• Nejnudnější místa na světě: BURANO a MURANO (galerie)

Ještě jeden cestovatelský a pak už se dostaneme k voňavkám. Na zítřek už čeká nový RHEYMS / PURE SUGAR a na víkend článek o královnách letošní ESXENCE 2014 a večírku HAPPY NOSEDAY.

Protože dost bylo Benátek za ty roky, čtvrtek jsme trávili na dvou ostrovech, které patří k Benátkám a chcíp tam pes.

Právě proto jsme tam jeli. Koupíte si v Benátkách dvanáctihodinovou turistickou na lodní autobus vaporetto a jeďte někam.

Program je: barevné domečky, sklo, kanály, barevné domečky, aperitivi, kanály, barevné domečky, jídlo, kanály, hodně racků a málo turistů. Jediné vzrušení jsme zažili, když ne Buranu přijela pro zelenou lodičku lodní odtahovka, ale chrabří domorodci ji zahnali křikem na odtahovkáře se štípačkama: ‘Mauro, uéé, to je Paolova loď, je na návštěvě u matky, vždyť se může jezdit druhou stranou ostrova!’
Kdo ještě nebyl na instagramu, tak tady pár fotek, kdo byl, tak tyhle jsou trochu jiné.

MURANO je ostrov sklářů, blíž k Benátkám, plný obchodů s drahým sklem. Můžete navštívit i dílny sklářů, abyste ztratili pochybnosti o asijském původu většiny zboží. Od kýčů až po umění, kdo to pozná, náramek z tradičního muránského skla z řezaných barevných tyčinek ale každý manžel koupit musí!

Murano je nudnější ze dvou nudných, trochu otravný vymydleností ulic a domů a všudypřítomným shoppingem skla. Tím, že je blíž k Benátkám (asi 10 minut vaporettem), je tam taky víc turistů a dražší je všecko (jídlo, pití, nápoje, sklo). Každých 20 minut vám ale jede spoj na Burano, tak se tam na chvíli zastavte. Třeba taky potkáte pohřební loď, odvážející rakev na pohřební ostrov Cimitero, což byl v prosluněném odpoledni poněkud morbidní zážitek.

A malé Žaby si tam můžou nasbírat kamínky, mušle a obroušené drahokamy z barevného skla.

BURANO je nuda zcela jiného kalibru: skoro bez lidí, kapesní ostrov, jehož jedinou atrakcí jsou pestrobarevné domečky, parčík plný pestrobarevných drzých koček, náměstíčko s pěti restauracemi s výborným “domácím” jídlem, pár krámků a muzeum s krajkami. A jedna trochu šikmá věž. Spoustě turistů, kteří přijeli na jeden den do Benátek, nestojí za to se sem trmácet 50 minut vaporettem a kontrast proti náměstí San Marco je propastný – není tady ani noha (ale v létě bude asi i tady živěji). Dá se tady potloukat celé hodiny, polehávat po travnatých parčíkách na nábřeží, nebo sedět s nohama spuštěnýma do kanálu, čučet do dáli, jíst zmrzlinu nebo popíjet aperitivi. Nic víc. To je tak báječné!

Další den jsme byli u balkónu Julie, zajímá vás taky Verona, nebo chcete už jen voňavky?

Ciao!