• Dior: Fève Délicieuse. Podfuk jménem “exkluzívní vůně”?
Letošní vůně z exkluzívní kolekce Dioru přišla po všemi obdivované kůži Cuir Cannage (2014) a zůstává trochu v pozadí. Přitom podle mne je Fève Délicieuse mnohem zajímavější než Cuir Cannage , které se povedlo svézt na módní vlně kožených vůní. Ale věřím, že svět ji objeví, protože Delikátní lusk (tonky) je famózní. Není to vůně nijak objevná nebo převratná; ale až vás omrzí všechny ty vanikovo mandlové gurmánky a karamelové pecky, najdete si a oceníte Její Velejemnost.
- Bílá tonka
Jestli obdivujete na tonce její amaretovou dimenzi, tak budete zklamaní. Na začátku snad ještě nějaký strychnin zachytíte, ale velmi rychle se překloní v jemný tón oloupaných mandlí. Poněkud nudné, ano.
- Suchá vanilka s kakaem
Máte-li v oblibě výraznou gurmánskou vanilku, budete taky zklamaní. Vanilka je suchá, drolivý lusk rozemnutý v ruce, i s jeho dřevnatým obalem, prášivým jako mletý odtučněný kakaový prášek. Velmi nejedlé, velmi kosmetické.
- Žádný karamel
Očekáváte-li karamelové pralinky, tak na to zapomeňte rovnou. Nejsou tam. Zapomněli je tam dát. Jenom se s nima prošli kolem. Prostě nám lhali!
Přesto nad ní nelámejte hůl. Jakmile se osvobodíte od pocitu, že to měla být gurmánka, najednou si uvědomíte, že je ta vůně nádherná a perfektně vám sedí. Proč? Protože není uřvaná. Je to civilizovaná, elegantní dáma, která sice nosí na pohled stejné prádlo a minišaty jako vyzývavé holky z ulice, ale ze sortimentu high-end značek, perfektní řemeslné zpracování skvělých materiálů, důmyslný neodkrývající střih a dokonale sednoucí proporce. Je přitažlivá, ale ne prvoplánovitě sexy. Její Velejemnost.
Jemná, propracovaná, perfektně vybalancovaná. Žádná ze složek nemá navrch, nekřičí a výsledkem je elegantní, naleštěné, suše nasládlé dřevo. Ale nepletťe si nasládlost se sladkostí!
Přestože se zdá nenápadná, má konstantní siláž po dlouhé hodiny, po týdnu ji suverénně identifikujete na oblečení. No aby taky ne, když je to EXKLUZIVKA.
- Jak to tak přijde, že je tohle exkluzivka?
Co jsou to vlastně ty „exkluzívní linie“ či „exkluzívní kolekce“? Podle mne podfuk na zákazníky. Dior dělal vždycky dobré vůně v základní linii, to samé Chanel, YSL, Guerlain…ve snaze urvat co největší podíl trhu své rodinné stříbro devalvovaly směrem k líbivosti a unifikovanosti, jakou trh vyžaduje (zapomeňte na to, že by se s horší kvalitou vůní snížila cena) a absolutně rezignovaly na kreativitu a tvorbu značky. Cokoliv, co leží na regále v Sephoře, kdyby se přelilo do lahviček bez etikety, zákazník nepozná kdo vyrobil. Značky ztratily osobitost, charakter. Posledních pět-deset se některé značky snaží vrátit na bývalou úroveň. To už ale bežný zákazník neocení, težko by si koupil něco, co nezná a nemůže běžně zkusit, jen tak: vznikly totiž exkluzívní kolekce v osobitých flakonech za velmi osobité ceny. Většinou s úzkou distribucí na vybraných místech.
Některé značky to s nápravou pochroumané reputace myslí vážně, jiné se přiživily na konjuktuře popularity exkluzivek, protože zachraňovat nebylo co (Armani, Zegna, Dolce&Gabbana, Ferragamo, Givenchy), některé se na to po poněkud rozpačitém pokusu vykašlaly (YSL). Obecně mne exkluzivky těší, většinou jsou opravdu dobré. Jenže…není to náhodou to, co bylo možné ještě tak před patnácti lety najít na pultech běžných parfumerek za běžné ceny? Když říkáme, že ty vůně už nejsou co bývaly, nemáme NÁHODOU objektivní pravdu? Diorella, Dioressence, Dior Tendre Poisson, EL Alliage, EL White Linen, YSL Nu, DKNY woman…tyhle vůně by dnes, dle mého soudu, mezi exkluzivkami uspěly na plné čáře. Cítím se trošku podváděná.
