Na instagramu mi někdo psal, že mám KONEČNĚ vysvětlit, ty ARABSKÉ PARFÉMY. Jak se v tom vyznat? Jsou to fejky a dupe, nebo teda co ten Amouage a co ta Lattafa, je to to samý, a ty arabské oleje… tak pojďme na to. Které arabské parfémy stojí za pozornost skutečného milovníka parfémů a kde najdete objektivní recenze arabských parfémů?
Minutová historie arabek 21. století
Abyste to lépe pochopili, dáme si lekcičku moderního dějepisu.
Arabové mají svoji nádhernou starou parfémovou kulturu. Afghánský oud a cedr, turecké růže a jasmín, emirátské datle, fíky, jablka. Pačuli, kadidlo a koření dovezené z dálné Asie, a taky pravé pižmo. Tradiční arabský parfém se vyznačuje 2 prvky:
- je to OLEJ (náboženské důvody)
- je TĚŽKÝ (důvody spojené s počasím a dostupnými surovinami)
Dlouhá staletí tyhle parfémy nikoho na Západě moc nezajímaly.
Koncem 20. století, se startem čilého obchodního a turistického provozu mezi arabskými státy a Evropou, se u nás objevily arabské flakonky. Bohatí Arabové si sem vozili drahé a vzácné oleje, attary, turisti si přiváželi suvenýry v podobě laciných olejíčků z tržnic a od prodavačů před mešitami. Jejich hlavní noty: oud, cedr, kadidlo, tmavý růžový olej s pačuli, “špinavý” noční jasmín, intenzívní koření, sušené ovoce a živočišné tóny začaly být evropskému nosu familiérní.
Na začátku byly… parfémové oleje
Okolo roku 2000 začaly do Evropy téct regulérním způsobem arabské olejové parfémy, dá se to shrnout pod výraz “samý zpocený kůň a datle s jasmínem”. Balené ve srandovních zlatých flakonech s drahokamy jako z Alibabova pokladu, za strašlivé ceny, tehdy za dvojnásobek drahého mainstremu.
-Superstar se stala Kashka, stojící přesně na pomezí mezi Arabkou a evropským pojetím vůně.
Všichni tehdy věděli, co to je “arabská vůně”. Tohle byly vůně vyrobené arabským lidem pro arabské nosy, na základě arabské tradice a receptů stovky let starých.
Lihové Arabky a zlatý hoch MONTALE
Následovala éra lihových Arabek. Arabští muslimové nemohou používat lihové parfémy z náboženských důvodů, je to pro ně stejný hřích jako pití alkoholu, Alláh vidí vše. Ale výrobci zjistili, že olej je pro Evropany překážka. Oleje jsou v našem chladném povětří méně těkavé, drží se u těla, zbytečně silné a dlouhotrvající. My stříkáme.
Bohaté naftové země vědí, že nafta jim jednou dojde a je potřeba dnes investovat do budoucnosti, rozjíždí další průmysly: turistiku, dopravu a jednoduché lehké průmysly. Žádná auta, ledničky, elektrárny, lokomotivy, letadla, auta… cool je software, móda, parfémy, léky, kosmetika, malé továrny a drobné výrobky s vysokou cenou, které se dají levně vozit do světa.
V EU se objevily všechny ty milované oblíbené arabské vůně v lihové verzi a ceny najednou spadly z pěti tisíc na lidovou tisícovku. Pořád šlo ale o arabské vůně pro arabské lidi, jen jejich konzistence byla změněná na lihovou.
V roce 2005 Pierre Montale vrhl na trh prvních 10 evropských arabských vůní. Vrhl je správné slovo, protože se prolomila hráz. U Montale bylo všechno nové, plechovky místo flakonů, zlatá sponka místo víčka, všechny vůně narvané oudem a pižmem, agresívní marketing a distribuce – a přijatelné ceny. Nikdo nikdy neudělal pro arabské parfémy na evropském trhu víc, než MONTALE.
