• SLUMBERHOUSE: těžce sladký Portland
Americká niche scéna mě zajímá už nějakou dobu a bližší seznámení s některými z jejich zástupců, třeba se zavedenou Le Labo nebo mladší MCMC, mě v tom jen utvrdily. Kdo se brouzdá těmito zátokami širých vod internetu, nemůže nepotkat obdivné zmínky o značce Slumberhouse z Portlandu (hned jsem si vzpomněl na hrdiny seriálu Grimm – a k nim by se ty vůně báječně hodily!). Podívejme se, jak se to s touhle značkou má.
Sova – věrná vůně aromatu usušeného tabákového listu se špičkou v podobě kandovaného ovoce, vytvořená z různých nečekaných rostlinných surovin; topolových jehněd, trnovníku akátu, vítečníku, komonice, chmele. Bohužel po několika minutách se do vůně vloudí podtón, jenž mi připomíná celer, usídlí se v ní a zůstane tam. Podle recenzí na netu se ovšem onen rušivý odér nezjeví každému anebo ne každému vadí. Když od něj odhlédnu, můžu Sovu označit za unikátní tabákovou vůni – termín soliflor v tomto případě, vzhledem k přehršli rostlinných složek, nepřichází v úvahu. Nebýt té celerové proměny, byla by to láska na první pohled, škoda!
Kiste zprvu voní jako nefalšovaný sladký likér z rozinek, fíků nebo datlí. Pak se přemění v takovou Aziyadé na černo, kandované ovoce je ještě dosušené nad ohněm a ponechalo si z něj nepatrný kouřový nádech. Je pozoruhodné, že podle složení jsou jedinými zástupci ovoce v Kiste broskev s bezinkou, přesto (aspoň) na mě působí tak, jak jsem popsal. Všechno je hladce spojeno a působí tak nějak vintážně, jako nějaká padesát let stará vzácnost ulovená na e-bayi. Výrazná sladkost Kiste ani na chvíli nevadí, jednoduše do vůně patří a je lahodná. Výrobce ji vede jako unisexovou, já bych ji směřoval spíš k dámám, ale ani muž se zalíbením v těžších sladkých vůních by nemusel být zklamán.
Sådanne je vůně ovocného sirupu. Jo, taky mě to vyděsilo, když jsem si ji dal na sebe a přičichnul, jenže za chvilku, když jsem se začal věnovat jiným věcem a na parfém pozapomněl, se mi sám připomněl jemnými stužkami vůně, lahodícími nosu. Nevím, jak je to možné, ale ačkoliv při analytickém čichání u ruky cítím sirup a bublinky z Viney, vonná stopa se oproti tomu jeví coby lahodný ovocno-květinově-pižmový parfém. Je to opravdu moc příjemné a velmi, velmi neobvyklé. Sirup a bublinky z Viney, fakt.
Sorne začne dost drsně, chladný kouř a silice jehličnanů, jako uhašený požár v jedlovém lese. Je to jen několik úvodních vteřin, hned potom se do vůně začne vkrádat potemnělý a elegantní duch sladkého Orientu spolu s tabákem. Duchovní sestra Fille en Aiguilles, řekl bych. Bohužel tu teď nemám Lutensovu pecku k dispozici pro přímé srovnání, ale nevzpomínám si, že bych v ní objevil nějaké náznaky orientálna. Mezitím se Sorne ohřála a změkla, pořád ale jde o výraznou kadidlovou vůni, na jakou si troufnou hlavně milovníci dýmu. Kdo kadidlo snese jen v podobě uhlazeného a vyčištěného náznaku na okraji složité kompozice, jako v arabských orientálkách od Guerlaina, ten se Sorne zdaleka vyhne. Přesto je na tak trochu neotesané přímočarosti této vůně něco sympatického, je to jako potkat v lese dřevorubce s drsnou mluvou, který ale slabě voní aftershavem a je fešák. Ostatně ač určování cílového zákazníka podle pohlaví obvykle moc nemusím, u Sorne bych to viděl spíš na té pánské straně. Tahle vůně je prostě chlapská.
