• 21 nejdůležitějších parfémů historie (2)

Druhá sedmička nás posune do oblasti vůní, které už známe osobně a některé z nich určitě máte na poličce. Třeba:

1925: Shalimar / GUERLAIN

První orientálka. Při čtení milostného příběhu krále Šáhdžahána a jeho milované Mumtáz Mahal napadlo Jacquese Guerlaina sestrojit opojnou vůni zahrad Šalimar, které nechal šách vystavět pro svoji lásku. Spojil tři hlavní tóny: citrusy, kadidlo a vanilku s kyticí zahradních květin: jasmín, růže, kosatec a teplé balzámové tóny. Shalimar měl zcela nové vyznění oproti tehdy obvyklým “postelím plných růží“, jak se Coco Chanel vyjádřila o dobové parfumerii, a na světě byla nová, veledůležitá, parfémová skupina: ORIENTAL.

1929: Soir de Paris / BOURJOIS

Vznik kultu kabelkových flakonů. Chanel No.5 otevřel cestu francouzským parfémům do USA. Intenzívní reklama a jeho okamžitá obliba vyvolala v prosperující a emancipované Americe touhu po luxusu z Francie. Ale Chanel se cenově orientoval na bohaté paničky a holky z kanceláří a továren na něj nedosáhly. A přesně na tuto situaci zareagoval Bourjois. Renomovaný výrobce kosmetiky pro střední třídu přinesl svým zákaznícím vůni z Francie, přímo z Paříže, charakterem slavné aldehydové Pětce podobnou: Soir de Paris / Evening in Paris. A aby si ji mohla koupit opravdu každá mladá holka, na pultech se objevily dva typy balení: normální velké, určené pro obchodní domy; ale hlavně vynález: kabelkáče z tmavě modrého skla ve tvaru zkumavky, s víčkem opatřeným střapečkem, určené pro prodej v „ten-cent stores“, něco jako naše „vše za 39“. Američanky se do neskonale roztomilých flakonků okamžitě zamilovaly a pod přezdívkou „randící vůně“ (dating perfume) se staly povinnou výbavou každé dámské kabelky moderní dívky. Kult kabelkáčů byl založen.
Když se američtí vojáci vraceli z Evropy ze služby v 2. světové válce, nejčastějším dárkem z Evropy pro jejich dívky a sestry byly právě malé modré zkumavky se střapečkem. Díky tomu jsou dnes kabelkáče Soir de Paris oblíbeným sběratelským artiklem; jsou pořád roztomilé, levné díky ohromnému prodanému množství a není výjimkou narazit na plný flakon a připomenout si originální starou vůni.

Zdroj obrázku vlevo: https://www.etsy.com/shop/WhirleyShirley

1934: Pour Un Homme / CARON

První parfém určený výhradně pro muže. Ernest Daltroff, zakladatel značky Caron, byl inovátor a vizionář ve všem, co dělal: ve složení, ve výběru ingrediencí, v balení, v marketingu. Pour Un Homme je nejdéle nepřetržitě vyráběnou pánskou vůní a drží víc superlativů: Daltroff postavil pánskou vůni na kontrastu levandule a vanilky. Velká část složek jsou syntetické molekuly (obsahuje i Mousse de Saxe) nebo syntetizované přírodní látky, což se v době vzniku rovnalo odboji. Vzhledem k tomu, že Caron nemění receptury, jen opatrně nahrazuje složky, je dnešní podoba Pour Un Homme pravděpodobně velmi, velmi podobná tomu, jak voněla v roce vzniku.
Ale v mém osobním výběru je z jiného důvodu: od roku 1934 beží také nepřetržitě reklama, která ukazuje muže jako dobového hrdinu. Do té doby se v reklamách muži objevovali jen jako gentlemanský doprovod ženy. Caron poprvé dal doprostřed chlapa a obložil ho dobovými znaky mužské síly. Na začátku to bly luxusní doplňky bohatých mužů: doutníky, vysoký klobouk, jezdecký bičík… V letech sexuální revoluce se na plakátech objevila mužská ruka a v ní, oops, obnažené ňadro! Viděli jsme také služtičku, jak si čichá k odloženému oblečení pána, finančníka s mobilem či zarostlého ragbistu po roce 2.000, kdy se žádoucím hrdinou, po kterém prahnou ženy, stali sportovci s obrovskými příjmy a mediální slávou. Historie reklamy Caron je kronikou společenského postavení ženy a muže ve evropské společnosti. (A vy se těšte na článek i s obrázky!)

Zatím si o dramatickém osudu značky a životě manželů Daltrofových přečtěte v našem článku ZDE.