Montalky prolomily všechny bariéry, okamžitě zaplavily evropský trh, otevřeli butik v centru Paříže, naplnili Harrods, každý měsíc uváděli novou vůni, tři roky všichni mluvili o Montalkách… a najednou se po Montalkách slehla zem. Nikde nic. Butik skončil.
Aféra MANCERA
V čele Montale stál člověk Pierre Montale. A najednou zmizel. A vynořila se záhada: Pierre Montale nikdy neexistoval. Ten chlápek z fotek se jmenuje Pierre Durrani a značka patří úplně někomu jinému. Každopádně: Pierre Montale zmizel ze světa i z internetu i z vedení značky. Záhada.
Ale: vynořil se Pierre Mancera, měl stejnou tvář jako pan Montale, stejný koncept arabských oudovek, voněly úplně stejně, stejné názvy vůní… jen lahvičky byly krásnější. Nikdy se tahle záhada nevysvětlila. Jen je jasné, že Mancera a Montale jsou dvojčata stejného otce a jsou to Arabky vyráběné primárně pro evropský trh a náš nos.
A objevily se první fejky.
Aféra IFRA = konec arabských koníků, začátek dupíků
Pak začala řádit EU, zakazovat ingredience a prostřednictvím IFRA dostávat tento zákaz na trh – a ty pravé Arabky na krátký čas zmizely z trhu (ale taky spousta “našich” parfémů).
Jak funguje IFRA: samotná IFRA – International Fragrance Association nezakazuje nic, nemá na to žádnou sílu. Zákazy surovin vydává EU. IFRA je “odborová organizace” parfumerního průmyslu a chrání výrobce a prodejce. Kauzalita je asi taková: orgán EU dá nějakou látku na seznam “podezřelých”, což znamená, že asi tak za 5 let bude asi zakázaný. V tu chvíli IFRA vydá “pravidlo”, které je ale pouze doporučení, ne zákaz. Výrobci vědí, že za 5 let už parfémy s touto látkou neprodají – bude zakázaná evropským zákonem. A začnou rychle vyvíjet náhradní látky a dělat reformulace. Pět let není moc času = vývoj látky, otestování, změna formule parfému, certifikace, změna nastavení výroby, výroba a distribuce do prodejen… pět let pro tohle je spíš šibeniční termín. Tak se nedivte, že pak ty parfémy vypadají, jak vypadají. Nicméně bez doporučení od IFRA bysme neměli nic. Doporučení IFRA jsou nezávazné, ale prodejci nutí výrobce, aby dodávali výrobky v “souladu s IFRA”. Protože nechtějí každou chvíli stahovat zakázané parfémy z polic (drahá sranda) a získat pověst prodejců “nelegálního zboží”. Výrobcům nezbývá nic jiného. Pokud to nejsou mini niche nebo umělečtí parfuméři s omezenou výrobou a distribucí, kteří jsou schopni přestat prodávat nějakou voňavku v okamžiku legislativního zákazu a nebo třeba nějakou vůni úplně vyřadit z portfolia bez náhrady (např. Lípa od Tauera – Andy ji úplně ukončil, protože už nemá adekvátní ingredienci). IFRA ještě navíc dělá zasloužilou činnost “advokátů”, tzn. před Evropskou Unií obhajuje některé látky. IFRA je nevinná, EU je ten ďábel!
Jenže Arabští výrobci měli nastartované nové fabriky na lihové vůně a potřebovali vyrábět! Bylo jasné, že poptávka v Evropě roste, a že v Evropě je taky docela prima podhoubí pro dupes. Sociální sítě nabídly finanční příležitosti pro influencery a ti rozjeli svoji neetickou masírku…
Arabská produkce po roce 2020 se rozešla do tří směrů:
- tradiční arabská produkce: sem patří Kashka, výrobci Al Haramain, Rasasi, Swiss Arabian… Originální, levné, v tradičních arabeskových flakonech. Ve verzi olej nebo ve verzi v lihu. Desítky let stejná vůně, nemění složení, ani flakon. To si kupte, mějte na poličce aspoň jednu, a tou zahřívejte exotickou část svého srdce.
