HERMÈS: Hermèssence Epice Marine (příliš soli)
Napjatě očekávaná Hermessence v průvodní legendě vyslovuje obdiv francouzskému joie de vivre: lenošení na Riviéře a gurmánské zážitky. Půl roku nás Hermés udržuje v očekávání nádhery, kterou Jean Claude Ellena udělal sobě pro radost a náramně si to užil se svým kamarádem kuchařem. Kdo zná Hermessence a Ellenův rukopis, ten ví, že o nějaké hutné confit de canard nebo vydatném pikantním coq au vin nebude řeč, spíš půjde o vlažný bouillon.
Tak lahvička je nádherná! Jak ta malá 15ml do coffretu, tak velká stovka. Je stejně nádherná, jako ty ostatní, obarvená do tmavě modré, která vypadá jako řecké moře.
Flakony 15ml
Tak především bych vám chtěla říct, že já v ní necitím žádný kmín, ale KOPR. Kmín má takovou nepříjemnou vlastnost, že se ve vůních časem rozkládá do zápachu potu. To se tady neděje. Asi udělal Elena s kmínem podobné kouzlo, jako s levandulí v Brin de Reglisse. Každopádně kmín tím utrpěl, stalo se z něj zelené, nezralé, miříkovité semínko. Není to špatné, ale kmín to není, princi. Výrazně svěží a dost pánská, kolínský charakter.
Zdroj: Hermes.com
Začátek se nese ve znamení oholeného kmínu a soli, dřevitého, suchého nahořklého vetiveru a drobečků skořice. Citrusy jsou výrazné, ale zastřené, postrádají obvyklou pichlavost citrusového oleje i kyselost dužiny. Všechny ty složky jsou pěkné. Obzvlášť obdivuju tu sůl: já obvykle nesnáším mořskou vodní vůni Calonu. V Epice Marine netvoří mořský tón hnědá řasa a vítr nad pískem, který mi tolik vadí, ale SŮL, opravdová sůl, věrné aroma představy soli, kterou nosíte v mozku. Je to geniální, vůbec takovou věc z jiných vůní neznám…a je to nudné a nezajímavé a hlavně to nedrží pohromadě s ostatníma složkama.
Půl hodinky a objeví se mořská řasa a Calone; i když ve velmi čisté formě, velmi nepodobné vůním typu Davidoff, přesto mi začne výrazně otravovat vzduch. Sůl cítím pořád, jenže je potlačená ve prospěch vody.
Po hodině a půl, obdivuhodné na Hermessenci, cítím sůl, mořkou vodu, kopr je pryč aby uvolnil místo výraznému hořkému bergamotu. Teď je jasně poznat Ellena a zřetelná souvislost s Hermessencemi.
Result: kouzelná, ale ne okouzlující, svěženka. Když se do ní vnoříte, najdete ty slané čáry. Když se s ní chcete jen vonět, šetřte si peníze; existuje hromada jiných slaných dobrých a výrazně levnějších vůní, Calone je celkem laciná chemie. Pro mne na světě existovat nemusela, jen by mne mrzel ten tmavě modrě zabarvený flakon.
Modrá elegance Hermés
UPOZORNĚNÍ: Jestli počítáte s tím, že si za slovenskou stovku koupíte coffret, tak na to už zapomeňte! Krabička je zdražená na 108€, což sice vypadá jako prkotina, ale při současném kurzu vyjde na 2.970,- (oproti předešlým 2.500,-), což už se mi zdá trochu moc. Z Hermessencí adoruju jen Papriku Brazil, ta se mi zdá zcela výjimečná v parfémovém světě; pak mám ráda Poivre Samarcand, ale pepřových nichovek je řada a ostatní vůně mi už nijak zaměnitelné nepřijdou. A ještě jedna cenová novinka u Hemése: flakon 100ml Epice Marine nejde koupit bez koženého obalu. Takže místo 180€ za lahvičku vysolíte 420€. Asi jde o momentální stav způsobený nezvládnutým zahájením prodeje (půlroční annoncování a posunování termínu launche, neschopnost dodat do filiálek flakony, vzorky, testovací papírky a stuhy nemají ani v 24, Faubourgh), nicméně, aniž bych chtěla šířit paniku, jestli máte nějakého favorita ve stovkovém flakonu, kupte si ho hned. Je možné, že za pár měsíců už “levný” flakon nekoupíte.
