• Lonťák v Práglu (a překvapení TOM FORD nakonec)
Nebývale příznivá časoprostorová konstelace mi tentokrát dovolila se při služební cestě do Prahy urvat od práce a vyrazit i do města. Obvykle je to hrk tam, odpracovat a hrk zpátky. Tentokrát to ale vyšlo, jeli jsme dokonce komplet rodina a podařilo se nám nejen vykoupat a vysaunit v AquaPaláci (na kterého čerta je to tak velký? Ty lidi se tam úplně ztrácí. No ale nejdi tam, když je to v ceně ubytování), ale hlavně udělat si hezký den s dcerou Marťou trajdáním po Praze a taky samozřejmě navštívit svaté quarteto pražských parfumerií.
Tyhle boty jsem Martě nakonec nekoupila.
Když to vezmu shora dolů, první z quarteta je nová Royal Perfumery na Václavském Václaváku. Tam jsem chtěla především shlédnou na vlastní oči ty bájné fontány Caron. Shlédla jsem tedy a udivilo mě, jak jsou ve skutečnosti malé. Ovšem cukala mi ruka směrem k peněžence, když jsem viděla ty jejich roztomilé flakonky, do kterých se Caron z fontán plní. Peněženku zachránil fakt, že žádná ze tří nabízených vůní (L’Accord Code 119, Tabac Blond a Délire de Rose) mě nezaujala. Roztomile špatně česky mluvící slečny prodavačky tvrdily, že boutique pro začátek koupil tyto tři vůně, protože jim u Caronů řekli, že se nejvíc prodávají. To neumím posoudit, ale zní to příslibem dalších fontán a já se vrátím, až tam budou čepovat třeba Farnesianu.
Vyzkoušela jsem taky Benevolence od mě dosud naprosto neznámého domu House of Sillage. Mají takové načančané flakony, co vypadají jako kelímky s kopečkovou zmrzlinou. Na poličce by se vyjímaly krásně. Benevolence jsou lineární mandle s pomerančovým květem a vanilkou, pěkné, ale jednoduché a nudné. Flakonek zajímavější, než obsah. Ovšem vůně stopově přežila i koupačku v AquaPalace.
Malá přestávka s quichem a kávou.
Následovala Madeleine. Když jsem tam byla před rokem, byla tam paní, se kterou jsme fajně pokecaly, dozvěděla jsem se od ní spoustu informací, vyzkoušela jsem kdeco a odcházela s malou taštičkou plnou originál vzorečků Parfums de Rosine a Amouage aniž bych něco koupila. Vážně! Tentokrát tam byl pán, tvářil se velmi nepřístupně a nepromluvil ani slovo. Asi mě otaxoval jako neperspektivní. Vypadla jsem rychle, nevyzkoušela nic.
Hned vedle byl další cíl – Guerlain Institut. Tady jsem zcela cíleně mířila za novou exkluzivkou French Kiss a novou variací na Shalimar – Souffle de Parfum. Dojmy z nich mi přehlušily zážitky následné, ale slibovaný “rtěnkový akord” ve French Kiss fakt je a odstřik už je na cestě, tak doufám příště popíšu dojmy hlouběji.
Aby to nebylo jen o té komerci.
A last but not least, čtvrtá do quarteta – Ingredients. Po zajímavé návštěvě židovského hřbitova jsme zamířily do tohoto malého ráje pro parfémové maniaky. Strávily jsem tam asi hodinu a dovedla bych si představit i mnohem delší čas. Nevěděla jsem na co se vrhnout dřív: LM Parfums? Nasomato? Byredo? Amouage či Kiliany? Všechno to vyzkoušet nešlo, ale snažila jsem se a vějíř papírků jsem třímala v hrsti ještě celou dlouhou cestu metrem a autobusem zpátky do hotelu, aby se vůně nepomíchaly. Jejich kombinace provoněla pokoj na zbývající dva dny a ještě teď mi voní doma na nočním stolku krásná kombinace zprvu dřevité, později pudrové China White od Nasomato s velmi velmi sladce kořeněnou a vanilkovou Byredo Seven Veils doplněná tabákem a květinami z Journey a k tomu káva se zeleným kardamomem z Intoxicated By Kilian … ale vítězem a novou láskou se stala Vol d’Hirondelle od LM Parfums. Protože v ní mám všechno tohle najednou a mnohem víc, má krásný vývoj. Zaslouží si důkladný průzkum a rozhodně samostatnou recenzi.
Pořád voní.
Mezitím jsem se na skok stavila i do Douglasu v Debenhams na Václaváku jen tak juknout na Lutense, kerý se v Ostravě nevidí. A tam jsem se dozvěděla zajímavou novinku: tenhle konkrétní Douglas bude od 30.října nabízet jako jediný v ČR vůně Toma Forda! A to prý vše, včetně exkluzivek, aspoň podle tvrzení paní prodavačky, která ovšem při dotazu na “Private Blend” lehce znejistěla. 29.10. v noci proběhne instalace, 30. 10. zahájí prodej. Tak počkáme a uvidíme.
