• GUCCI Guilty: Absolutně vinen aneb dva důvody, proč zajít do Sephory

Vždy jsem tíhla více k italským parfémům než k těm francouzským. Tak nějak mi byla bližší ta italská barevnost až ukřičenost, lehká ordinérnost, než francouzská rafinovanost a elegance. Přijdou mi tvořené víc od srdce. Je takový i Gucci Guilty?

Mými dlouholetými společníky (ještě než jsem přišla na to, že bych mohla mít i víc parfémů zároveň) byly vůně od Versace, či Gucci. S Accenti jsem to táhla snad desítku let. Chemický santal s neméně chemickou, uřvanou broskví spolu tvořily neodolatelně ulepené kombo. Accenti je už dlouho ukončená vůně a není moc k sehnání.  Kdybyste ji našli, dejte vědět. Z nostalgie bych si jeden flakon koupila i když asi nenosila. Už jsem někde jinde.

Accenti,  to byl jen začátek, Gucci se osvědčila a tak jsem si zalaškovala s Envy, dosud vlastním proslulou hnědou kostku Gucci by Gucci Eau de Parfum i těžítko Gucci Eau de Parfum (ty názvy jsou na zabití, že?). Zvlášť to těžítko se mi hodně líbí. Dokonce tak, že jsem jeden čas usilovně pátrala po nějaké náhradě. O tom možná bude někdy článek.

Pak už mi ty jejich vůně začaly tak nějak splývat v jednu beztvarou hmotu, nijak se neodlišující od všeho ostatního, co nahřívají bodové reflektory v regálech parfumerií.
Jenže tak asi dva roky zpátky u Gucci převzal žezlo kreativního ředitele Alessandro Michele. A ten se zjevně se zalíbením zadíval do hlubokých vod niche. On to vlastně asi nebude tak úplně jeho nápad. V poslední době je niche a nezávislá parfumerie hodně na vzestupu a návrhářská branže už to zřetelně pociťuje na snižujících se příjmech. Proto ty odkupy nezávislých značek velkými korporacemi, vydávání exkluzivních limitek. A jiní, jako třeba právě Gucci, to řeší zásadními změnami uvnitř vlastních parfémových řad.

Jak voní Gucci Guilty Bloom

Alessandro se spojil s parfumérem Albertem Morillasem a už první vůní, která vznikla jejich spoluprací, Gucci Bloom, řádně pomyslně provětrali zatuchlé a nehybné prostředí mainstreamové parfumerie. K tomu, aby se Alessandro předvedl, dostal ne-li neomezený, tak rozhodně velmi zajímavý rozpočet a na Bloom je to bezesporu vidět. jedině tak mohla vzniknout tato dobře sestavená, tuberózová vůně. Ještě ne zvlášť převratná, ale rozhodně, minimálně kvalitou složek, se vymykající.

Zdroj: Gucci

Gucci posunuli laťku a v nastaveném trendu pokračují i dvěma dalšími parfémy Guilty Absolute a Guilty Absolute pour Femme.
Na rovinu, s původními vůněmi řady Guilty tyhle dvě nemají nic společného. zasloužily by si vlastní název, ale tady asi zvítězilo hledisko prodejní strategie.
První byla pánská

Recenze Gucci Guilty Absolute

V mainstreamu se ještě pořád hraje na pánské a dámské. Se skoro divím, že proti tomu někdo nedemonstruje. My a vy jsme poučení, že na tohle se v niche vůbec nehraje, ale zrovna v tuhle vůni bych dámám skoro nedoporučila. Zato pánům velmi vřele. Skočte si pánové do Sephory nebo Douglasu a stříkněte to na sebe. A nebo si vyžádejte vzorek. Budou se šklebit, ale dají, asi musí. Není nad klidné vyzkoušení doma.
Případně nad poškádlení kolegů v open office. Budou si myslet, že máte novou motorku i s komplet koženým outfitem a budou závidět. Takhle totiž nová pánská Gucci voní. Jako byste právě připravili svou motorku k jízdě, dobře naolejovali, co tam olejuje a oblíkli koženou kombinézu. Je v tom olej a benzín a kouř, je v tom kůže i s trochou potu, je v tom prototyp chlapa. Nebo spíš Chlapa. Žensky upravený Jared Leto s mašlí kolem krku v kampani mi k tomu vůbec nesedí. Takhle by mohli vonět spíš ti Romanini hasiči, co je vždycky foto-loví na Esxenci. Ne tlustý, upocený čecháček, ale chlap, co přijede na motorce (nebo v hasičském autě), sundá přilbu a my jdeme do kolen. Dámy, rozhodně to nekupujte svým mužům. Nebo jo, ale nepouštějte je s ní ven.

Letos přibyla do sérky dámská

Gucci Guilty Absolute pour Femme

Jestli jste s růží ve vztahu jako já ještě tak před třemi lety, tj. že jediná představa růže byla vůně typu bulharský růžový olej, pak to běžte zkusit. Takhle se pracuje s růží v niche sektoru. Díky ovocné složce je tahle růže štavnatá a “křupavá” až se sbíhají sliny. Další ze složek, pepř vám tak protáhne dutiny, až vytváří dojem větru, který jako by profukoval skrz růžový keř a vháněl vám vůni květů přímo do nosu. Postupně, jak mizí svrchní složky a vystupuje základ z pačuli a ambry, se vůně prohlubuje a zlehka potemní. Připomíná mi růži v Rose of no Man’s Land od Byredo. Až moc, ale budiž. Jak je vidno, i s vůní založené na jedné kytce a v mainstreamu se dá udělat hodně.

Obě vůně Gucci jsou relativně lineární, takže hned ze startu si můžete udělat obrázek, kudy se budou ubírat. Obě mají slušnou projekci i výdrž. A obě stojí za zkoušku. jen ty flakony … U pánské bych to chápala jako placatku s nějakým dobrým pitím, ale u dámské?
Niche už je samozřejmě někde jinde a mainstream to bude těžko dohánět. Čichnout si k Absolute či Bloom před dvěma lety, padnu na zadek, dneska jsem na první počich ohrnula nos. A jasně bych vám tu z fleku mohla doporučit dvacet takových, nebo lepších a k tomu levnějších niche vůní. Ale došlo mi, že tu máme vlastně přelomovou záležitost a to je třeba podpořit, ne kritizovat. Rozhodně jsou tohle už tři kroky správným směrem. Odvážné a v rámci mainstreamu inovativní. A věřím tomu, že se Alessandro s Albertem ještě předvedou.
Respect, Gucci!

 

 

Některé odkazy na této straně mohou být affiliate. Nákupem přes tyto odkazy nás podpoříte maličkou částkou, která pomáhá udržovat provoz blogu. Nejde o spolupráce se značkami, takže na objektivitu recenzí to nemá žádný vliv. Popsané ceny a slevy platí ke dni vydání recenze. Disclaimer: Tato recenze shrnuje moje dojmy a subjektivní názory a nenesu odpovědnost za to, pokud se váš dojem liší, ani v případě, že jste se rozhodli pro koupi této vůně na základě mojí recenze.