• PITTI FRAGRANZE 2015: jak si přivodit záchvat paniky a jiné postřehy

Přišlo to na mě už v březnu, po výstavě v Miláně a přišlo to i teď: záchvat paniky. Ne hned, ale až ve dnech bezprostředně následujících. V okamžicích, kdy si prohlížím instagramové a facebookové příspěvky ostatních účastníků. Je to záchvat ve stylu “Proboha, tohle jsem úplně minula a určitě to bylo zajímavý!” a “Proč jsem nenafotila tenhle úžasný flakon?!” a “Proč jsem nešla pozdravit XY?!”…

Celý Dóm se prostě do záběru nevejde, ale je impozantní a dechberoucí

Mluvím o návštěvě parfémové výstavy Pitti Fragranze ve Florencii, která proběhla tento víkend. Pokud si chcete přivodit záchvat paniky, vydejte se na nějakou takovou výstavu. Je tam totiž toho tolik k vidění, že to zaručeně všechno vidět nestihnete: lidi, vůně, různé přednášky a performance…

Na jaře v Miláně jsem měla rýmu a necítila téměř nic, tak jsem se zaměřila na lidi – na parfumérská esa, která běžně nepotkáte. Na Pitti byli samozřejmě také, ale já se tentokrát chtěla zaměřit na novinky vybraných značek, plus na nějaké nové objevy. Hrozně se mi totiž líbilo, že jsem na jaře v Miláně objevila novou značku – jedinečné UNUM a můj pocit, že to bude zásah, se potvrdil – jsou hodně úspěšní. Šli jsme je na Pitti, pozdravit a Derad zcela propadl jejich růži v Rosa Nigra.

Přesto teď úporně zápolím s pocitem, že jsem na výstavě vlastně nestihla nic, prostě NIC!

Problém byl i v tom, že na rozdíl od Milána byli vystavovatelé na Pitti docela skoupí na vzorky. Nabízeli materiály, promo, historii značky a vůbec všechny ty kecy, jenže my nejsme blog, který opisuje tiskové zprávy. My píšeme recenze a opíráme se u toho o vlastní názory a to lze docela těžko na základě blotterů. Přesto jsem jich nasbírala plný katalog.

Částečné řešení jsem vymyslela za pomoci odličovacích tamponů v sáčcích, přijít s vialkami jsem si netroufla.

Nějaké vzorky se i tak podařilo získat a můžete se těšit na recenze třeba nové trojice vůní Miller Harris, V Canto od Paola Terenziho a nebo vůně od sympatické Ann Gerard. Teď ale, v duchu novinářského hesla “týden stará zpráva už nikoho nezajímá”, se vám tady zkusím zprostředkovat aspoň krátké postřehy z výstavy, tedy z toho, co jsem stihla.

Ajmal Dubai

Hned první ze stánků, byla Dubajská značka Ajmal s designově vytříbenými flakony, kde Romana slavila velký úspěch, ale pikantnosti vám určitě popíše sama. Já se tam moc nezdržovala, arabky mi přijdou všechny víceméně stejné, nacpané sladkostmi, nebo oudem a pokud se liší, je to zaručeně napodobenina nějakého evropského parfému. Až si tohle přečte Derad, asi se mnou přestane kamarádit. V zájmu objektivity uznávám, že existují výjimky, jako třeba Amouage.

Čarodějka Malia

Mimo plánované novinky mě zaujala Malia, nová vůně, inspirovaná čarodějkami, od Nobile 1942. Cítila jsem zvláštní kombinaci jehličí, koření, trochy pryskyřice a do toho ovoce. Rozhodně to není prvoplánované a napěchované rádoby arabskými aromachemikáliemi, jak je v poslední době zvykem. Už loňskou novinkou Rudis, která učarovala Romaně, na sebe upozornili a letošní pokračování vypadá zajímavě. Rozhodně si tuhle, zatím mnou neprozkoumanou, italskou značku dávám do hledáčku.

Chtěli jsme jít pozdravit Andyho Tauera, ale takhle to kolem něj vypadalo pořád

Populární dřevo

Plánovanou novinkou byla nová limitka od The Different Company s názvem Le 15. Udělala ji Alexandra Monet k patnáctému výročí vzniku značky. Jako nosnou složku si vybrala Palo Santo, druh dřeva z jižní Ameriky, svaté dřevo, používané po staletí ke spalování jako kadidlo.

