• Nuit de Bakélite a Or du Sérail by Naomi Goodsir: Kyber-tuber(óza) a medová apokalypsa

“Tyjo, někudy sem zatýká!”
“To těžko, čtrnáct dní nepršelo. Malujou.”
“Kdes,voe, viděl malíře?!”
“Ale já cítím omítku. Mokrou.”
Sedím v kanclu u klienta a tvářím se hrozně nenápadně a pracovně vytíženě a vlastně jako že tady vůbec nejsem. Ale neklapne to. Postupně se zraky všech stáčí ke mě. Tak se prásknu sama. Už z druhé kanceláře mě vyhazují, protože testuju

  • Nuit de Bakélite

Tu omítku nechápu, ale vlhkost jo, ta tam je. Krom spousty jiného. Tenhle poslední počin od excentrické Australanky, Naomi Goodsir, je něco na pomezí parfému a frangipanismu. Nositelné to ještě je, ale nejspíše budete odsouzeni k home-office. Jako já.

A to začíná celkem nenápadně – moc hezkým prašně zemitým kosatcem. Takovým, po kterým bych se utloukla. Ale je to záležitost na pár minut. Postupně zjistíte, že veškerý prostor okolo vás vyplňuje rozšmelcovaná vlhká zeleň promíchaná s pár hrstmi hlíny a trochou popela.

Ta kancelář, o které jsem psala v úvodu, má rozlohu menšího bytu. Ale Nuit de Bakélite, ve formě dvou střiků ze vzorku, ji dokázala beze zbytku vyplnit. Tahle fáze je docela agresívní. To se ale jen chystá grandiózní entrée pro tuberózu.

Teda, tuberózu. Zapomeňte na všechno, co víte o tuberóze. Opulentní, masitá i máslová, indolická, sladká, medová… a taky “babičkovská”. Tohle je tuberóza, jak ji známe. Taková ne moc oblíbená kytka, dlouho spíše opomíjená. V poslední době se jí ale opět daří získávat pozornost parfumerů a vzniká mnoho zajímavých vůní s tuberózou v hlavní roli.

Jednou z nejlepších moderních tuberóz je právě Nuit de Bakélite. Naomi Goodsir se s myšlenkou na novou vůni spojila s parfumérkou Isabelle Doyen a tohle spojení zafungovalo geniálně.

Naomi Goodsir (foto by Romana): je Naomi uber stylish?

Popravdě řečeno, mě v poslední době tak trochu přestávalo bavit zkoušet voňavky. Od dob Indiga, jsem na nic zajímavého nenarazila. Až doteď. Nuit de Bakélite mě nadchla, pokud to ještě někomu není jasný. Je to naprosto inovativní pojetí tuberózy. Vykostěná, zbavená indolů a vlastně i celkově své “kytkovosti”. Je a není to soliflor. Někde z hloubi téhle vůně vydolujete náznaky té plnotučné vintage květiny známé z tvorby Vero Kern nebo třeba z výborné L’Eau Scandaleuse od Anatole Lebretona.

Jenže Nuit de Bakélite se do kategorie vintage rozhodně zařadit nedá. Už z podstaty názvu. Mě ale rozhodně evokuje spíš technokratickou budoucnost, než objev z padesátých let. Takhle nějak by, v mých představách, voněla Sonmi z knížky Atlas mraků. Nebo se zkuste přenést do prostředí Minority Report. Dokonalá, odosobněná, chladná, technokratická kyber-tuberóza vonící po plastu a inkoustu. Šedo-zelený, inkoustový rámec a abstraktní květina. Nuly a jedničky…

Vizionářská Nuit de Bakélite vyhrála zlatou hrušku 2018 v kategorii nezávislé parfumerie a bylo by divný, kdyby ne.

 

S nadějemi jsem k testování přibrala i

  • Or du Sérail

ale po nadšení se dostavilo zklamání. Tohle je masakr medovým tabákem. Brutálně pronikavě sladká řežba neberoucí zajatce.
Ovocný začátek, ač dost halasný, je ještě snesitelný. Ale poté, co přebere žezlo med a tabák, s nimiž soupeří nahořklé byliny, se mi začínají svírat čelisti. Dostávám křeče do čelistních svalů a snažím se odtáhnout nos co nejdál od ramene, kam jsem si vůni aplikovala.
Což moc dobře nejde, jak jistě chápete.

Věřím složení, které prezentuje “absoluty” všeho možného, protože výsledek je “absolutně” nesnesitelný. Pro mě. Naomi se s tím rozhodně nemaže. Vlastně Bertrand Duchaufour. A nebo to spolu spáchali po nějakém mimořádně divokém večírku.

Chvíli si říkám, že takhle nějak měla vonět Sheiduna, kdyby to Cécile nepřepískla s Amber Extreme. I v Or du Sérail je jasně přítomná některá aromachemikálie z okruhu Amber Xtreme, Norlimbanol & co. Od začátku o sobě dává vědět ale nedevastuje ostatní složky tak evidentně. Aspoň zpočátku jsou tu jisté naděje. Jenže s postupem času musím změnit názor.

Nějakou dobu ještě ostatní složky mají šanci – med, tabák, byliny …, ale brzy zůstává jen spálená země pokrytá ostře čpící ohořelou zelení, pachem charakteristickým pro tyhle aromachemikálie.

7 jezdců apokalypsy projelo, křeče mých čelistních svalů sílí a než se to přehoupne do migrény, končím. Padám to umýt. Škoda, našlápnuto měla tahle pecka nadějně.

Ale neberte mě tak úplně vážně. Jsem hypersensitivní na jistý typ aromachemikálií. Čichové buňky se jimi naplní, uzamknou a konec. Ostatní složky nemají šanci. To neznamená, že vy v Or du Sérail nenajdete její skrytou krásu.

Každopádně jsou kreace Naomi Goodsir adeptem na to, co hledáme: niche v niche. I přesto, že se dá teď tak lehce sehnat na českých eshopech. Rozhodně stojí za zkoušku i za nákup. A flaška jakékoli vůně od Naomi je podle mne na celý život. Protože když aplikujete více než jeden střik, vyhladíte okolí.

 

You may also like...

3 komentáře

  1. Roztoč & Krůta napsal:

    U nás má posvätný status jej asketické drevo. Ostatné sa mi zlievajú do nepochopitelneho sladkého chuchvalca, dať im ešte šancu?

  2. Mirka napsal:

    Tak Nuit de Bakélite sladká rozhodně není. Té šanci dejte.

  3. M. napsal:

    Jej Mirka, vône na povýšenie v práci s benefitom samostatnej kancelárie 😀 U môjho citlivého nosu by neprešla podľa Tvojho popisu ani jedna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..