• PARFUMS d'ORSAY: Tilleul (hledám lípu 1.)
červenec 2011
Jsem zaujatá. Neobjektivní. Zkoušela jsem Tilleul poprvé letos na jaře na Esxenci a hned mne zaujala. Zkouším ji průběžně a moje nadšení neopadá. Tilleul není žádný extrémní zabiják. Je to věrná vůně lípy. Ne lípy jako lipového květu, ale lípy jako stromu. Je v ní květ čerstvý, tlející květy opadané na zem, svěží listí, světlé dřevo lípy, květový nektar i se včelama, míza pod čerstvě sloupnutou kůrou a i ten čaj, uvařený v zimě na nachlazení. Podle seznamu složek je tam třeba andělika, citronový květ, brambořík, akát, seno, meloun… kdybych se na to soustředila, asi bych jednotlivé složky identifikovala. Ale to by byla devalvace Tilleulu, je tak zázračně sestavená, že vnímáte v kterékoliv fázi jen lípu.
Vůně je nasládlá, lahodná a velmi intenzívní, jde do prostoru. Je v čase lineární; možná se mění intenzita jednotlivých složek, ale pořád je to lípa, takže na složkách nezáleží – no však jsem o tom psala výše.
Dvě hodiny a já stále obtěžuju okolí intenzívní lipovou vůní…neobtěžuju! Ještě nikdy si na ni nikdo nestěžoval. Je to jediná vůně, pokud si vzpomínám, kterou nikdo neodsoudil. I ty nejmírumilovnější vanilky občas někomu vadí. Tilleul se líbil všem, a to ať zblízka nebo z dálky (ať už čuchali přímo k mojí ruce, nebo jen za mnou šli do kuchyňky či seděli v autě. Ignorant s klimatizací se, samozřejmě, nepočítá.) Na tuto lahůdku jsem nasbírala nejvíc pochval ze všech vůní. Navíc mne na ní baví, že je ojedinělá, chrakteristiká a neznámá: kolik nás bude v Praze stejně vonících? Já a manželka francouzského konzula? Príma! Nekupujte si to!
Zdroj titulního obrázku: http://www.olese.cz:81/olese/lesni-encyklopedie-clanek/lipa-srdcita-%28tilia-cordata%29
Tilleul jsem milovala až do jednoho jarního dne, kdy bylo víc tepleji a rozložil se na mě do něčeho tak nepříjemně živočišného … od té doby jsem se neodvážila použít.