• MORPH ITALIA: Pure Soul 1973 (takové zvláštní pižmo)
Morph je zkratka slova Metamorphose, protože vůně téhle nové značky zachycují proměny života tvůrců a každá z nich má svůj příběh. Neobvyklé, že? Pominu-li marketingovou nudu a zaměřím se na to, co vidím a cítím, tak získám dojem přesně opačný: nové kombinace, neobvyklé složky a krásný, originální krásný flakon a italský rodokmen. Složky jsou přírodní a parfémy obsahují 33% koncentraci esencí (obvyklé je 10-14%). Co víc můžu přát od parfumerie?
Začnu flakonem. Flakony nemají víčka, protože to se teď tak nosí, řadu nových vůní koupíte bez čepice. Víčko prý ruší design. No nevím, mně neruší, naopak mne dost otrávilo, když se mi půlka drahého parfému vystříkala do kapsy drahé kabelky. Odstřiky mně nebaví, tahám ráda flakon sebou, je to pro mne umocnění zážitku z vůně. Flakon Morph je tak krásný, že ten bych určitě chtěla nosit sebou. A je i chytrý! Vyrobený z masívního skla tvarem rezonuje s názvem značky: když se dobře podíváte, najdete dva obdélníky, dva flakonky, které jsou proti sobě pootočené asi o 15 stupňů a slepené dohromady. Přesah hran vytvořil krásnou skleněnou světlohru, na které může dovádět sluneční světlo a vsadím se, že umí duhu! Bohužel jsem ho viděla jen v interiéru v Düsseldorfu, ale rozhodně jsem s nimi ještě neskončila.
Kompozice ve všech základních typech vůní přinášejí různé nové nápady: třeba květinová Arles 1955 je složená ze santálu, magnolie a meruněk, Nudo obsahuje koku s kadidlem, Kolonaki 1977 spojuje vetiver, mandarinky s lanýžem. Nevím, po které sáhnout dřív! Tak jsem si vybrala pižmo: na tom se nedá v podstatě nic pokazit a když ho někdo umí udělat neobvykle, zajímavě a ladně, jako třeba Valentina Giordano Muschio Marino e Sale / My Inner Islands, tak si může říkat, že zdolal prubířský kámen parfumerie.
PURE SOUL 1973 vypráví příběh o dívce Margot z kavárny, která dokázala uhodnout přání zákazníků a když se sblížila s parfumérem, požádala ho o vytvoření vůně, na kterou myslí její zákazníci. Je v tom nenaplněná láska a útěk…kdo chce, tak si to najde. Mne zajímá materiální stránka věci.
Vůně se otvírá závanem klasického silného a sladkého pižma s bílými, sladkými květinami, odlehčenými citrónovu šťávou. Spojení pižma a ylang-ylangu je hodně povedené, dává kompozici vzdušnost, vůbec nedá příležitost pižmu projevit obvyklou krémovou mastnotu a těžkou sladkost. Přesto se ze hned na začátku zdá, že jde o klasickou pižmovku, jen lehce jinak postavenou. Ylang-ylang chvilkami zřetelně připomíná No.5 / Chanel, jde o stejné zpracování tohoto žlutého květu, což navozuje příjemné pocity deja-vu.
No a jako obvykle: jak zmizí citron a uklidní se pižmo, prosadí se ostatní složky a změní charakter vůně. Tady se stanou tři věci: citron přejde ve jemný, velejemný, kosatcový pudr. Není cítit kosatcově, jen pudrově, suše práškově. Bílé kytky transformují do tonky, čisté hořkomandlové, nasládlé. No a pižmo zjemní, takže vytvoří výraznou teplou vlnu, která tyhle dvě poněkud cizí složky nese a harmonizuje. Přitom neztrácí sílu, je výrazná, nápadná, s ohromnou siláží. Úžasné!
Fáze tonka+pudr+něžné sladké pižmo trvá nejdýl a jen pozvolna přechází do druhé, neméně krásné, jen lehce svěžejší, trošku zelenější fáze (to ten kosatec, znáte tuhle jeho tvář z Infusion d´Iris / Prada), kdy se vytrácí tonka a tím posiluje pudr. Konečná fáze se v podstatě minimalizuje na pudr a pižmo, jemné a už ne tak zajímavé, nicméně pořád budete krásně navoněná dáma.
Neobvyklé spojení tonky a pižma je pro mne ohromnou událostí. Posunuje pižmo do velké společnosti velkých parfémů. Dá se vzít na večer i na den ke kostýmku. Nebude se asi moc líbit úplně mladým holkám, přece jen pižmo je symbolem nákladné kosmetiky, ale určitě snižuje věkovou hranici; doporučuji všem dívkám, které ještě nedospěly k No.5, ale mají rády hezké vůně, zkusit Pure Soul 1973 / MORPH ITALIA a nechat se uvést do světa umělecké parfumerie. A všem, které už No.5 používají a hledají k ní něco veselejšího, taky.
Všimla jsem si, že k původnímu článku o Global Art of Perfumery v Dusseldorfu, který jsem posílala z tabletu, se npřipojily všechny fotky. Článek je poněkud chudý, takže slibuji, že se k GAoP co nejdřív vrátím a přinesu podrobnější reportáž s obrázky, jak to máte rádi a já taky.
Tyjo, koukám jako blázen, že už jsi tohle recenzovala před třemi roky. Já objevila Morph a zvlášť tuhle super pudrovku, která mě nedusí, teďka v Praze.
Jezdím na výstavy, brouku! 😀
Mně to připadá, že design ruší spíš ten ventilek. Vůně bez víčka by mě rozčilovala.