Z mého na tampon udělaného a napůl už vyschlého vzorečku se zdá, že dřevitost není původem z ISO E Super, je hladší, lehce mléčná, nečpí, vůně je dobře složená.

Dřevo Palo Santo okouzlilo i  Saru Carner a tak se značka Carner může pochlubit novinkou Palo Santo. Na rozdíl od vůně TDC ale jde do gurmánska, jako již tradičně u této značky.

Prvotní hřích

Jako zajímavost jsem si vybrala poměrně novou italskou značku Peccato Originale. V překladu totiž název znamená “prvotní hřích”. I názvy vůní jsou zajímavé, třeba Iniezione di Morfina, asi netřeba překládat. K obvyklé promo historce o nálezu starých zaprášených receptur někde ve sklepě, které už snad dneska nikdo nevěří, se v tomto případě přidává zajímavá část o tom, že vůně jsou vystavěny na základě galenických léčivých přípravků. Galenické léky (podle Galéna, starověkého lékaře a filozofa) jsou ty, které jsou vyrobeny jednoduchým způsobem z látek rostlinného či živočišného původu i drog, bez použití syntetiky. Krásná a už první den výstavy docela chraptící (nedivte se když to samé vykládá x-krát za sebou, každému, kdo má zájem) lékárnice Silvia Monti značku založila v roce 2013.

Silvia Monti

Moc pěkná byla instalace stánku, jakože stará lékárna s různými tinkturami, nástroji, ale nejzajímavější bylo jak Silvia předvedla svou horkou novinku, vůni La Pillola, krásnou mandarinku s anýzem a sladkou ambrou a cedrem. La Pillola je tak horká novinka, že ještě nemá ani flakon. Místo toho vám Silvia napřed nabídne bonbón, který máte požvýkat a pak si přičichnout k nádobě, naplněné vatovými tampony napuštěnými novou vůní. Je fakt, že snoubení chuti a vůně je zajímavé, je to jiné, než když k parfému jenom čicháte. Neotřelý nápad. Kámen úrazu byl, že v bonbonu byla lékořice a tu já fakt na jídlo nerada.

Všechnu vůně Peccato Originale jsou zajímavé a originální a pokud získám vzorky, určitě se k téhle značce ještě vrátím.

Potkali jsme se také s velmi sympatickou Ann Gerard a všichni tři jsme se shodli, že její vůně stojí za bližší průzkum. Rozdělili jsme si vzorky a bude společná recenze.

Miller Harris bez Lyn

Jako last but not least jsem samozřejmě musela navštívit mé oblíbence Miller Harris a položit tu otázku: Co se stalo s Lyn Harris? Ujal se mě velmi mladý a dynamický obchodní manažer A probrali jsme nejen Lyn Harris (prý “odešla za novými dobrodružstvími”), ale i jejich novou řadu lehkých, průsvitných vůní Rose Silence, L’Eau Magnetic a Tea Tonique. Jsou hodně odlišné od dosavadní práce Lyn, chybí tam ten její specifický rukopis. Novou řadu (ale už i tu předchozí, hruškovou) vytvořili různí parfuméři z velké společnosti Robertet. 

Cenzura

Co mě zarazilo při procházení halou byl prázdný stánek Masque Milano a také nápis “cenzurováno” u další značky, Santi Burgas. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, tak jsem se až dodatečně dočetla, že organizátoři výstavy cenzurovali parfumérům jejich umělecké vize stánků. Už chápu, proč se mi to zdálo oproti Milánu poněkud nudné a vše na jedno brdo. A nevím, jestli je to správná cesta, omezovat umělce v rozletu. A tak se stalo, že Masque Milano bojkotovali výstavu úplně, zůstal jen prázdný stánek a Santi Burgas, měli přes půlku stánku velký nápis “Censored”.

Frangipanstvo a LaurentMazzone

Co jsem nestihla:

kosatec a kůži v nové vůni Pierra Guillaumeho – Shermine. S Laurentem Mazzonem jsme se sice vyfotili, ale nevím jak voní jeho Malefic Tatoo. A Mea Fuscioniho, stejně interesantního Itala, jako je Filippo Sorcinelli z Unum, jsem sice viděla, ale nestihla vyzkoušet jeho Narcotico. Prostě musím na jaře zase do Milána!

A ttttto je vše, vážení.  Už se těším na dojmy Romany a Derada.