• Proč to u vás doma smrdí?

Situace 1: Vrátili jste se z dovolené a první co uděláte po vstupu do bytu: otevřete okna dokořán a větráte, protože to tam po tom týdnu “smrdí zatuchlinou”?
Situace 2: Sháněli jste celý život “svoji” vůni, signature parfém. Dalo vám to tolik práce, pak jste na něj konečně kápli, dorazili první lahvičku, koupili druhou na internetu a voilá – ona vůbec nevoní? Je to slabota, myslíte, že vám prodali šmejd. Nebo spíš výrobce reformuloval recepturu a holt ta nová už nikdy nebude vonět jako ta původní.
Situace 3: Namažete si ruce novým krémem a: “Ách, to voní jako moje babička!”
Situace 4: U kolegy na návštěve vám jeho krásná, chytrá a vnadná manželka naservíruje domácí svíčkovou. Váš manžel si evidentně pochutnává a na závěr pochválí: “Jako od maminky!” Proč tohle nikdy neřekne doma vám, ale tahle cizí potvora si to zasloužila?

Cítíte čerstvé jahody a vůni kynutého těsta, jak to uměla jen babička?

Cítíte čerstvé jahody a vůni kynutého těsta, jak to uměla jen babička?

Centrum čichu je v mozku uloženo mezi centrem emocí a centrem paměti. Je s nimi úzce propojeno a tak na vás celý život čichová a emoční paměť líčí takovéhle a různé jiné pastičky. Vzpomínky vyvolané vůní jsou mnohem emotivnější, než vzpomínky vizuální nebo verbální, jsou mnohem méňe rozumově ovlivnitelné, nevytěsňují “to ošklivé”, jsou nečekané.
Ale ve skutečnoti je to ještě složitější, nestačí jen emoce. Abyste ji mohli identifikovat, můsíte mít vůni spojenou se zrakovým vjemem: tedy se zavřenýma očima vůni poznáte, ale neznámou vůni si nezapamatujete. Určitou vůni máte spojenou s určitým prostředím, předmětem (třeba flakonem nebo barvou tekutiny), osobou, barvou (jj, spoléháme na to, že náplň zeleného flakonu bude vonět jako….. doplňte si sami). To pak má ale také vliv na zpětné spojení vůně s věcí (vidím věc – vybaví se mi vůně). Komplexem všech vlivů vznikají tzv. čichové fantómy.
Většina čichových fantomů vznikla v době, kdy jste ještě nebyli ovlivněni “rozumovými cestami”, tedy v dětství – dokud dítě nečtete texty, neúčastní se přednášek, výuky, televize…a vnímá především a přímo ty základní věci: rodiče, okolí, přírodu – zrakem a čichem.
Chuť je velmi úzce propojena s vůní. V podstatě vůně je to, co vám “dělá chuť”. Jazyk rozeznává jen čtyři chuti: sladkou, hořkou, slanou, kyselou (a konzistenci – bublinky, tvrdost, drobivost, pěna… a teplotu). Všechno ostatní je aroma. Chuť malinové limonády je jen cukr a kyselina citronová. Až když se do ní kápne aroma bez chuti, jen vůně, je malinová. Nevěříte? Až budete mít rýmu, udělejte pokus: napijte se různých limonád a nerozeznáte je od sebe. Všechny budou jen cukr a kyselina citronová (se zacpaným nosem to nejde, aroma vstupuje do nosu i vnitřkem, z úst).
Čich má ještě jednu zvláštní fyziologickou vlastnost, tu všichni dobře znáte. Asi už jste slyšeli o teorii zámečků a klíčků (v nose jsou zámečky, které mají klíčové dírky ve tvaru molekul vůní. Jahoda má molekuju ve tvatu jahody, molekula bloudí nosem, až si najde dírku příslušného tvaru, do té se zasune jako správný klíček do správného zámku a do mozku pošle info “jahoda na hnízdě!”). Když jste obklopeni vůní, obsadí molekuly příslušné zámky, nové molekuly už nemají odkud vysílat informace a vy vůni přestanete cítit.

Dětství se skládá z emocí, obrázků a vůní. Infomace si nechejte, dospěláci!

Dětství se skládá z emocí, obrázků a vůní. Infomace si nechejte, dospěláci!