Šetřete radši na kabelku!
Poznámka pro Suzi: v Hermésu (kromě pražského) jsou prodavačky bezvadné, ochotné a dokonce se ani netváří jako doktor Ulrichová.
Hmm, tak sůl a moře by mě bavilo stopro, ale ten kopr nebo kmín či co teda vůbec. A nad cenovou politikou Hermése se lze jen pousmát.
Nadhoď nějaké jiné mořské vůně, co za něco stojí. Mám je ráda a znám a mám jich až příliš málo.
Verunka
Já je nesnáším…ale Derad je miluje, ten ti poradí. V Bologni jsme objevili značku, která má parádní, a ne drahé, vůně – Derad má mořskou, já bylinkové a kořeněné a když chvilku počkáte, tak asi tak za dva dny bude soutěž o flakon téhle značky.
I kdyz to bude asi jeden z tech povestnych lulturnich rozdilu…v nekterych zemich je asi bezne rodit deti
jeste na zakladni skole;)))
Myslím, že háček bude v jiné kulturní okolnosti, jak říká můj korejský přítel: “Vy bílé hlavy se pro nás odlišujete jen dvěma barvama vlasů. Jak rozeznáte vy nás?” (reagoval tím na lehce pikantní historku z mládí, kterou jsem mu líčila a ve které měl mít hlavní roli). Oni možná neodhadnou u nás věk.
Co se tyce prodavacek ve Videnskem H…dnes uz tam snad muze prodavat kazdy, bez jakohokoliv smyslu pro takt…nedavno jsme tam vlitly se Zuzkou a asijska prodavacka se nas lamanou anglictinou pta, jestli jsme matka s dcerou???….nemaji ty SA povinny nejaky kurzy jak se vyhnout faux pas kdyz pracujou v tak nobl obchode????!!!;)
Hehe…a kdo z vas mela byt ta matka?
To jo.
Není ta diktatura dopravní policie spíš diktaturou magistrátu? Policie přece parkovací místa neurčuje, ne?
Neurčuje, ale vybírá pokuty, za parkování namísto za nebezpečné předjíždění, jízdu v levém pruhu, chování TIRáků atd. atd. Je to prostě jednoduché a sype to. Že to nikoho neohrožuje? Sype to.
:-))))) To mi pripomina, jak jsme se sestrou zaparkovaly obe v Brne pred Policii CR na zakazu a ona povida: ”Klid tady to mam dovoleny.” Poznamka. Jeji druha pulka v te budove pracuje jako vysetrovatel. Vratime se. Obe auta maji cedulku a ona to hned sebrala aniz by mi dovolila se na to podivat a rika. ” To neres! J. to zaridi.” Zaridil, ale s obtizemi, ptz na papircich bylo napsano dostavte se ihned a byla z toho docela popotahovacka.
Já jsem šla jednou na inspektorát řešit pokutu (JEDNOU!) za rychlost – loni v létě. Přečetla jsem si na dveřích, jak se poliš jmenuje, vešla jsem dovnitř s úsměvem a říkám: “Dobrý den pane Moravče, jak se máte?” – policajtovi málem spadly brýle, jak na mne vyvalil oči, vyskočil, podal mi ruku, odsunul židli a pak už to pokračovalo tak, že na závěr našeho rande, kdyby mu to nebylo blbý, tak by řekl: “A doufám, že se zase BRZY uvidíme…” Ještě mne pochválil, že mám všechny body a omlouval se mi, že tam, jak jsem jela, tu značku změnili teprve nedávno, že tam dřív byla fakt sedmdesátka (to přece vím, jezdím tam denně, ale ignoruju je). Ty máš ségru v Brně? Myslela jsem, že pocházíš z nějakého jiného města…
Pekna story!
