• Parfém s vůní čokolády nebo tonky? Vaše blízká chemička zdraví!

Jak je to s chemií ve vůních jsme si řekli nedávno. Nevěříte, že to tak je? No, já jsem taky nevěřila…když jsem si v roce 2011 pořídila růžovou cukrovou vatu Jolie / CERCHI NELL AQUA  a okolo uzávěru se mi vysrážel cukr, pojala jsem podezření na echt cukr…a napsala jsem parfumérovi Enricovi Buccellovi.

Bohužel mi neodpověděl, tak jsem se obrátila na Andyho Tauera, jestli to můžu olíznout…ale celé to trvalo dlouho a něž mi Andy odepsal, že “v žádném případě, je to nebezpečné!”…tak už jsem to olízla. No ne. Není to echt cukr (a pro zájemce: nemá to žádnou chuť).

Ale jestli pořád věříte, že ve vašich lahvičkách je výtažek z tonka bobů, jasmínových květů nebo kakaových bobů….tak tady to máte černé na bílém:  přehled vašich nejoblíbenějších složek ve vzorcích.

Zdrojem všech vzorců je instagram Sigma-Aldrich, jeden z “BIG 6” dodavatelů chemikálií. I pro parfumerii. 

 


MED a budete chytřejší

Sladké vůně se obecně považují za pro člověka nejkrásnější, nejlíbeznější. Vedle vanilky je jednou z top složek je MED, Flavonoid Pinocembrin má antimikrobiální, protizánětlivé a antioxidační účinky a povzbuzuje činnost mozku. Takže med v parfémech je dobrý nápad a snad vám nezkazí náladu, že se vyrábí v laborce buď čistě synteticky, anebo jako bio-flavonoid z….pohanky (za mne dobrý, když to není řepka).


Fazole TONKA nebo MANDLE? Chemikovi je to jedno!

Za hořkosladkou vůni může jedna z “nejblbějších” chemikáli: benzaldehyd.  Proč nejblbější? Tím myslím nejjednodušší. Benzaldehyd je přirozeně přítomný v semenech mnoha peckovin – mandle, meruňky, broskve, třešně, bobkovém listu, tonka bobech… Ze všech se dá extrahovat a protože to je levný a celosvětově dostupný materiál, takže i výsledek je levný a je ho dost. Jenže…laborka ho dokáže vyrábět ještě levněji, méně náročně, bezpečněji, ve stálé kvalitě…a dělá to už víc než 150 let. Takže to, co vám voní z flakonků nebo taky z pytlíku s bonbony či z mandlového dortíčku vzniká krásně romanticky takto: chlorací či oxidací toluenu, fenolu reakcí benzenu s oxidem uhelnatým nebo alkalickou reakcí benzylchloridu.


Ještě KOKOS a máte léto jak má být!

Dobrá zpráva! Kyselina oktanová pod triviálním názvem kyselina kaprylová se opravdu získává z přírodních zdrojů: z kokosového a palmového oleje. Jenže….přírodní bohatství? Ha?

Mnohem častěji se vyrábí z Oktan-1-olu Zieglerovou syntézou alkoholu, tedy oligomerizací ethenu za použití triethylhliníku, No nic. Vězte tedy, že kyselinu kaprylovou obsahuje mléko savců, a způsobuje pocit hladu: aby miminka hezky papala. Proto mají lidi rádi máslo, dodává jim chuť na tu šunku nahoře. Používá se taky pro léčení nechutenství…no prostě si dejte bacha s těmi kokosovými parfémy.


ČOKOLÁDA je z kakaa a  to je jasný.

Pražené kakaové boty aka 2,4,5-trimethyl thiazole  se řadí také k těm jednoduchým chemikáliím: v parfémech je potřeba ji používat lehkou rukou, neboť ve vyšší koncentraci disponují vůní uzené šunky, grilovaného masa a pečených brambor. Což…což v Československu, kde je super-oblíbená zábava (vedle celovíkendového sekání trávníku) grilovačka na terase či na balkóně paneláku, by se mohlo stát kasovním trhákem. Babišův párek na pánvi s vůní grilovanéího steaku.


NUGÁT z lískových oříšků v čokoládové pralince, neboli GANACHE.