Caron čisté parfémy v křišťálových fontánách dnes už uvidíte jen na Avenue Montaigne v Paříži

1934: Blue Grass / ELIZABETH ARDEN

První opravdu americký parfém: vyrobený v Americe, vymyšlený americkým parfumérem, uvedený na trh nejprve v Americe americkou značkou a i jméno čistě americké. Copak my v Evropě víme, kde roste modrá tráva? Elizabetrh Arden byla ve 30. letech nejsilnější kosmetickou firmou v USA. Elizabeth byla inovátorka, jezdila do Francie na zkušenou a přivezla domů kulturu pěstění a čištění pleti, omlazování a velkého make-upu, tzv. full-face dříve určeného jen pro film a divadlo, a vymyslela jeho formu na dení použití. To, že se v jejím sortimentu objeví i vůně je logické, a že je o aldehydovku, velmi podobnou nejslavnější francouzské vůni, vyplývá z tehdější obliby. Dnes už je Blue Grass více méně zapomenutá a lidi si EA asociují ze zeleným čajem a Red Door, klasickou květinovkou, jejíž flakon má tvar červených dveří, jimiž se vcházelo do salonů krásy Elizabeth Arden.

Která z “Ardenek” se objevila v našem výběru doporučených vůní Levné&dobré? Čtěte ZDE.

Zdroj fotky: ebay.com

1953: Youth Dew / ESTÉE LAUDER

Testery pro samoobslužné zkoušení. Další orientální vůně, která není výjimečná složením: růže, pačuli, koření, vanilka. Je hezká, ale „signature“ se z ní už dnes asi u nikoho nebude. Přestože na tom stojí její oficiální příběh, který asi znáte: Estée přišla do obchodního domu, kde YD nechtěli vzít do prodeje, „omylem“ rozbila lahvičku, zákaznice se vůně začaly dožadovat a už to bylo.

Pro mne má tahle vůně jiný zajímavý moment: Youth Dew jako první nabídla testery, volně stojící v regálech (dosud bylo nutno požádat prodavačku). Lahvičky měly šroubovací uzávěr, který si zákaznice mohly samy odšroubovat a na kterém ulpívala tekutina. Tak se parfém dostal na jejich prsty a ženy měly celý den na to, aby si zapamatovaly, co mají připsat na nákupní seznam.

Nejkrásnější modelka EL Paulina Porizkova, která dodnes mluví krásně moravsky.

 

Zdroj obrázku:https://www.amazon.com/MAGAZINE-ADVERTISEMENT-Lauder-Paulina-Poriskova/dp/B00XO6NEPA

1977: Opium / YSL

Nejskandálnější ženská vůně. Yves Saint Laurent podruhé v mém výběru (fakt podruhé, ale ten jeho dřívější skandální jsem z tajného důvodu přeřadila až na sobotu, tak se těšte!). YSL dokázal především skvěle chytat společenské trendy a reagovat na publikum. Opium, prostě jen voňavka, a několikrát způsobila společenské pobouření. Poprvé, když vtrhla na evropský trh v době, kdy společnost pohltilo disco, kultura založená na požívání luxusních společenských drog. Kokain, alkohol, amfetaminy, LSD, monotónní rytmy, stroboskopy. Film ovládla vlna neo-noir a trash filmy Johna Waterse, nic nebylo dost depresívní a špinavé. Sociologové rozebírali, kam tohle společnost zavede, bulvárem kolovaly fotky popových hvězd, ale i politiků, finančníků a nové buržoazie s lajnami bílého prášku a do toho bum! Parfém předávkovaný hořící skořicí s televizním spotem Davida Lynche v dekadentním stylu Blue Velvet.

 

YSL investoval ohromné peníze do vývoje této vůně, právě aby splnila dojem předávkování (funguje to, mám verzi z roku 1980 a odsedají si ode mne v divadle lidi). Statistiky prodeje pokořily dosavadní rekordy, všichni chtěli být opojení. Parfém se dokonce jevil tak společensky nebezpečným, že v některých zemích Blízkého Východu se směl prodávat jen beze jména, s prázdnou etiketou.

Za posledním skandálem Opia stojí Tom Ford (který, bohužel, v sobě dnes už nemá tu eleganci a noblesu spojenou s YSL). V roce 2000 vyprodukoval reklamní vizuál s nahou modelkou ve vyzývavé sexuální poloze. Zajímavé je, že se to stalo teprve tak nedávno, kdy reklama na parfém ukázala zcela nahou ženu. A ještě jedno tabu porušila, bohužel neprolomila, podle mne zcela zásadní: když se podíváte na fotku pozorně, všimnete si, že modelka má poměrně buclaté (nebo spíš normální, pro nás smrtelníky) končetiny a stehna: Sophie Dahl byla považována za XL modelku a Ford chtěl zahájit boj proti nastupujícímu trendu anorektických modelek. To se nepovedlo, přestože plakáty v UK musely být strhány a Sophii událost vystřelila do čela britských topmodelek. A ona pak držela dietu a shodila.

