem se na společenské akci neodvážil), poskytnu vám aspoň informaci o složení: hruška, šeřík, vetiver, lipový květ, med, kosatec, vanilka. Mám dojem, že Melkmeisje bude éterický florál zpodobňující atmosféru venkova, ale musím ho vyzkoušet znovu a pořádně.

Když jsem si před akcí zjišťoval, co to vlastně budeme očichávat, Voyance mě zajímala nejvíc: gajakové dřavo a vetiver s tuberózou. Chci! Masivně kouřový start se tvářil, že žádné květině, ani tuberóze nedá šanci, ale to byl jen začátek. Rozvoněný parfém představuje krotkou, nepřeslazenou tuberózu s prachovým podkladem – ale prachovým jako v kamenolomu! Je to příjemné a skvěle nositelné, i pro chlapy. Sám Spyros se svěřil, že nejvíc nosí právě Voyance.