Jaké je tedy vysvětlení situací z úvodu článku:
1. Tak pozor na to: právě jste ucítili pravou vůni vašeho domova! Takhle to u vás voní pořád, ale protože máte nos dlouhodobě “ucpaný” molekulami pachů vašeho domova, nevnímáte je. Za týden se u vás doma toho moc nezmění, ale ve vašem nose ano. Jestli vám to doma moc nevoní po návratu z dovolené, bude to chtít změnu!
2. Vůně je pořád stejná, jen váš nos zlenivěl. Při denním používání stejné vůně jste některé zámačky ucpali a úplně vyřadili z provozu. Přestaňte voňavku používat na pár týdnů, lépe měsíců, změňte i typ vůně, střídejte parfémy. Až se k signature parfému vrátíte, bude stejně krásný, jako dřív.
3. To je jeden z nejrozšířenějších fantomů. A já ho mám hrozně ráda. Vůbec to nemusí být vzpomínka na babičku, naše socialistické babičky bohužel neměly k luxusní kosmetice přístup, takže Chanel No. 5 připomíná babičku málokomu. Ale určitě jsme se všechny holky v dětství s nějakou kosmetikou setkaly a tehdy, když všichni chtěli vonět stejně, vyžadovali zákaznícii typické vůně i pro kosmetické výrobky. A ono jich tak moc nebylo. Čili: pižmo do prádla – klasika; můj oblíbený “rtěnkový akord” do všech šminek – růže, fialka, kosatec; levandule – to spíš u dědy ve vodě po holení; cedr – kuličky do skříně proti molům. Jakákoliv z těchto vůní, když se použije do kosmetiky (a výrobci to samozřejmě vědí a chtějí vám tyhle vzpomínky vyvolat), může vyvolat fantóma dětství. A dětství: to je “u babičky”.
4. Vlastně jen variace na trojku: ne ta svíčková, ale ta krasavice inteligentní voní jako vaše tchyně! Kdepak by si muž (s omezenou pachovou, chuťovou i barevnou citlivostí oproti ženě a zakrnělou dlouhodobou pamětí) mohl pamatovat chuť, vůni, barvu či konzistenci jednoho konkrétního jídla! Ale maminku – tu jo, tu si pamatuje. A domov. Když je jídlo “jako od maminky”, cítí se jako doma, v dětství. Na samotné svíčkové už tolik nezáleží. A ten zážitek nemusí být komplexní; stačí spojení fantoma “rtěnkový akord” a “připečená mrkev ze svíčkové” a navíc má třeba paní podobný účes, jako vaše tychýně zamlada … a je to tady. Takže vaše sokyně, co umí tak dobře svíčkovou, vám není nebezpečná – pokud váš muž netrpí Oidipovským komplexem, ovšem.
Prý se vyplácí učit se ve voňavém prostředí. Jakmile pak ucítíte příslušnou vůni, paměť vám automaticky vyhodí látku. Jestli někoho z vás čeká zkouška, tak to zkuste a poreferujte. Socilogie jako Aziyadé, filosofie po Gucii II., matematika po Angelovi…
podpis_ROM

You may also like...

13 komentářů

  1. nadja napsal:

    Už dva dny se voním Traversee du Bosphore a s ní se mi vrací vzpomínky na mé mládí a na moji milovanou maminku. Pokaždé když přišla od kadeřníka a já se k ní přitulila, voněly její vlasy tou zvláštní kadeřnickou směsicí vůní z barvy na vlasy, šamponu a laku. Stejně, jako teď cítím já TdB po rozvonění.

  2. dzona napsal:

    Mně vůně z dětství tenhle měsíc dokonce visí na zdi – nic nechutného se tam nepřilepilo, jen mi Katka mi nechala udělat kalendář z loňských recenzních fotek a tak tenhle měsíc koukám na Été Indien Histoires D’Eaux, vzpomínku na medové bonbony v socialistické kredenci. Ještě tři dny na ni budu koukat.

  3. Sedmi napsal:

    aha 🙂 diky, velmi zajimave cteni

  4. A na co koukáš dnes?

  5. dzona napsal:

    Donna Karan Gold. Bože to je dávno, co jsem to fotila. Měla jsem na mrazáku pět krabiček s květy ve vodě a pořád jsem zkoušela, jak to udělat, aby zamrzly bez zakalení. Pak jsem si v dětské encyklopedii přečetla, že to nejde, čirý led je nesmysl. A já na něj věřila.

  6. Mohla jsi to zalít do skla.

  7. Rena napsal:

    Já mám babičku spojenou s Eau Sauvage od Diora. Měla pidi flakonek, který jí kdosi přivezl a schraňovala si ho a já ho pořád očichávala, bo to vonělo úplně jinak než všechno ostatní (rozuměj jinak než Živé květy 🙂 ). Když jsem se pak vdala a zjistila, že je to jedna z oblíbených vůní mého muže, měla jsem s tím fakt problém 🙂

  8. No ale určitě jsi manžela hned náležitě převychovala, že?

  9. Rena napsal:

    Naštěstí to nebyl jediný jeho oblíbený parfém, takže ze začátku jsem hodně protestovala (ostatní mám ráda, takže to ani nebylo až takové násilí), jenomže pak jsem jednou uviděla tu reklamu na něj s mladým Delonem a rozhodla se, že to prostě musím nějak potlačit ty neadekvátní vzpomínky 🙂 Povedlo se tak napůl – když to ucítím, tak napřed vidím Delona, jak skáče do bazénu a pak babiččinu skříň… Takže mu asi brzy pořídím Lutense 🙂 Serge Noir se mu bude líbit 🙂

  10. Nojo, ale ty bys mohla uléhat vedle Spalovače mrtvol???

  11. Rena napsal:

    Ty jsi proti Segeovi zaujatá prostě… 🙂 Ale je fakt, že já v tomto případě docela dost abstrahuju od tvůrce, není to sice úplně košer přístup, ale prostě dělám, že nevím, kdo ty vůně vytváří, protože se mi fakt líbí 🙂 A beztak to dělá všechno Christopher 🙂

  12. No to taky není zrovna žádnej Belmondo….

  13. Rena napsal:

    Tak furt lepší než ten makabrózní cvok…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..