Zdroj obrázku: https://www.telegraph.co.uk/

 

1988: Cool Water / DAVIDOFF

Uvěznění moře do lahvičky. Zjevení! Jinak nedokážu pochopit, čím mohla tato průměrná vůně uspět na trhu, získat tolik popularity a desítky kopií a nápodob. Tak si to představuju, že Pierre Bourdon, jeden ze současných superparfumérů, už něvěděl, čím tohohle rozmazleného švýcarského výrobce cigár a cigaret uspokojit, tak si řekl: naliju tam Calone, je to teď nová ingredience, lidem se líbí, dám toho ještě trochu, ještě víc, ještě trochu… a tak vznikl pánský parfém „overdosed“ svěžestí. Inovace: skoro čistý Calone, molekula mořské vody. A lidem se to fakt zalíbilo, a nejen mužům, ale začaly ho nosit i ženy. O sedm let později Pierre připravil CW pro ženy (a vy máte příležitost jejich srovnáním poznat, jak vedlejší složky parfému dokážou ošulit vás nos: Calone s levandulí a mátou voní jako moře; ten stejný Calone s ovocem a kytkami jako meloun). Cool Water postavil trh pro skupinu vůní s názvem „akvatické“.

 

Zdroj obrázku: www.davidoff.com

 

Poslední sedmičku vůní, které znamenaly milníky parfumerie, najdete v sobotu. Bude zase trochu nahoty a sexu, jedna celebrita, nějaká ta chemie, vůně přenesené z gastronomie a taky ten slíbený YSL skandálek.

Tak, vsadím se, že minimálně tři z dnešních vůní znáte osobně a aspoň dvě jsou nebo byly přítomny ve vaší domácnosti. Tak schválně…které okupují vaše poličky?

Všechny tři díly, kompletní Jednadvacítku, najdete po publikování třetího dílu podle tohoto tagu: The 21 Most Important Perfumes in History

 

You may also like...

7 komentářů

  1. Dušana napsal:

    Ja mám odskúšanú Shalimar a Opium. Cestou som stretla aj CW, ale nezanechalo to na mne žiadne stopy (dúfam). Shalimar si pokojne kúpim aj viackrát, páči sa mi a ako som sa už zmienila, je taký straostvetský. Opium sa mi páčilo viac v tej mužskej verzii. Vo svojom portfoliu vôni, ktoré ma poznačili, mám v období do 20 rokov dve. Keď k nám prišla na strednej škole lektorka angličtiny Libby až y ďalekej Ameriky, písal sa rok 1992, a za ňou sa tiahla vôňa Eternity od Calvina. Mala som 16, bolo pár rokov po revolúcii a ľudia tu yväčša voňali za sprejom FA, Niveou, alebo Charlie. Toto bol pre mňa zázrak. A tak som sa jej na tú vôňu opýtala a neskôr (oveľa neskôr) som si ju kúpila. Nie je to žiadny zázrak, no pre mňa má vôňu slobody a tej prvej “veľkej” vône.
    A ešte jednu zásluhu CK má. Prinútil ma vôjsť (študentku bez prostriedkov) do parfumérie a natrafiť tu na svoju druhú vôňu -Angel od Thierry Muglera. Stála vtedy neuveriteľných 2400 korún a ja som si ju nemohla dovoliť. Trvalo to bezmála 10 rokov, ale kúpila som si ju.
    A Tvoj článok, Romana, čítam už tretikrát a mám chuť znovu si niečo kúpiť. Tak…teším sa na sobotný záver. Skvelé napísané!

  2. Dušana napsal:

    Btw…Sophie Dahl vyzerala v tej reklame božsky. Aj s tými hrubými ??? stehnami. .

  3. Miruša napsal:

    Jak pozerám tak, stále tie buclaté končatiny nevidím.

  4. philosoraptorka napsal:

    Neměla jsem čest jen s Pour Homme od Carona, ale už mám vyhlédnutý odstřik. Davidoff Cool water nesnáším, moderní Soir de Paris mě nudí a ostatní mám ráda (včetně kontroverzně záchodové moderní reformulace Blue Grass).

  5. Romana napsal:

    No… právě. 🙁

  6. Romana napsal:

    Taky bych byla ráda tak tlustá.

  7. Romana napsal:

    Já jsem si koupila původní Bluegrass asi č.p. – ještě nevím, je někde nad Atlantikem. Asi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..