Pačuli se v cyklech vrací do módy jako zvonové džíny. K těm má ostatně blízko: jestli vy nevíte, čím voněl Woodstock a volná láska, on vám to brzo někdo připomene. Protože pačuli je zpět! Zítra si dáme novinku tak horkou, že ji ještě nemá ani Fragrantica: Diabolo Patchouli / Maison Encens. Ale dneska si musíte nastudovat něco o historii pačuli v parfémech, protože je to strašně zajímavé!
Pačuli voní jako špinavý sex. Může za to válka ve Vietnamu.
Nejprve si řekněme, že TECHNICKY pačuli obsahuje pár molekul, které se přibližují tem v potu, tlející hlíně, plísni a bakteriím hniloby. Ale taky molekuly společné s kakaem, kadidlem, oudem, santalem, čili ušlechtilými drahými materiály. Tak kde přišlo pačuli k té nestoudné pověsti?
Parfémy, zmiňované v článku – kde koupíte:
- limitka Patchouli 1970 / Remiscence, podle původní receptury s vysokým obsahem pravého pačuli oleje z Jávy, mají na Notinu
- 1969 Parfum de Revolte / Histoires de Parfums
- 20/20 / J.F. Schwarzlose
- Black Jade / Lubin
- Original Cologne / 4711
1900: Aristokracie voní po pačuli
Do parfumerie pačuli vstoupilo s nejvyšší elegancí ve flakonech Mitsouko (1919) a Shalimar (1925). Luxusní kašmírové a hedvábné zbožíčko a drahé kožešiny, dovážené do Evropy z francouzských kolonií získaných ve v koloniálních válkách, proložili v Indii před dlouhou cestou lodí sušenými listy pačuli. Jeho intenzívní vůně odpuzovala moly, ale taky potvrzovala původ luxusních materiálů.
Intenzívní a dlouhotrvající vůně obklopující dámy v Paříži, říkala jediné: jsem aristokratka. Nebo buržoustka. Prostě: mám prachy! Navonět se Guerlainem znamenalo vysílat zprávu o tom, že patříte k la beau monde.
Chlapci na lovu, kteří dnes hledáte vůni s feromony a zatím to suplujete klíči od BMW na stole kavárny: můžete jen závidět dandyům, jak to měli snadné…
Po 2. světové válce se Francie rozhodla, že zdevastovaný svět potřebuje dostat zase rychle krásné, luxusem hýřící věci: módu a parfémy. Christian Dior v roce 1947 ohromil kolekcí New Look, která otočila o 180 stupňů svět válečných přídělů a utilitární módy. dlouhé sukně z desítek metrů hedvábí (kontrast k úzkým pencil sukním z minima látky), vlněná sáčka, zbytečné klobouky, obrovské šperky a… parfém: Miss Dior. Bohatý a drahý, nasycený pačuli, jako připomínka bohatých předválečných let a kašmírem obalených ramen nejskvělejších dam. Zdevastovaná Evropa na Diora křičela a rozčilovala se nad mrháním, ale Diorovi šlo o luxus. Pro ty nejbohatší.

Demokratizace parfumerie poslala pačuli do propadliště… dočasně
Jediný pozitivní vliv na lidstvo, který má každá válka, je rozvoj technologií, chemie a průmyslu. Muži se v době války snaží vynalézat co nejničivější zbraně a po válce se všechny objevy a vynálezy snaží využít byznysově (a ženy je většinou donutí uplatnit je i pro krásu světa).
Chemický průmysl bez ekologických a zdravotních omezení zahltil trh. Parfumérské varhany přetékaly různými mýdlovými a broskvovými aldehydy, záplavou různých pižem, kumarinem, škálou syntetických konvalinek a fialek… Světová doprava lodí a letadly bez celních, ekologických a taky morálních limitů (látky zvířecího původu, drancování přírodních zdrojů bez náhrady) doručila do Evropy a USA hromady levných, bohatých přírodních materiálů. Koho by zajímalo buržoazní pačuli? Na 20 let utichlo…
Make perfume, not war
Víme, kdo byli hippies? Pro nás na východní straně železné opony to není tak zřejmé.

