• L´ARTISAN PARFUMEUR: Timbuktu (orient from Africa) + gallery: Jardín de Cactus, Teguise, Lanzarote

At first: Timbuktu je orientálně zahuštěná Dzongkha. Aťsi říká kdo chce co chce, aťsi. Aťsi.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

L´Artisan Parfumeur: Timbuktu

K  Timbuktu jsem přišla jako Popelka. Zadání znělo: co ti cvrnkne do čepice v kabelkáči od Artisana. Při mé frekvenci je 15ml ideální objem, jen těma nejoblíbenějšíma se navoním víckrát do roka (ale zase vydatně, za jeden den zvládnu okolo 4-5ml) a jsou asi čtyři-pět, kterých mám ve špajzu okolo 200ml (Mandragore purpurová, No. 5, Amande Persane, YSL Nu, Escale á Pondichéry a DKNY Woman – sama koukám, co to je za divnou sebranku). Pak mám ještě pár sbírkových, ale tam je objem rozložen do více flakonů a skoro je nepoužívám (holubičky, Champagne). Některé krásné vůně jsem od koupě pouze zkusila a dala na čekačku. Celkem aktivně používám okolo padesáti vůní, takže patnáctka mi vydrží dva až tři roky. Proto preferuju maloobjemové flakony, nemluvě o jejich skladnosti a roztomilosti.

ĽArtisan Parfumeur: Timbuktu _photo_Romana_Granatova

Značku L´Artisan jsem úspěšně ignorovala, nerada ty značky se širokým a navíc nepřehledně pojmenovaným sortimentem. Do té doby, než jsem začala smejčit jejich butiky mne celkem ničím nezaujala. Kromě Dzongkhy a senzačních flakonů splňujících moji představu parfémové aristokracie. Dzongkhu asi všichni znáte, je slavná a jedinečná, zvláštní, sofistikovaná a přitom líbezná pro většinu nosů, tou jsem začala, dlouho jsem ji považovala za vrchol a nic lepšího jsem už neočekávala. Ta prazvláštní složka, podle mne papyrus, co voní trochu jako banánová slupka, se mi dlouho zdála nepřekonatelná a co jiného, lepšího, tam teda hledat? Pak jsem se hrabala v butiku ve svíčkách a bytových vůních a dala jsem se s prodavačem do řeči o lípě, kterou jsem tam hledala. Sám od sebe pochválil konkurenční Tilleul od d´Orsay, tím získal moji důvěru, a podstrčil mi Černou tuberózu. Tak ne, že by se mi to líbilo, tuberóza je fakt blbá kytka, ale byla JINÁ. Ona totiž voněla. Tuberóza je jedna ze složek, kterou poctivě zkouším (jako i pačuli) a snažím se v ní najít kouzlo její obliby a poctivě ho nenacházím. Artisanovská tuberóza nevoní úporně jako Pedro, podobá se spíš jemnému ylang-ylangu a dokázala bych to nosit. Každopádně ve mně vyvolal zájem a díky těm jejich geniálním kabelkáčům se mi sešla doma malá sbírka cestovatelských Artisanů. A rozhodně ještě nekončím!

L´Artisan Parfumeur Paris

L´Artisan Parfumeur Paris


TIMBUKTU: hned od začátku zaujme dominantní papyrus a kadidlo a jemná, nasládlá směs koření založená na kardamomu. To celé na velmi tlumeném citrusovém pozadí. Ten papyrus, který připomíná Dzongkhu, a po celou dobu se toho dojmu nezbavíte. Což vůbec nevadí, protože Timbuktu je mnohem lepší! Nevyhnu se srovnání s dalším Artisanem, Traversee du Bosphore: ten je charakteristický opulentní balzamickou složkou. A přesně tyhle sladce nakyslé balzámy  jsou i tady. Prostě jako by se Duchafour rozhodl do Timbuktu umístit všechno, co se mu na cestách povedlo a ono to perfektně funguje. Ve svém parfémovém špajzu jsem D+T pojala jako sesterské duo, z nichž blondýnu budu nosit do práce a brunetku na večírky.
TIMBUKTU pro ty, kdo Dzongkhu neznají: první housle hraje prazvláštní papyrus (cypriol); rozřízněte podél stonek papyru, nebo alespoň cypherusu – šáchoru, který vám doma roste v květináči a kočky ho tak milují: dužina je slabounce cítit po tom, co dokázal Duchaufour umíchat a dal tomu sílu. Zvláštní směs travnaté, zemité suchosti a kapek vody zadržené v nacucaných zelených chlorofylových buňkách. Papyru zdatně sekunduje sladké koření, které ALE není exotické (žádný hřebíček a skořice), ale spíš jako kapička do arabské kávy, kardamom, pepř. Lehounce trpký vetiver a pryskyřice, především myrha. Myrha je zvláštní tím, že není teplá, oblá a klidná, jako jiné pryskyřice, ale má svěží podtón. Stejně tak i tady, dodává vůni hustotu a pikantnost. Jantarové pryskyřice často působí jako „interiérové“ vůně, vyvolávají pocit dřeva u krbu, teplíčka pod střechou; myrha je jedna z těch, které naopak vzbuzují dojem otevřeného prostoru, stepi pod širým nebem. Úplně vidím ty sukulenty na ostrově Socotra (což je sice politicky Asie, ale geograficky Afrika – vlastně mi to úplně přesně zapadá do toho africko-arabského dojmu o Timbuktu).
SocotraZdroj: Botany.cz