- šlechta typu AMOUAGE pro boháče celého světa. Není to jen Amouage, ale třeba HoO, Spirit of Dubai, Ajmal, Nishane… arabští majitelé najali evropské parfuméry, aby jim postavili portfolio které spojí Západ a Východ. Nikdy neuhnuli z cesty vysoké kvality, jen rozšířili záběr na celý svět. Pro fajnšmekry u nich najdete i attary. Tohle si taky kupte. Zahřeje srdce, méně už peněženku, ale bavíme se největším možném arabském luxusu v parfumerii.
- FAKES alias DUPES,a to všech levelech, co si umíte představit: od napodobených flakonů 1:1 z levného plastu, po takové ty flakonky “z dálky vypadám podobně”, aby každý věděl, o co jde, ale aby nebyl výrobce napadnutelný právně. Nebudu se u toho dál zastavovat, to si nekupujte. Jestli vám nic neříkají věci jako “lidské hodnoty, úcta k lidské práci, parazitování na cizím duševním vlastnictví, odcizení vývoje…”, tak mám pro vás jedinou zprávu: ty vůně jsou asi tak stejné, jako jsou stejné jejich flakony – laciná nápodoba. Proč si jako myslíte, že když někdo neumí vyrobit dobře něco tak jednoduchého, jako je lahvička a ventilek, tak že umí vyrobit dobře něco tak složitého, jako je důmyslná chemická kompozice parfému? Obojí je trapas. A tohle rozhodně NEJSOU arabské parfémy, jen se vyrábí na Arabském poloostrově (kabelkám Gucci taky neříkáte čínské, že ne?)
Případ Lattafa
Jestli jste se pořád ještě nerozhodli, tak doporučuju:
najeďte si na nabídku AL HARAMAIN na Notinu
seřaďte si je od nejnižší ceny
a vyberte si parfémy (určitě vemte aspoň jeden olej!) podle toho, jak se vám zdají jejich flakony co nejvíc pro Šeherezádu
kupte si aspoň tři – vylučuju, že by se vám nějaký nelíbil – a pak jimi ohromujte kamarádky a kolegy
Jestli chcete dostávat parfémové novinky do vašeho mailu, nezapomeňte se přihlásit k odběru článků mailem ZDE. Chcete-li podpořit náš blog, kupte si něco na přes odkazy na naší stránce KÓDY & SLEVY. Díky!
Některé odkazy na této straně mohou být affiliate. Nákupem přes tyto odkazy nás podpoříte maličkou částkou, která pomáhá udržovat provoz blogu. Nejde o spolupráce se značkami, takže na objektivitu recenzí to nemá žádný vliv. Popsané ceny a slevy platí ke dni vydání recenze. Disclaimer: Tento text shrnuje osobní dojmy a subjektivní názory autora. Nikdo z autorů na blogu nenese odpovědnost za to, pokud se váš dojem liší, ani v případě, že jste se rozhodli pro koupi produktu na základě článku.
Klíčová slova: Nejlepší arabsé parfémy, recenze arabské parfémy, arabské parfémy, arabské parfémové oleje, arabské oleje, parfémový oleje, nejlepší arabský parfém
Chcete-li koupit parfémy z našich recenzí výhodně, doporučuji e-shop
Fragranza (kód FRANGIPANI15 na 15% slevu) nebo
Notino (stránka s nabídkami).
Nákupem přes tyto odkazy podpoříte náš blog malou částkou, která nám pomáhá udržet kvalitu a nezávislost recenzí.
Nákupem přes tyto odkazy podpoříte náš blog malou částkou, která nám pomáhá udržet kvalitu a nezávislost recenzí.