Studená válka západního bloku (USA, západní Evropa) a komunisty (SSSR a Čína) běžela v médiích ve štvavé propagandě. Zprávy denně informovaly o ohrožení atomovou válkou. USA vysílá do Vietnamu a Koreji své nejskvělejší mladé muže, kteří tam nejedou bránit svoje domovy, ale něčí cizí politické zájmy… a nechápou proč. Ze 4,5 milionu vojáků jich 100 tisíc zahynulo a až 1 milion veteránů se vrátil domů se zraněním nebo psychickými problémy.
Mladé lidi navíc znechucoval konzumerismus, který po válce ovládl jejich rodiče. Společenská pravidla a pokrytectví, úzkostná hygiena, striktní mantinely. Hodně pracovat a peníze si užít! Náročné požadavky na mladé lidi, kteří chudobu války sami nezažili, ale do deprese je dostávala dennodenní hrozba další války, světové a konečné.
Hipíci se začali bouřit na začátku 60. let. Slovo “hip/hep” označovalo po česku “někoho, kdo ví, kudy běžel zajíc”. Mysleli si, že prozřeli. Chtěli ukázat, že lidi dokážou žít v míru. Centrem hnutí se stalo San Francisco.
Nabídli všechno pro šťastný život: mír, volnou lásku a práva žen, návrat k přírodě, přemýšlivé filosofie, drogy, pomalé prožívání. Kariéru a “tradiční” hodnoty nahradil život v komunitách, dobrovolná chudoba, cestování za jógou, meditací a prozřením do Indie… Odvrhli společenské oblečení, upravené účesy a šperky nahradily živé květiny (…If you’re going to San Francisco Be sure to wear some flowers in your hair...) A už se dostáváme k pačuli.
Důvody k používání pačuli nebyly nijak sofistikované. Nedostatek hygieny ve squatech a potřeba zakrýt tělesný pach (v Indii se pačuli používá jako pohřební vůně, protože zakrývá pach mrtvého těla). Tělesné a špinavé noty pačuli jsou protivou lahodných mýdlových a květinových kreací poválečných matek. Olej z pačuli je levný a všude v Indii dostupný a je 100% přírodní. A taky se říká – ale to si myslím, že už je legenda – že sloužil k zakrytí vůně marihuany před policisty.
Beatles v Indii v 1968 a pačuli míří nazpátek na pulty parfumerií
My ve východním bloku jsme měli úplně jiné starosti, zatímco hnutí se rychle komercionalizovalo. Stalo se přesně to, proti čemu protestovali: Beatles, nejkomerčnější produkt doby, se vydali na duchovní cestu do Indie. Beatles to asi mysleli dobře, ale…

Když se Beatles objevili v levném oblečení z pestré indické bavlny, s korálkovými náramky a náhrdelníky, květiny ne vlasech, ve zvonových kalhotách nebo v bílých košilích jogínů, všichni chtěli vypadat jako oni. Britský a americký oděvní průmysl přes noc vytvořil z asketického oblečení bezduchou komerční uniformu.
George Harrison s pověstí nejlépe vonícího brouka v Indii vyměnil komerční parfémy za attary (co je to attar?), kterými si parfémoval vlasy. Do Indie si vezl svoji oblíbenou kolínskou 4711 Original a míchal ji s attary, a svoji oblíbenou anglickou santálovou vlasovou vodu Pashana. Teď už chtěl vonět pačulí každý mladý člověk na západě. Ale tak nějak… jednoduše. Klasicky. Komerčně.
Woodstock 1969, Ylang-ylang a pak Reminiscence
Z různých důvodů byl legendární Woodstock, dnešním slovníkem festival, za účasti půl milionu hippies posledním velkou akcí květinových dětí, labutí písní, která zahájila velký konec. Každá revoluce, i když se nepovede, zanechá kulturní dědictví, i v módě.
V roce 1970 manželský pár francouzsých hippíků Zoé a Nino založil na francouzské riviéře mezi Nice a Cannes, bazar Ylang-ylang, budoucí Reminiscence. Prodávali tam úlovky z cest po Indii a Orientu, bižuterii, oblečení, doplňky, vonné oleje. Zoé tvořila korálkové šperky a Nino první tři parfémy: Patchouli, Ambré a Musc.
Parfém Patchouli se okamžitě stal světovým fenoménem. Nino předávkoval srdce parfému esenciálním pačuli olejem z Jávy – to je ten druh bahnitého pačuli, který vám převrátí nehty na nohou, když to přeženete se stříknutím. Ale do kompozice přidal složky, které obyčejný olej kultivují a udělaly z něj vůni, která se dala vzít do společnosti. Vůně hippies tak hladce přešla do mainstreamové kultury, stejně jako zvonáče a korálky…
Zlatý standard parfémů pačuli: Patchouli 1970 / Reminiscence
Patchouli z roku 1970 obsahovalo obrosvké množství přírodních látek a proto barva tekutiny byla přirozeně tmavě hnědá. Původní složení:
- Hlava: cedr, suché dřevo
- Srdce: pačuli, vetiver, santál
- Báze: labdanum, vanilka, bílé pižmo, tonka