Z jakeho jineho mesta? Treba ze Zapadle Lhoty u Zapadakova?:-) 🙂 🙂 To neni dulezity, kde se clovek narodi, ale cim se stane, jak se sebou nalozi? Misto puvodu muze byt zavadejici…to si clovek nevybere. Cesta je cil!
Tipovala jsem Olomouc nebo Ostravu.
A jsme porad na Morave…a jako 13 lete devce jsem vedela, ze se co nejdriv prestehuji do Phy pri prvni prilezitosti, ptz za komancu to byla jedina moznost jit do sveta…:-)zabalit si svych par svestek a jit do “sveta” na zkusenou. Asi tusis, jak to dopadlo.:-)
To byla hrozná doba…manželovy děti vůbec nedokážou pochopit, co to znamená “nemůžu za hranice”. Prostě sednu do auta nebo do letadla a tradá! Max. do pár zemí je nutné vízum, no tak ale do Bhútánu zrovna jezdit nemusíme, že, a do USA ho stejně každému dají nakonec. Že jediná cizina, kde by mohli studovat, bylo Rusko a to ještě jen za cenu, že celá rodina vstoupí do strany, je pro ně sci-fi. Nechápu, že se někomu po těch srágorách může stýskat…já jsem taky hned jak to šlo zmizla na jih, ale nakonec jsem se vrátila, láska a takové ty věci. Jak se s dostala do A?
Plachla jsem co nejdriv do Phy a ptz je plna cizaku, tak to byla jen otazka casu, ktery z nich? Na me se proste Cesi nejak nelepili…:-(
Nojo, ty jsi příliš exkluzívní zboží… 🙂
A ještě jsem ti dala na titulku FB odkaz na výstavu LV, mohlo by tě to zajímat a nevím, jestli jsi to tady postřehla. Bylo to pěkné. Angličtinu, prosím, ignoruj… 🙂
Ja nevim, jak to ten panacek ma? Chodil do skoly v 12. Bezirku a tam to vzniklo, ta jeho nutkavost udelat neco. To mas tezky, kdyz pulka tridy nejsou ”Rakusaci” nebo jejich rodice nejsou Rakusaci. S tou integraci tady je to vselijaky. Nekdo se snazi nekteri maji porad ty svoje komunity a nechteji prijimat tu zemi, kde ziji…
Ja jezdim metrem do mesta porad, ptz ty nervy sedet v aute 80 minut, pak hledat parking, platit za nej musis nemaly obolos jedno, zda v garazi nebo na ulici. Na ulici je max 90 minut ted uz skoro ve vsech Bezircich. Driv jen od 1. do 9. vsude jsi musela mit Parkschein, ale ted uz i 12. a 15. a kdyz jedu U bahnem, tak vim, ze tam dorazim vcas a za 30 minut! Na nakupy a zarizovacky autem, ale do centra autem jen v nedeli.
Já jsem ilegální parkovač profesionál, dám ti na FB fotku, jak parkuju ve Francii. Je to můj malý, soukromý protest proti diktatuře dopravní policie. Za ty roky jedenkrát odtažené auto od školy, jedenkrát v Bologni (sakra, ale to stálo jako slušná kabelka) a teď aktuálně mi tady visí pětistovka za parkování u zaměstnání – šest let v zákazu. Furt mi to vychází jako pozitivní bilance. Ale nikoho nenavádím…já jsem závislá na autě, ani ne tak na tom ježdění, jako na tom, že tam mám detašovanou šatnu – šestery boty, pět šátků, náhradní bundu, deset voňavek, plavky, ručník, dvě knížky pro případ nutného přenocování…a tak. Auto je moje mládenecká garsonka. Nikdy se od domova nevzdaluju víc, než 600 metrů, jedině, když jdu požívat alkohol.
