Podzim byl krátký, otravný a nudný.
Kromě jedné ohromné události blogu Frangipani: přibyla Mirka a jeden z jejích prvních článků zamotal hlavu nejen čtenářům, ale možná i Pierre Montalovi nebo Pierrem Durranimu nebo Pierrem Mancerovi…Možná Mirku čeká od tajemného Pierra krutá IT pomsta, shoří jí klávesnice, což by nás všechny tady mrzelo…dobrý nástup, Mirko!
Hodně jsem makala, hodně jsem nosila turecké vůně Nishane a dozrála mi semena na fenyklu.
Byla jsem v Letňanech na další výstavě kosmetiky a parfémů, která okázale parfémy ignoruje; nakoupila jsem aspoň zásoby Alessandra, které se stalo loni mojí nehtovou jedničkou.
Asi stokrát jsem jela do Německa, kde jsem postupně koupila jednu skvělou&levnou gurmánskou oříškovou novinku,
druhou skvělou moderní CHIC novinku pro kamarádku,
byla jsem se podívat, jak se dělají parfémy na míru, co si můžou dovolit i obyčejní smrtelníci,
prozkoumala jsem parfémový Berlín, navštívila pár skvělých butiků a napsala pro vás Shopping guide,
na jedné z cest pro mne měl manžel překvapení, které jsem dlouho hledala,
na blešáku jsem si draho koupila hrst vzorků neznámých značek, asi to teda bude vzádné, nějaké nichovky, abych vzápětí složitým hledáním zjistila, že jde o výrobky německých multilevel kosmetických společností a celý flakon stojí tak nějak jako jeden můj vzoreček; nestálo to ani za recenzi nakonec,
naučila jsem si sbalit ve třech minutách KPZetku na cesty – minimální objem / maximální výkon.
Navštívila mne kamarádka Naďa.
Na zámku Lešná jsem viděla krásnou výstavu historických parfémových flakonů.
Koupila jsem si svoje první Šuliméro v životě.
Pořídila jsem si nějakou bižuterku.
V hračkářství jsem objevila spoustu dekorací na nehty pro malé holčičky a se stříbrnýma páskama jsem se náležitě vyblbla. 
Objevila jsem, že v ČR máme oficiálního dealera té úplně první kolínské na světě.
Zkusila jsem nového Lutense a nečekaně mne OKOUZLIL hravostí a neobvyklostí zpracování.
Testovala jsem těžké a silné vůně.
Ale nosila jsem lehké a povětrné kompozice a pastelové nehty, jakoby ani nebyl ten loňský ošklivý podzim, co přišel už na konci července.
Když už byla zima i u Muzea, ale tři centimetry ještě v nedohlednu, naordinovala jsem si čaj s medem.
Úlovkem podzimu se stala moje eponymní vůně.
A přestože na flakonu mé letní vůně se zrcadlily listy zeleně, byl to klam: byl hnusný podzim a listy druhý den opadaly. Což mi nedá, abych neocitovala báseň klasika Kaschiky:
PODZIM
Padá listí,
zlaté, rudé.
Kurva, co těm stromům
vlastně zbude?
Takový byl můj podzim a na zbytek roku se můžete podívat tady RETRO ROKU 2014 (až bude dopsaná i zima).
Nákupem přes tyto odkazy podpoříte náš blog malou částkou, která nám pomáhá udržet kvalitu a nezávislost recenzí.
O autorce:
Romana Granátová je zakladatelka Frangipani.cz – nezávislého online magazínu o niche, indie a art parfémech, historii parfumerie a platformy pro recenze prémiové a niche antiage kosmetiky, fungujícího od roku 2011. Shromáždila okolo sebe tým autorů z české a slovenské parfémové komunity, se kterými publikovali více než 1500 článků a recenzí.Romana publikuje parfémové články a analýzy také v life style a odborných médiích a jako seniorní marketigový profesionál poskytuje poradenství pro parfémové a kosmetické značky.
Frangipani.cz je od roku 2015 stálým mediálním partnerem výstavy niche parfumerie Esxence Milano a od roku 2014 je trvale archivován v Národní knihovně České republiky díky vysoké úrovni odbornosti a kvalitě textů.
LinkedIn | Instagram