Parfém Pear & Olive dodává, co slíbil – voní po hruškách a olivách. Byl jsem hodně zvědavý, co z toho bude. Sladká a šťavnatá hruška zprvu skoro přehluší všechno ostatní, ale už za moment se objeví metalický tón, jenž už tak nezvyklou kombinaci učiní ještě zvláštnější. Osobně nemám kov ve vůních v lásce, takže mi hned bylo jasné, že P&O nebude pro mě. Nicméně když se tomu dá ještě trochu víc času, kovová příchuť ustoupí do pozadí a konečně dá prostor olivám, respektive jejich iluzi. Složení sice olivy uvádí, ale spíš bych si tipnul, že se tu opět kouzlí za pomoci obskurních složek jako je puškvorec nebo kornice. Uvítal bych, kdyby bylo možné hrušku a čepel, která ji krájí, z parfému odfiltrovat a očichat si ten (pro mě) zajímavý zbytek, ale nemůžu vyloučit, že se vysoce nezvyklá (jak jinak) vůně Pear & Olive zalíbí některému z parfémových labužníků. Vy, kteří hledáte nové vonné zkušenosti, do toho!
To Jeke je šťáva pro mě. Hustá gurmánská směs tabáku a rumu s kandovanou špičkou a hořícími pryskyřicemi, ryze pánská vůně. Jako by někdo přepracoval Sovu, vyhodil z ní celer a přidal lehce nakyslý kouř z jehličí. Jo! Takový spektakulární úvod Jeke předvede. Nepředstavujte si ho ale jako naprostý dryják, to sladce tabákové srdce má v parfému vedení a později dokonce dostane prostor i něco lahodného ze základu vůně, nejspíš vanilka nebo tonka. Drsný začátek střídá měkčí a laskavější tvář vůně a je to příjemné. Tabák a pryskyřice hladce spojené pomoci pačuli, trochu temné, velmi mužné a chvílemi až labužnicky noblesní. Můj favorit z téhle sbírečky Slumberhouse vzorků.
Ore nás zavede do kostela, ve kterém právě probíhá návštěva orientální šlechty. Jejich exotické kořeněné parfémy se mísí se studeným kostelním vzduchem se zbytky kadidla, nicméně parfém je přesto hřejivý. V bohaté paletě koření a dřev se objeví i kakao, jenž do vůně vnese gurmánský rozměr. Je to pořádná hustá gurmánská orientálka a musím se vrátit k těm milovníkům jemných kadidlových variací, jenž jsem zmiňoval u Sorne. Ore bych si totiž k takové Encens Mythique dovolil přirovnat. Samozřejmě, že Ore nedosahuje té fantastické uhlazenosti Guerlainova luxusního opus perfectum, ale podobné si ty vůně jsou, to ano.
Slumberhouse mě trošku překvapila svou nejednoznačností a snad i rozporuplností. Část vůní je tak trochu z jednoho soudku, ale najdeme tu i naprosté experimenty. Některé parfémy ve mě vyvolaly dojem, že by jim prospělo mírné domíchání a doladění, ale objevují se tu i záblesky génia. Přestože v recenzích nejednou používám přirovnání k jiným vůním, je mi sympatická jejich evidentní neochota se inspirovat kdekoli v parfumérském průmyslu. Dělají si to prostě po svém a mají to rádi sladké a důkladné – ber, nebo nech být. V niche říši se to smí a už teď je zřejmé, že své obdivovatele si značka našla. Kdo je unaven stále stejnými vůněmi, má možnost si polechtat nos něčím neotřelým.
Doprčic. To zní strašně dobře. Ore, Sova a Kiste… to bych chtěla vyzkoušet. A jestli je tam stopa Aziyadé, mňam! Veronika