O autorce:
Romana Granátová je zakladatelka Frangipani.cz – nezávislého online magazínu o niche, indie a art parfémech, historii parfumerie a platformy pro recenze prémiové a niche antiage kosmetiky, fungujícího od roku 2011. Shromáždila okolo sebe tým autorů z české a slovenské parfémové komunity, se kterými publikovali více než 1500 článků a recenzí.Romana publikuje parfémové články a analýzy také v life style a odborných médiích a jako seniorní marketigový profesionál poskytuje poradenství pro parfémové a kosmetické značky.
Frangipani.cz je od roku 2015 stálým mediálním partnerem výstavy niche parfumerie Esxence Milano a od roku 2014 je trvale archivován v Národní knihovně České republiky díky vysoké úrovni odbornosti a kvalitě textů.
LinkedIn | Instagram
V důsledku četby tohoto blogu mám už léta MAZE a vždycky mít budu, to je pro mě zjevení, hlavně v těch vedrech jediný držák. Když už píšu – hledám nějakou letní jednoduchou polívačku, teď jsem z nouze strčila do košíku Elisabeth Arden Green Tea, není to špatné, ale něco intenzivnějšího, s dělší výdrží… věděla byste, Romano?
Tady se změnilo počasí včera s předevčírem se ochladilo, máme teď maximálně 24 stupňů s zrovna je zataženo. V Turecku (pokud jedeš na jih na tureckou riviéru) bude ale určitě tepleji.
Ještě mě napadlo – neznáš náhodou Nouf od Swiss Arabian? Chci si koupit nějakou svěží arabku na příští léto, ale Maze mi z neznámých důvodů spouští alergickou reakci.
Bohužel, neznám. A co nějaká svěží Montalka? Taková ta Capri třeba?
Soleil de Capri jsem nikdy nezkoušela, ale mohlo by to.klapnout (mám ráda LB, mám teď verzi eau Intense, ale potřebuji něco na střídání v parném řeckém létě). Preferoval bych ale olej, protože do toho vedra je lepší a taky mi nedráždí pokožku. Mám asi 12 olejíčku od El Nabil a Al Rehab, ale chci příště něco nového. Nouf of Swiss Arabian byla dříve k dostání i v olejové verzi, teď ji nějak nemůžu najít.
Máte furt vedro? My jedeme o víkendu do Turecka, tak doufám, že bude, vybalila jsem zase letní šaty a mám v úmyslu chodit nahoře i dole bez! (pod šatama tedy).
Souhlasím, ty olejíčky do horka jsou skvělé, jen pozor na slunce – ale to ty víš. 🙂
Super článek, díky. Arabky v oleji mám tři, už skoro 10 let, vůně je pořád skvělá. S kapkou Kashky na zápěstí občas spím, celá ložnice mi voní jak arabský budouar. Z lihovych mám teď Khamrah od Lattafy, ta mi prijde super, zvlášte ted na podzim. YouTube mi pořád vyhazuje videa o arabských parfemech, vetšinou od Američanek – nedá se těm recenzí věřit. Musí to být fakt velký byznys, jak v EU, tak v USA. Objednala jsem si hromadu vzorků a byla jsem velmi zklamaná – z 25 parfému se mi líbili cca 2-3.
No právě, valí se to sem jak záplava reklamních tužek z Číny. Lidi to kupují, že je to levné, ale podle mě to nikdo nakonec nepoužívá… to jsem zvědavá, co s tím toxickým odpadem jednou budeme dělat. 🙁 To je jak s hadrama z HMka nebo New Yorkeru, všichni GenZ plno řečí o ekologii a o tom, že “rodiče nám zničili planetu”, ale co ty činy, přátelé? 😀
Jj, jako bych slyšela svoji dceru, generace Z Furt chce, abychom vše recyklovaly, ale umýt po sobě sklenici od Nutely je líná…