HIRAM GREEN: Shangri La (špatné zprávy ze ztraceného ráje)

“Tak nám zabili větvičník!”
“Který větvičník paní Müllerová. Já znám dva, ten pravý, ale ten už byl stejně polomrtvý a pak ten nový, náhražkový.”
“Voba milostpane, voba.”
“Ježíšmarjá, a kde se to stalo?”
“Práskli je v Bruseli, milostpane, vědí? Nové nařízení.”
“Tak vida, paní Müllerová. On je tedy větvičník už na pravdě boží. Trápil se dlouho?”
“Byl hned hotovej, milostpane. To vědí, že s EU nejsou žádný hračky.” …

Je to tady. Budeme definitivně bez větvičníku. Boj o něj, který zuřil bezmála deset let, skončí v srpnu příštího roku totální porážkou. Přesně 23.8.2021. První návrh nařízení úplného zákazu vyšel již v roce 2012 a měl být uveden v platnost nejpozději začátkem roku 2015, ale nestalo se tak. Zřejmě zde působil tlak velkých kosmetických firem a nebo restrukturalizace odpovědné komise, která nově spadla přímo pod Jean-Claude Junckera. Větvičník, jako potenciální alergen byl doporučeními organizace IFRA výrazně omezen, ale nebyl zakázán. Podrobně jsem o tom psala ve svém článku o IFRA.

Až dosud šlo tedy pouze o omezení množství použitého větvičníku a to ještě jen za podmínek, že není uveden na obalu jako potenciální alergen. Až dosud.  Pozměňovací návrh komise EU úplně zakazující použití větvičníku v kosmetických výrobcích byl bohužel přijat v roce 2017 s platností posunutou o dva roky. Od loňského srpna tedy již nesmí být na trh EU uváděny nové výrobky s větvičníkem a od příštího srpna už nebudou moci být dodávány žádné výrobky obsahující látky atranol a chloratranol, což jsou látky tvořící, spolu s již dříve omezeným lyralem, základ větvičníku.

Hýčkáte si své chyprovky, jako Mitsouko, Bandit, Chanel no.19, Miss Dior (original)…? Tyto vůně byly již dříve výrazně ochuzeny o svou stěžejní složku. Obsahují pouhý zlomek původního množství, případně jiný druh větvičníku bez dříve omezeného lyralu. V novodobých chypre je větvičník většinou nahrazován kombinací pačuli s dalšími složkami. Pokud některá vůně snad ještě nějaké stopové množství větvičníku obsahuje, byť i toho ochuzeného, dlouho už tomu tak nebude. Tak možná je teď nejvyšší čas nakupovat.

 

Větvičník (oakmoss)

Zdroj: free images

Co je větvičník?

Větvičník slívový (Evernia prunastri) , jinak také dubový mech, anglicky oakmoss, je lišejník šedozelené nebo žlutozelené barvy, rostoucí hlavně na dubech v oblasti mírného pásma. Sklízí se v téměř celé Evropě, ale i v severní Africe. Znali jej ale i severoameričtí indiáni, kteří jej používali pro hojení ran. Větvičník se používal i v přípravcích pro léčbu horních cest dýchacích, podobně jako islandský lišejník. Oba mají antiseptické a zklidňující účinky.

Koše naplněné větvičníkem byly nalezeny i v egyptských faraonských hrobkách. Nejspíše byl používán k balzamovacím účelům. V kontinentální Evropě je používán už od 16. století, kdy se používal do směsí mj. používaných do pudrů či na parfémování paruk. Zabili tím dvě mouchy jednou ranou – voněli a částečně se tím i zabránilo nemocem právě pro antiseptické účinky větvičníku.

severní Maroko

Ani Kypr, ani Himálaje. Tak trochu jsem nevěděla, čím tenhle článek doprovodit. Ale článek je i o ráji na zemi. Tak tohle je kousek mého osobního ráje na zemi – Maroka. 

Proč ten povyk?

V roce 1917 uvedl na trh Francois Coty svou vůni Chypre. Inspiroval se vůněmi ostrova Kypr (odtud název) a do kompozice použil labdanum, větvičník a bergamot. Strhl tím nejen větvičníkovou lavinu, ale položil základní kámen pro celou skupinu vůní, která byla pojmenována podle jeho výtvoru. Prostě geniální tah, kterým dostal svou Chypre mezi legendy. Od té doby se po celé dekády žádný parfém neobešel bez větvičníku. Svou charakteristickou zemitě lesní, nahořklou vůní s nádechem pryskyřice a kůže, dodává parfémům strukturu, fixuje je a výborně se snoubí v podstatě s jakoukoli složkou. Za roky vývoje, od vzniku prvních chypre vůní, se větvičník kombinoval s kdečím, ale vždy dominovaly především květinové chypre parfémy s růží, jasmínem a ovocné chypre, s broskví především. Nikdy však nesmí chybět svatá trojice: větvičník, labdanum a bergamot.

