• Jak švýcarská vůně POHÁDKA od YS-UZAC k českému jménu přišla

Vincent Micotti je můj oblíbený politický komentátor. Vždycky, když se potkáme, naše parfémová diskuse během první minuty nabere otáčku a sklouzne do vášnivé a nelítostné kritiky politického systému. Nevím proč. A je to divné. Protože Vincent mám dvě občanská povolání, a to velmi něžná: je parfumér a violoncellista. A žije s violoncellistkou, jemnou, drobnou dámou z Číny.
Kde se bere spalující politická vášeň v tom chlapíkovi s kravatou, težko soudit; ale on by asi nikdo do tohoto veskrze seriózního gentlemana neřekl ani že vytvoří parfém s vůní kůže dospívající potetované vegetariánky, co se včera na party opila, šlehla si nějakou dobrotu, pak měla sex s ne úplně vlastním partnerem a nad ránem mu neumytá utekla z postele… a POHÁDKA, to je ještě úplně jiná písnička z hloubi temných zákoutí Vincentovy duše. Freude, Freude, vždycky na tě dojde.


Vlatně ne. Vlastně je to úplně zveřejnitelné a prosté: Vincent a jeho žena jsou hudebníci. A Vincentprostě miluje sonátu pro cello od Leoše Janáčka (a taky dobře ví, kde se píše čárka nad A). Do první řady svých vůní v roce zakomponoval věci, které má rád, takže se tam ocitla především muzika. Pohádka má být snovým pohledem, vzpomínkou na vinice a Ženevské jezero…

Já v ním tedy nic snového nenacházím. Micottiho vůně mi v globále evokují spíš pořádné uhození paličkami do velkéhobubnu a vedle Metaboles, která to u mne totálně projela (co projela! Ta mne tehdy úplně rozhodila!), mne zaujala výše zmíněná Dragon Tatoo (která má, mimochodem, famózní flakon). Nic pro slabé povahy.

 
Pohádka mne lákala slaměnkou. Poté, co jsem usoudila, že moji vysněnou Mia Murza od Testa Maura prostě už podruhé nezkusím a nekoupím, protože je extrémně nedostupná (a to já vyslídím leccos, to je o mně známé), jsem se začala poohlížet po jiných slaměnkách. Jenže když je slaměnka v dominanci, vadí mi. Takže většina vůní, i slavná Immortelle od L´Occitane, je mimo hru. Pohádku jsem kdysi zkoušela a nijak mne nezaujala. Jenže díky názvu mi utkvěla a do síta se tedy dostala znovu. A vyhrála. Splňuje opřesně to, co od slaměnky čekám: že bude hezky v pozadí, za jinými, jednoduššími a lehčími složkami, hezky tvrdit muziku.
Pohádka má ale především jiné rozměry, poměrně neobvyklé: především cosi, čemu říkají “zelené kožené tóny”. První okamžik, kdy se rozhodnete líbí/nelíbí. Připomíná zelené listy vinné révy, pokud máte rádi dolmades, plněné rýžové listy, tak právě tady najdete tu navinulost tuhých, kožovitých listů, kvůli které je tohle jídlo tak oblíbené. Ovocný dojem tady dodávají rozinky, sultánky. Velké žluté suché křížaly. Listy a plody vinné révy, hořkosladká slaměnka a to by stačilo, ne? Jako bonus se v pozadí, kde se obvykle nachází pižmo, objevují minerální tóny, vůně suché hlíny a kamení, které tlumí živočišnost a překulení vůně ke klasickým chyprovkám (ano, k tomu inklinuje, ale nedostane se tam). Já bych tam tu vinici nenašla, kdybych neměla k dispozici výchozí legendu. Připadala by mi prostě zvláštní. Ale s nápovědou mi složky hezky logicky zapadnou do sebe a jako fakt: VINICE. Dobrý!

Možná proto, že Vincent přišel do parfémů z jiného byznysu, je jeho pohled na věc prostší a oproštěný od nabubřelého sebeuvědomění. Dokázal vtipně a přesně definovat niche vůně:

“Nischendüfte sind die Antwort von Parfümeuren und Dufthäusern auf die Produkte der industriellen Grossbetriebe. Den Unterschied kann man vergleichen mit demjenigen zwischen Fast Food und Gault-Millau-Sterneküche. Es gibt zwar Fast Food, der gut sein kann, aber für viele Kunden fehlt dort der Aspekt von Kunst und Persönlichkeit.”
Tedy můj překlad: v bufetě si taky můžete pochutnat, ale večeře v Grand Restaurantu pana Septima to není.

(celý rozhovor v němčině stojí za přečtení a najdete ho tady: LUZERNER ZEITUNG) – jako zábavný moment pro člověka z “chudého východu” se mi jeví, že redaktor předpokládá, že nikdo v Luzernu není tak bohatý a kultivovaný, aby si mohl nechat udělat parfém na míru…a Vincent to potvrzuje. 🙂
No a komu se nchce číst, tak prozradím výslovnost: YS-UZAC nic neznamená. “YS” jsou iniciály Vincentovy ženy Very S. Yeoh, která se stará v rodinné firmě o flakony a obaly, a “UZAC” je jen shluk tónů. Hudebníkům se prostě líbilo, jak to zní: výsledným zvukem je “isuzak.
Máte rádi pohádky, či Pohádku?