2,3,5-Trimethylpyrazine, neboli “Potato pyrazine”, protože se vyskytuje v bramborách. Ale voní po praženém oříšku a čokoládě – znáte “gianduia“, italský nugát z pražených lískáčů? To je ono. Vyrábí se v laborce, což ani jinak nejde, protože v poslední době její spotřeba raketově stoupla: jde o látku, která stojí za oříškovou příchutí náplní do cigaret a sirupů do kávy. A my, znalci, zamáčkneme slzu za  Guerlainův Iris Ganache…


Shnilý jasmín

Indoly, úhlavní nepřítel J-C Elleny (a proč se dozvíte tady v recenzi Brin de Reglisse / Hermés), složka, které se parfuméři často snaží zbavit. Pach hniloby, moči, potu, přirozeně obsažený v bílkovinách. Do parfumerie se dostal tak, že při přirozeném získávání esencí z rostlinného materiálu nejde zabránit, aby se do sklizně nedostaly také nahnilé listy, odkvetlé a zvadlé květy, rozkládající se bio materiál.

Mimochodem: přesně to je ostatně kvalita bio materiálů z květů: pilní rolníci v Grasse vstávali za rozbřesku a posbírali pečlivě jen tu noc rozvité kvítky. Tím nedocházelo k uhnívání ani vadnutí a výsledkem byla čistota vůně. Na rozdíl od zemí s jiným přístupem k práci a pracovní morálce a jinými měřítky hygieny…tady končím, nechci se soudit, každý si pod tím představte, co chcete).

Čili: v přírodních extraktech z jasmínu indoly byly, lidi si zvykli a stalo se to součástí vůně. Kdo říká, že jasmin smrdí, má do určité míry pravdu, ale smradlavý jasmín už se dnes nepoužívá, jasmíny z laborky jsou udělané “na čisto”. Takže: proč se ty indoly vlastně teda používají, když je ve vůni nechceme? Ze dvou důvodů: jednak je to ten “pach bílkovin”, což znamená blízkost nějakého živého tvora, což dodává vůni živočišný tón (ty cibetky, pižmoně a tak). A druhý důvod? Návrat k přírodě: pokud chcete spotřebitele přesvědčit, že váš parfém je vyroben z pravých esencí, tak tam vrznete cosik smradu a ono to zase vypadá jako “přírodní“… myslete si o tom, co chcete.


Pečené KAŠTANY do každé orientálky.

Furfural, krásné jméno, hm? Furfural je vůně ohně, hořícího dřeva, kůry, krbu. Je vám jasné, že vůně hořícího dřeva se extrahovat nedá, takže čistá bio-chemie, která letos slaví přesně 200 let od objevu. To je asi tak všechno, pod tím si už představíte všechno, co potřebujete. Ale! Chcete vědět, jak se vyrábí? Chcete.

Slavný německý chemik a Goethův přítel, Johann Wolfgang  Döbereiner, vyráběl destilací mrtvých (doufám) mravenců kyselinu mravenčí. V roce 1821 při jedné operaci destiloval přežrané mravence s plnými bříšky. Vedle kyseliny vydestiloval malé množství olejovité látky vonící po pečených kaštanech. O dvacet let později jiný chemik zjistil, že tuto látku jde vyrábět destilací s kyselinou sírovou z odpadu z obilovin a tím získala jméno: furfural (podle latinského názvu otrub furfur).

Furfural se stal dnes jednou z těch moderních chemikálií (cha! 200 let!), které jsou pilířem udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Vyrábí se z biomasy (ano, Kačenko, i z mrkve), která obsahuje celulózu: otruby, piliny, šustí z kukuřice… Využití v parfumerii a potravinářství je téměř okrajové: dominantním produktem je furan pro výrobu pryskyřice do kompozitů, lepidel, nátěrů… a zbytky po výrobě se lisují do briket, které se promění v krmivo pro zvířata, uhlí do grilu, palivo nebo hnojivo.


Co by byl Montale bez svého vyhlášeného oudu a bez ZÁZVORU?

Romantický ZINGERON, jméno jak pro draka z Harryho Pottera, Jeho příběh je vzorovou pohádkou moderní parfumerie “O tom, jak se přírodou inspiruje chemie, aby ji spolehlivě nahradila”. Zingeron byl před 100 lety izolován ze zázvoru a dlouhou dobu se tak vyráběl. Pak si ho všimli chemici, rozebrali na kousky, zjistili, že je příbuzný s vanilkou. tu už uměli syntetizovat (etylvanilin) a pak už hned věděli, že syntézou za přítomnosti acetonu a platiny dostanou zingeron.