Už chápete proč ten povyk kolem větvičníku? Kde by byla Mitsouko bez větvičníku? Čím by Christian Dior uctil svou sestru, členku odboje za druhé světové války, která přežila koncentrační tábor? A Chanel by měl o pěkných pár čísel méně. V podstatě je jen málo legendárních parfémů, které by neobsahovaly aspoň stopu větvičníku. A teď? Celé jedno odvětví parfumerie dostalo zákazem této složky víceméně smrtelnou ránu.

vodopády d'Akchour

Severní Maroko mne překvapilo svou “zeleností” a dostatkem vody. Tuhle fotky jsou z výletu k vodopádům d’Akchour

Ráj nalezený a znovu ztracený

Omezování větvičníku už dávno zahájilo pomalou zkázu parfémů řadících se do skupiny chypre. Někteří tvůrci to řeší náhražkami a jiní to prostě zabalí a než aby prodávali paskvil, raději vůni přestanou vyrábět úplně. A to je i případ Hirama Greena a jeho Shangri La. Rajské vůně, kterou jsem našla a hned zase ztratila.

Shangri La je pojmenována podle mýtického ráje na zemi, izolovaného údolí ukrytého někde v Himálajích, které stvořil James Hilton ve své knize Ztracený obzor. Toto údolí podle knihy obývali pouze tibetští mniši, ale Hiram Green si to vyložil asi trochu jinak. Počáteční strohost a drsnost citrusového úvodu s koženým, téměř až animálním podtónem, tak typickou pro klasické chypre, se totiž velmi záhy změní ve vláčnou kompozici, jíž dominuje broskev, jejíž chloupky vnímáte téměř hmatem. Kompozici tak hřejivou, tělesnou a návykovou, že by mohla evokovat něco zcela opačného rázu, než je tibetský klášter.

Dřevitý, zelený a kožený podtón je přítomen po celou dobu vývoje vůně, to je kánon. Dodává Shangri La hloubku zatímco o strukturu a pikantní ozvláštnění se stará koření v čele se skořicí a hřebíčkem. Je ale dokonale zjemněn sladce květinovým srdcem z jasmínu a růže a zaprášen jemným kosatcovým pudrem. Vše dokonale splyne do hladké kompozice, která je prototypem elegance. A chypre.

Všechno na téhle vůni je fajn, včetně celodenní výdrže. Po celou dobu vás bude jemně ovíjet a hřát jako nadýchaný mohérový šál.

severní Maroko

 

Shangri La bývá často srovnávána s Mitsouko. Za mne je ale Shangri La mnohem jemnější a nositelnější. Kdybych ji měla k něčemu přirovnat já, tak zvolím spíš jinou mou oblíbenkyni, Chypre Palatin (MDCI).

Shangri La je určitě modernější než Mitsouko, v tom smyslu, který možná zarytí “chypristé” zatratí jako úlitbu době. Na druhou stranu je to bezpochyby nádherná velmi bohatá, intenzivní vůně s hloubkou, kterou jí dodává mimo jiné právě větvičník. A Hiram Green se zaklíná používáním výhradně přírodních složek, takže to nejspíš bude ten “opravdický” větvičník. A to je také důvod k tomu, že Hiram Green výrobu své vůně ukončil. Shangri La bez větvičníku už by nejspíš nebyla rájem na zemi.

Co Shangri La vyzdvihává, to ji i potopilo. Vlastně ne, potopila ji EU. Tak sbohem nalezený a znovu ztracený ráji, Shangri La.

 

Po větvičníku zůstane v novodobé parfumerii velká prázdná díra. R.I.P.

You may also like...

5 komentářů

  1. Mirusha napsal:

    Je to na figlajs.. Stihnem ešte niečo niekde ovoňať?

    • Mirka napsal:

      Určitě bych doporučila t, o kterých píšu. To jsou takové nejznámější. U Miss Dior pozor – musí to být ta Originale, nebo L’original, nebo tak.
      Jinak Hiram Greena mají v Brně v Dotek slunce.
      Sakra, Praha i Brno jsou plné niche parfumerií, jen v té Ostravě máme na šňupání akorát tak koks 😀
      Btw, dneska budu na chvíli v Brně, tak se asi rychle protáhnu Vavavoom a tím Dotekem slunce.

  2. enka quanium napsal:

    Jsem smutná.. moc smutná.. Banditem jsem díky tvému varování zásobena, díky, drahá! Ale to nic nemění na tom, jak moc jsem z toho všeho smutná 🙁
    #dyckyvětvičník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..