Další soliflory pačuli jiných značek následovaly, ale první navždy bude Reminiscence (tedy Ylang-ylang, značka změnila název na Reminicenci v roce 1980 a kvůli tomu jsou původní flakony v podstatě nedohledatelné v bazarech). Patchouli 1970 se dodnes prodává a říkají, že složení se nezměnilo. To určitě není pravda, protože víme svoje o IFRA, reformulacích atd. Nicméně značka v loňském roce nakopla výrobu, vyčistila portfolio a uvedla vzpomínkový parfém, reminiscenci na Ylang-Ylang Patchouli po 55 letech, který je údajně totožný s tím 1970 (i když to tvrdili v minulosti už o více flankerech…). Úžasné je, že tuhle limitku koupíte na Notinu (poznáte ji podle náramku – zlatý list pačuli)! Je to limitka, takže víte, co máte dělat…

Skvělé pačuli současnosti – moje tipy na parfémy
Pačuli se už nikdy nevrátilo na piedestal vůně aristokracie, vůbec ne, přesně naopak: nic víc demokratického asi neexistuje. Můžete mít kvalitní vůni díky oleji za pár rupií, ale taky skvělý velký parfém, vyváženou kompozici, kde pačuli hraje hlavní roli v obklopení výborných statistů.
V roce 2019, 50 let po Woodstocku, se přímo roztrhl pytel s výbornými pačuli: na Esxenci jsem vyzkoušela vůni Patchouli 1969 od Maitre Parfumeur et Gantier. Značka pod novým majitelem dělá hodně ambrové vůně pro východní trhy a přesně tak je postavené pačuli: hustý balzamický základ + uhlazené, vláčné pačuli, celkově kulaté a tučné. Úplně něco jiného je 1969 Parfum de Revolte od Histories de Parfum, což je aldehydově-broskový základ spojený se synteticky čistým pačuli, taková teplá, živočišná ženskost (koupíte ho tady na Notinu).

A třetí zajímavost z téhle výstavy, pro mě asi nejlepší, je 20/20 Berlin od Schwarzlose, což je velmi svěží, citrusová veselá růže opeřená a okořeněná suchým pačuli – působí moderním, čistým dojmem (což je zajímavé, protože 20/20 znamená letopočty 1920/2020, jde o zrekonstruovanou původní vůni značky po 100 letech, a koupíte zde).

Berlínská divoká 20. léta podle J.F.SchwarzloseExtrémně divná a taky extrémně nedostupná je Piccolo Amor od Cerchi nell Acqua (myslím, že dnes spíš ji koupíte pod jménem parfuméra Enrico Buccella) – piccolo amor je malý miláček, pejsek, má vonět jako zmoklý čokl…a jo, potvrzuju. Pro nás kočičí lidi nepochopitelné.
Pak jsou tady dvě velmi dobře nositelné: Black Jade od Lubina, kde je černá růže zasypaná sladkým kardamomem na suchém základu z pačuli (recenzička této vysoké elegance). Druhá je Sumatera od Coquillete, která je svěže zelená, až bolestně svěží a zelená, pačuli je tady jako živý podrost v pralese, pod orchidejema a liánama.
No a kdybyste to nemohli vydržet a potřebovali nějaké zajímavé pačuli zkusit hned, tak v Lush začali po přestávce zase prodávat Karmu, která voní asi takto: přišel k nám Santa, cestou do něčeho čerstvého šlápl a otřel si to o stromeček a sežral nám všechny německé perníčky plněné kandovaným pomerančem, čokoládou, pepřem skořicí a hřebíčkem.V téhle vůni je všeho moc – ale já ji mám ráda.
A pro ty, co dočetli až sem, ale pořád neví, co je vlastně pačuli, tedy kopřiva jménem “brvitec”, čtěte Co to je pačuli?
Tak, a teď plynule přejdeme na recenzi Diabolo Patchouli / Maison Encens x Sens Unique. Je to úplná novinka kultivované pačuli s grenadýnou a objeví se již ve středu (dnes ještě nee).
Jestli chcete dostávat parfémové novinky do vašeho mailu, nezapomeňte se přihlásit k odběru článků mailem ZDE. Chcete-li podpořit náš blog, kupte si něco na přes odkazy na naší stránce KÓDY & SLEVY. Díky!
![]()
Zdroje:
https://www.tumblr.com/harrisonstories/112260217978/q-you-seemed-to-have-the-deepest-connection-to
https://www.sebreephoto.com/copied-blog/2016/9/9/remembering-ravi-shankar-and-the-sweet-smell-of-george-harrison
Nákupem přes tyto odkazy podpoříte náš blog malou částkou, která nám pomáhá udržet kvalitu a nezávislost recenzí.