S tim uplatkem jsi to pochopila na vybornou!!!Chytre devce!,-)
K ministrovi zahranici a politice vubec mam zadny vztah, ale i tak me to prekvapilo, kdyz jsem vlezla na gmx a neverila vlastnim ocim. Zda je to synator z tzv. ”dobre rodiny” nevim, ale nekolikrat jsem ho videla jet metrem, tak jako my normalni pesaci!:-)
Já jsem četla jeho politickou kariéru a překvapuje mne, jak je drzý, sebevědomý a nevypočitatelný…abnormálně, ne jakože “drzost mládí”. Ale tak třeba to monarchie potřebuje, pořádně vyvětrat, a rozhodně je na něj dobré pokoukání. BTW: Já taky občas jezdím metrem…ve čtvrtek jsem jela s holkama z práce, pokoušela jsem se telefonovat…a když jsem zavolala na kolegyni, že: “tady jako není signál?”, tak se chechtalo půl vagónu. Já to samozřejmě vím, že tam není signál, ale prostě jsem to zapomněla. Nemůžu prostě jezdit MHD, dělám ostudu…
Jasne, ze je ve Vidni H boutique, ale radost to neni. Vecne tam nic nemaji, kdyz se clovek zepta, tak to nejde, neni k mani, nebude, neni mozne, nevyrabi se, tahle kuze, barva apod. neni na tenhle nebo pristi a vsechny pristi v produkci atd. nehlede k faktu, ze donedavna ceny ve Vidni se vyrazne lisily od cen v Salzburgu, Parizi nebo Mnichove a to vzdy smerem nahoru! Nekecam! Dale nektere SA ”zapominaji” objednat tasku, prestoze se uz tak stalo a navic se suska o uplatcich.
Jakože když chci tašku za 5000€, tak musím dát úplatek 1000? No, bohudík za komunismus, co nás naučil skromnosti a nakupovat u Vietnamců! 😀
Ale koukala jsem, že máte pubertálního ministra zahraničí, přijde mi jako takový typický syneček z rodiny, kde maminka nosí norka a LV, tatínek jezdí v Audině a on a jeho sestra dostali k osmnáctinám porsche v kůži od Hermese a dělají si, co chtějí. Tak třeba konečně ve vlastním zájmu udělá s Francouzi pořádek…
Poznamka pro me? Od te doby, co odesla pani stara store managerka prazskeho Hermes boutique do penze je to mazec? Po jejim odchodu jsem tam uz nikdy nebyla, tak nevim. Mohu jen slouzit historkama za jeji ery a to bylo velmi lidove. Zadny waiting list is closed nebo nemame. Nemame ale pokusime se sehnat nebo nebyl problem si vyzkoset Birkin kvuli velikosti i presto, ze nebyla k videni ve vitrine.
Ve Vidni Hermes neni? Mně zrovna ten prazsky moc prijemny neni, ale mozna proto, ze kdyz jsme tam byli s Žabou, tak si přitáhl po zemi v igelitce od Vietnamců auta, vlak a kamínky a šmejdil tam okolo těch talířů…dámy byly hodně nervózní a asi si mne od té doby pamatují a jen rejdí očima, odkud se za mnou vynoří zlovolný trpaslík…nejraději mám ten butik na 24, Faubourg se zahradou na střeše, to je tak autentické, když na vás kouká shora přes keříčky ten božský kurýr na koni…a hlavně mají voňavky hezky vlevo za dveřma v samostatné místnosti, takže je to tam pěkně v klidu, mají tam kompletní sortiment včetně novinek a v dobách, kdy jsem sbírala testerové papírky a mašle (baví mne to i teď, ale už na to nemám kapacitu) jsem si odnášela poklady. Co mne ale štve, že dali Hermessence do prodeje i mimo butiky, třeba do Sephory (!!) na Champs Elysees, to je tak potupné si tu krásu, nad kterou se fakt člověk musí zamyslet, to není žádná pop-up produkce, zkoušet mezi davy Japonek a Rusek ověšených manželama ověšenýma papírovýma taškama, deroucíma se dopředu a zkupující všecko drahé, jako kobylky…navís ta Sephora má rozměry vídeňského nádraží (a je FURT NARVANÁ), takže o nějaké intimitě, spojené s vůní, nemůže být řeči. Chápu, kšeft je lšeft, ale je to degradace…díky Bohu za niche parfuméry a parfumérky…