Proč je v názvu mojí pohádky “spolehlivě”: zingeron obsažený v přírodním zázvoru dokáže zastavit bakteriální průjmové onemocnění, které je metlou dětí v rozvojové Africe. A ten syntetický, s nekonečným objemem výroby i v případě neúrody zázvoru, to dokáže také…je to taková oslava chemie. Nechci nic naznačovat, ale perníkové koření…


A pro orientální (ehm…) dámy trocha SKOŘICE.

Dobrá zpráva: CINNAMALDEHYD se opravdu vyrábí ze skořice! Ne, že by si chemici nevěděli rady. Ale v tomto případě je přírodní zdroj tak vydatný a štědrý, že je levnější výroba z kůry skořicovníku. Parní destilací se získá olej s až 90% cinnamaldehydu, který je velmi silný a používá se jen v malém množství.

O tom, že je skořice přírodní zázrak a lék proti smrti, to víte. Co asi nevíte, že perfektně chrání kov proti korozi: tam, kde je ho dostatek, domorodci (snad to už není zakázané slovo) natírají s úspěchem kovové konstrukce přímo olejem, nebo olejovou barvou s více než 95% skořicového oleje. To musí být vzdoušek…


Čistě křesťanská vůně: ŠAMPAŇSKÉ.

Já pořád nemůžu rozchodit ty ztracené orientálky, to jste si asi všimli. Tak mám radost, že můžu zpropagovat vůni, která je vlastní nám křesťanům: vůni chlastu. Ne, že by ne-křesťané nechlastali, ale my se k tomu můžeme přiznat s radostí. Jsem Romana a miluju šampaňské!

Methyl dihydrojasmonate, neboli HEDIONE, je jedna z přirozených 170 složek vůně jasmínu. Od roku 1960 syntetizovaná, poprvé ji samosttaně použil Edmond Roudnitschka v pánském Dioru Eau Sauavage, který voněl nově, neobvykle a moc se tím lidem líbil. Tedy ženám. A HEDIONE díky tomu získal pověst “feromonu”, který sexuálně přitahuje ženy. Hezká povídačka.

Hedione je složkou zralých hroznů vína, která přechází do džusu. Šampaňské opravdu voní přírodním hedionem… takže vlastně něco na té přitažlivosti pro ženské bude. No.


Občas je třeba trochu ŽIVOČIŠNOSTI, nebo MRTVOLNOSTI.

Hnusný vzorek, hnusná vůně s hnusným názvem CADAVERIN. Jedna z látek, uvolňujících se při hnití těla savců. Kdo to chce kupovat, kromě zombíků? Proč se to vůbec vyrábí? Protože cadaverin velmi silně páchne jako sperma. Ohromujícně.

Znovu otázka: kdo chce vonět jako sperma? Tak prý skoro všichni. Cadaverin se přidává do vůní, které pak na plakátech vidíte s přívlastkem “seduction, sexy, svůdné, neodolatelně přitažlivé”. Lidi jsou zvířata! Někteří. Někteří jsou jen zvířátka. Třeba já se vidím jako bílá kočička s růžovou mašličkou vonící po vanilkovém mlíčku.  Prý vůně mrtvoly….pche.

 

Jste zvíře, nebo zvířátko? Po čem voníte?

You may also like...

4 Responses

  1. Hanka H napsal:

    Chci být klamána a chci si i nadále myslet, že všechny mé milované parfémy s růžemi obsahují miliony pečlivě posbíraných okvětních lístků! Romano, neber mi iluze, prosím!

  2. Kralik napsal:

    Jojo, s vůnì si kupujeme iluze,….ovšem nic proti dobré pràci s chemiì a vonné genialitě lidských mozků. A jà furt co těm mìm silicìm naloženým v parfémové bázi chybì. Jo a vonìm jako jehňàtko v procesu odstàvky, co si prvnì tràvu popletlo s vetiverem.

    • Romana napsal:

      Jehňátko, ale vždyť jó, ona ta příroda není tak čistotná, jako zkumavky, když se to dobře udělá, jako třeba J-C Ellena, tak je to lepší než 100% bio.

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d bloggers like this: