• PARFÉMOVÝ TEST: vůně nebo barva?
Vidíte vůně jako barvy? Vidíte! Je prokázané, co dělá mozek s našimi smysly: vůni citrusů ukazuje žlutě, pižmo je krémové, pudr starorůžový, kadidlo tmavě rudé, pačuli temně zelené, mořské tóny bleděmodré, růže rudé…
Výrobci mainstreamových vůní podle vzorců vnímání zabarvují flakony, aby zákazníkům usnadili cestu k jejich parfémů džunglí v prodejnách. A za stejného důvodu jsou lahvičky niche vůní většinou čiré nebo černé – podle parfumérů vás nemá nic odvádět od obsahu, obal vám nemá nic podsouvat, nic naznačovat, rozptylovat váš nos.
Existuje barevně-voňavá teorie Michaela Edwardse, která má podobné zákonitosti, jako teorie komplementárních a kontrastních barev. Podle ní se vám bude líbit jedna skupina vůní jako hlavní a pak taky ty z obou stran okolo. Čím dál vaší vybrané vůni/barvě na kolotoči, tím míň se vám parfém bude zamlouvat a ty naproti, kontrastní, budete nenávidět.
Tady přichází chvilka-chlubilka, Frangipani s Mr. Edwardsem na Esxenci 2017. Nepleťte si Derada s panem Edwardsem, holky poznáte.
Inspirovala jsem se a připravila jsem pro vás testík: vyberte si barvu a ona vám vybere z našich recenzí vůně, které by vám měli sednout.
Klikem na barevné políčko se přenesete na výběr vůní, které by vám měly sedět. Některé parfémy přesahují hranice kategorí, takže se opakují vícekrát.
Takže bežte zkusit, co vám naše barevná parfémová bonboniéra nadělí a podělte se v komentářích, jestli skutečně výběr vůní odpovídá vašemu barevnému vkusu. Dobře se bavte!
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Máš to vymakané. Ja som šla podľa popisov na farbe.. Vnímať iba farbu, tak som vo floriental a to si nemyslím, že je moje 😀
Docela trefa.U me fougere, synthetic, chypre- modrozelene tony mam rad. Nebranim se taky drevu, svezi kuzi a koreni. Flakon s modrou tekutinou by u me duveru nevzbudil.Ja rad cire sklo s obsahem barvy bileho vina az whisky. A fajn cloveka se kterym si muzu o vunich popovidat.
Fubu, tak to musíte chodit častěji a povídat tady!
Já tedy zase čím světlejší, tím důvěryhodnější.
Mám doplňující teorii: vidíme barvy vůně takové, na jaké jsme zvykli u „originálních“ produktů. Třeba citrusová vůně je žlutá, protože nejčastěji se setkáváme s vůni žlutého citrónu; dřevitá je hnědá jako dřevo apod. Proto třeba pro mě aldehydy jsou bílé, jako toaletní mýdlo, a kůže je hnědá jak boty :). Byla bych ráda, kdyby parfumeři barvili voňavky podle hlavního aroma, bylo by potom jednodušší očichávat na slepo někde v obchodě :).
Ano, jednoznačně jde o vyvolanou vlastnost zkušeností. Kdoví, jak to vnímají deti, pro které je žlutá sluníčko nebo kuřátko. 🙂