• FRAPIN: Nevermore (vždycky jsem si myslela, že jsem v práci celkem oblíbená)

Nelžu, neslibuju nesmysly, nedávám do kopie nadřízené, jsem velkorysá, nepomlouvám, zasměju se i slabším vtipům, pomáhám nováčkům, voním, šířím příjemné drby, je se mnou prča, nestraním se kolektivu. Vždycky jsem si myslela, že s takovou kolegyní, jako jsem já, bych ráda seděla v kanclu. Tak jak se mi, doháje, mohlo stát, že jsem minulý týden přišla za naším analytikem s dotazem: “Tome, máš pro mne ten report?” “Ne. To nemám. Ale můžu ti nabídnout obrázek.” Dost mne zaskočil. Chápejte: tichý nenápadný kluk, který si tam celý den ťupká do excelu čísla, chodí zpívat do sboru, usmívá se, když ho ráno pozdravím, na poradách si čmárá do bloku blbosti, jako všichni ostatní, a najednou na vás vybalí tohle…a to není všechno, ještě tam měl prasklou lebku prorostlou růžemi a nějaké kostry u kříže. Co se mu asi odehrává v mysli, když na nás na té poradě čumí, jak hýříme optimismem a trumfujeme se skvělými nápady, kterými zvedneme výkon a splníme plán do konce roku? OK, OK, každý tu atmosféru vnímá jinak, ale proč mi to nabídl? Proč jsem dostala hroby, kříže, havrana, zmar a smrt? Zrovna já? Proč nikdo jiný z firmy nebyl poctěn? Nebo…ve mně vidí pochopení a spiklenectví? Jsme tajní spojenci temnoty? Nebo prostě: bylo to tím Frapinem? Na rovinu: moje očekávání bylo obrovské. Ta pověst spojená s Poeovým havranem… Dokázala jsem si představit, co asi v Nevermore / Frapin najdu: kadidlo, růže, pačuli, šafrán, cedr, pepř, ambra. Pěkné složky, mám ráda a mám je ráda v kombinaci. Když jsou kvalitní, tak už vlastně parfumér může být průměrný, není na tom co zkazit, aby vytvořil slušnou orientální vůni. Ale doufala jsem, že Frapin použije složky nadstandardně kvalitní a luxusní parfumérské know-how a přidá do toho nějakou zázračnou složku, třeba že kompozici předávkuje pelyňkem, hořcem, čertovým lejnem nebo tam vrazí nějakou zázračnou a záhadnou chemickou černou složku, a výsledkem bude něco, co se mnou flákne o zem, jako panák  Laku-na-rakve na ex a spolu přepijeme smrtku.

A? A nic. Nevermore je nádherný. Složky jsou husté jak roztopená smola, oblé jako hladké teplé kamínky na pláži, šeré jako letní podvečer. Nevermore je silný, těžký a nenápadný jako Golem. Evropsky arabský, vyladěný do poslední molekuly a …nudný. Už to tady stokrát bylo. Jede přesně na té vlně hustých civilizovaných arabek, co teď hýbe voňavým světem. V létě jsem si oblíbila (asi poprvé v životě) šafránovou růži Rose of Taif / Dorin z kolekce Un Air d’Arabie. Moje chyba, že jsem se pořád nedostala k reccenzi, protože teď bych jen dala link. Jsou si podobné jako sestry, jako milion dalších Arabek. Rose of Taif je moje jednička, Nevermore by mohla být dvojka, ale proč, že? Jak to tedy voní: začátek ve znamení šafránu; hořkého, destilovaného šafránu. Hop, hop, hop a je tu těžká a mastná bulharská růže, jak neočekávané! Nějaké krotké kořeníčko, rozhodně ne ostrý pepř a muškátový oříšek jako třeba ve fialových Goutalkách, jen tak špetička. A v pozadí, ne úplně dominanntní, ale nese tuhle vůni: překrásný, teplý, fantastický, málokde vídaný cedr. Čerstvé cedrové piliny, živoucí, drhnoucí v nose. Jestli se v něčem projevuje exkluzivita Nevermore / Frapin, tak v úžasnosti cedru. To muselo být hodně drahé! Vývoj vůně není nějak bouřlivý, klasicky jak to je u Arabek: pomaličku se ztrácí ostré kořeněné složky a zůstává balzamické dřevo a růže. Jedna věc, kvůli které můžu Nevermore / Frapin s čistým svědomím doporučit: pokud máte rádi tento typ vůní, nevadí vám jejich zaměnitelnost a chcete něco opravdu kvalitního co dlouho vydrží, tak tohle je rozhodně jednička. Myslím, že jsem se ještě nesetkala s vůní s takovou intenzitou, projekcí a životností. Extrémně dlouhotrvající vůně znám, ale Nevermore při tom neztrácí dech. Tohle je vzorek poté, co ho vyzkoušela Blackmola, kamarádka Vlasta, Derad a já jsem ho nosila dva dny. Nemusíte přiživovat, cítíte ho celý den. A to já nejsem nijak úsporný model… S touhle vůní prostě ušetříte. Tři šťouchy a zaplavíte stohlavý openspace. Z vlastní zkušenosti. Což mi připomnělo ještě jeden pracovní zážitek s Nevermore a nedá mi se nepodělit. Asi to taky znáte. Stříkla jsem se u stolu a najednou od kolegů zezadu z obchodu řev na téma “smrad, pomoc, dusíme se…” Vtipné. Pak jsme jeli na oběd, doběhli za mnou do výtahu a začaly zase vtipné řeči: “jé, to jsem měl jít po schodech” a “plynová komora” a “abysme to přežili”…vydržela jsem to asi do šestého patra:“A že vám nevadí, když někomu na poradě smrdí nohy?”

Páté patro: “To nám vadí!” Čtvrté patro: “No ale že mu to neřeknete?” Třetí patro:”Hm…” Druhé patro: “Proč neřeknete: Heleno, obuj si ty boty! – hm?” První patro: “To je blbý!” Přízemí: “A není vám blbý říct mně, která voním luxusním parfémem, že smrdím?” Otevřely se dveře, zmlkli a zdrhli. Zbabělci.

Já tedy v Nevermore / Frapin žádného havrana ani fatálnost nemám. Mám tam veselého tlustého sultána Selima II., vyvaleného na gauči v selamliku a cpoucího se seker pare, cukrovými koláčky prolitými medovou vodou. Ale možná je to jen tím, jak říká Derad, že neumím ocenit arabskou kvalitu. Protože Derad je z Nevermore nadšen. K smrti nadšen.

---

---

---