• OLFACTIVE STUDIO Lumière Blanche: “50 odstínů bílé”

Včera už bylo ve vzduchu. Jaro. Nedokážu tu vůni popsat, ale je velmi specifická a nezaměnitelná. Je to vůně jara a podle ní poznáte, že už je tu. Přesto, že se zase ochladilo a předpovědi dokonce ohlašují sníh, zima už to má spočítaný. A tak se s ní rozloučíme stylově: bíle.

Lumière Blanche je

bílé hořké mléko ze zlomeného stonku pampelišky
mrazivá bělost sněhu
bílá oblaka
bělost mandlí slupky zbavených
bílá pěna na vodní hladině
bílé špičky hor
bělost obnaženého dřeva
bílé světlo polární zimy
křehkost květu bílého kosatce
smetanová bělost mléka
bělost pudru
hebká bělost srsti
bělost polštářů a bílé stránky knih
sladká bělost marcipánu
bílý žár rozpálené kůže
oslňující bělost letní oblohy
bílý písek pláží
bílé peří migrujících hus

bílá lehkost bytí

Olfactive Studio je značka založená parfumérkou Céline Verleure, která předtím pracovala třeba na Kenzo Jungle nebo L’Eau par Kenzo.

Nejspíše proto, aby se odlišila od zástupu jiných niche značek na trhu, přišla Céline s konceptem inspirace fotografií. Parfém, někdy nazývaný osmé umění, inspirovaný sedmým uměním? Proč ne? Máme parfémy inspirované malbou, hudbou, knihami i filmy, tak proč ne fotografií. Fotografie zachycuje nějaký prchavý, neopakovatelný okamžik, vzpomínku. Stejně tak vůně bývají za všech smyslových vjemů nejúžeji svázány se vzpomínkami.

Zajímavé na vzniku značky bylo také to, že Céline značku rozjela prostřednictvím Facebooku. Facebookoví přátelé měli možnost mluvit do výběru názvů parfémů a také hlasovat o designu flakonů. Ti šťastnější, ti z Paříže, dokonce dostali možnost zúčastnit se jednání mezi Céline a parfuméry.

V roce 2012 Céline vybrala fotografii italského fotografa Massima Vitali z jeho plážové série. Na první pohled to vypadá, že se ti lidi koupou na ledovci, ale je to sicilská křídová pláž uprostřed léta a nejspíše přeexponovaná, nebo dodatečně upravená fotografie.

Přesto parfumérka Sidonie Lancesseur, kterou Céline k tvorbě přizvala, vůni ledovcově pojala. A jako protiklad k chladnému ledovci postavila jinou vzpomínku. Vzpomínku na nápoj, který pila v Val di Thorens, mléko s perníkovým kořením. Čaj sice nezmiňuje, ale i tak mi to přijde nějaká varianta na čaj Masala, kdoví. Ve Val di Thorens jsem nikdy nebyla.

Nicméně vytvořila pozoruhodné dílo – Lumiére Blanche (bílé světlo)

• ODSTÍN PRVNÍ: ZELENO-BÍLÁ

Začátek voní přesně jako když zlomíte stonek pampelišky a začne z něj prýštit mléko. Tenhle nahořkle zelený a mléčný, ale hlavně ledově studený tón má na svědomí především zelený kardamom a badyán, které tvoří ten studený dojem a zabarví vůni na

• ODSTÍN DRUHÝ: MODRAVĚ-BÍLÁ

tím, že vyvolává dojem mrazivé a průzračně modravé barvy ledu. Není to ale v žádném případě vodní vůně. Spíš světélkující, opalizující odpovídající svému jménu – Lumière Blanche, bílé světlo. Nomen omen. I tekutina ve flakonu je zlehka mléčně zabarvená a proti zářivkovému světlu se barví do modra.

Studený tón ale nevydrží dlouho, vůně se pomaličku rozehřívá dalšími složkami a přichází

Kdo uhodne, co je na fotce?

• ODSTÍN TŘETÍ: SMETANOVĚ-BÍLÁ

Dojem smetanového zabarvení vyvolávají mandle a skořice, které se smísí s kardamomem a badyánem do perníkového koření a zahustí, osladí a zabarví mléko. Vůně se zahřívá a získává až gurmánský nádech. Pak přijde ta nejhezčí část: ke slovu se dostane sladký a mléčný santal s jemným kosatcovým pudrem a dodá

• ODSTÍN ČTVRTÝ: KRÉMOVĚ-BÍLÁ

odstín tvořený našlehaným, krémovým a okořeněným santalem, santalovou pěnou, která spolu s mandlemi voní až marcipánově. Pořád je ale blízko u kůže detekovatelná i ta zelená špička z kardamomu s badyánem, takže se to nikdy nezvrhne do čiré nudné gurmánky. Vůně v srdci neustále osciluje mezi teplým a chladným. Jako když doma sedíte v bezpečném teple pod dekou a s dlaní na skle okna sledujete to bílé nadělení venku. Trvá to pár hodin, než se dostaví bílé pižmo a s ním

• ODSTÍN PÁTÝ: PÉŘOVĚ-BÍLÁ

Pižmo je jemné a nadýchané jako hebké peří, žádná aviváž. Vůně se stáhne k tělu a tam setrvá ještě další řádku hodin v podobě tělové, sotva znatelné pižmovky.

Myslím, že je to velmi povedená vůně nositelná univerzálně v létě pro ochlazení i v zimě pro zahřátí. Je jemná, nekonfliktní, ale přitom dostatečně zajímavá. Jestli bych ji měla k něčemu přirovnat, tak k některé ze “zminích vod” jako je L’Eau d’Hiver od Frederica Malleho.

Pár dalších odstínů bílé (část fotek je mých, část pořídila moje dcera Martina a tímto jí děkuji za poskytnutí):