Socotra
Zdroj: Botany.cz


Pěkný  myrrhový soliflor je La Mome (Balmain), která může sloužit jako studijní materiál o kráse myrhy jako složky a o tom, že sama myrha celou vůni neutáhne, je to jen základ. Ve vůni je prý vzácná africká květina karo karunde; jestli jo, tak já ji tam necítím, vlastně žádná květina není identifikovatelná, jen nějaká Bílá Obecná. Jestli vyvolává něco africkou náladu, tak právě myrha.
Úplně vzadu, za těmi všemi neobvyklými složkami, je něco dobře známého, kouř z táboráku, který je pěkně spojuje jakou si mlhou. Jako když vidíte v otevřeném prostoru jednotlivé prvky přírody, strom, skálu, posed, telegrafní sloup, a to všechno spojuje dohromady ranní mlha do jediného kompaktního obrazu. V Timbuktu si představte totéž, jen místo posedu a stromu dosaďte přírodní prvky stepi a vše bude zahalovat lehký opar kouře ze vzdálených ohňů, který nemá v naprostém horkém bezvětří co rozfoukat. Provází ji pověst o africkém rituálu „wusulan“, kdy matka předává dceři tajemství výroby vůně, která jí zajistí pravou a trvalou lásku.  Tak dobře, matka s dcerou sedí u ohně pod širým nebem a míchají dostupné složky. OK.

ĽArtisan Parfumeur: Timbuktu _photo_Romana_Granatova
Timbuktu je jiný orient. Protože v něm chybí základní těžké orientální kořeněné složky, působí úplně jinak, stojatý horký vzduch plný vůní rostlin a trochu dýmu vzdálených ohňových signálů. Musím připustit, přes celkový dojem, když si po sobě čtu tuhle recenzi, že se Bertrandu Duchafourovi vlastně podařilo chytit kus Afriky do lahvičky.

Timbuktu je africká sukulentní zahrada. Naprosto neobvyklá a přitom bezvadně nositelná denní vůně. Bez chybičky.

Fologalerie: celou dobu, co píšu o Timbuktu, ji mám před očima: Jardín de Cactus, Teguise, Lanzarote (politicky Evropa, geograficky Afrika, ať v tom máme konečně pořádek)

You may also like...

10 komentářů

  1. Mimo.ň napsal:

    Krásný fotky… úžasně popsané vůně…

  2. Canan Pamuk napsal:

    Voňavé díky!

  3. Vera napsal:

    Timbuktu jsem zkoušela asi před rokem a cítím ji podobně. Jinak se mi potvrdilo moje podezření – z tvých 6-ti vůni ve velkém balení mám 3 taky, máme podobný vkus.
    Díky moc za tento blog, ráda si sem chodím číst.

  4. Tolik sukulentů pohromadě jsem viděla jenom v botanické zahradě, perfidní parfémová maniačko! Opět to zní fantasticky…
    Jsem ráda, že navzdory práci a svátkům, žiješ…

  5. Canan Pamuk napsal:

    JJ, vracím se do života…a jak se máte vy na Severu? Nechystá se sváteční výsadek do matičky? Ráda bych tě viděla.

  6. Canan Pamuk napsal:

    Vero, jsem ráda za každého spiklence, děkuju za spoluúčast.

  7. Taky bych tě moc ráda viděla, posledně to bylo hrozně fofrem. Myslím, že se teď s novou prací chvíli do města, jehož sláva hvězd se bude dotýkat, nedostanu. Ale potom to bude stát za to! A hezky si to konečně dopovíme…
    PS: Odkud máš ten barevný náhrdelník s lahvičkama parfémů???

  8. Canan Pamuk napsal:

    No, je to takové blbě fádní a nenápadité, ale….od manžela. Mám se zeptat, kde ho vzal? Doufám, že aspoň někoho přepadl a oloupil, ne že prostě někam šel-koupil-zaplatil.

  9. No, nechci, abys přišla o iluze… Nech to tak…
    (ale je moc hezký…)

  1. 19. 1. 2013

    […] Batucada (perlivě květinová svěžest) Timbuktu (orient from Africa) […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..