• Velké fialkové defilé 31. Hermessence Violette Volynka / HERMES: korektní nuda podle nových pravidel
Zvykněte si. Hermessence už nebudou co bývaly. Mají novou šéfku a ta má svoje metody. Rozlučte se s jiskřivou čistotou Jean Clauda Elleny a přivítejte dřevitou modernost Christine Nagel. Jestli to máte rádi. Máte? Zde je recenze Violette Volynka HERMES, která vám třeba napoví odpověď.
Tuhle recenzi jsem začala psát 9.11.2022. Tři čtvrtě roku mi trvalo rozmyslet se, jestli se mi líbí, nebo nelíbí. A do toho Roztoč&Krůta: “Napiš to, honem, to je tady mezi fanoušky hrozně populární, jsme zvědaví, co na to řekneš!” To je závazek, že? A taky to ve mě vyvolalo nervozitu, protože mezi fanoušky je hrozně populární i Baccarat Rouge 540 a kdejaký Angel…a zkuste se postavit proti!
Co znamená “Volyňka”?
Zní to hodně po našem, že, a kdo má rád Šumavu a jezdí se tam koukat na raky nebo sjíždět reky, tak ví svoje o řece Volyňce… slovanská stopa je správná, ale česká ne. Volynka jsou ukrajinsky dudy. Hudební nástroj s koženými měchy. Vzhledem k tomu, že Volyňka protéká Strakonickem, tradiční oblasti dudácké muziky, je možné, že název má skutečně souvislost (a protože žádná etymologie k názvům Volyně a Volyňka neexistuje, možná jste se právě stali svědky jazykového objevu).
OK. Co mají společného dudy a nový parfém od Hermesu? Vůni staré kůže.
Vůně ruské kůže, juchty, se dnes spojuje s kozáckýma botama: ruští kozáci si svoje jezdecké kozačky čistili hadrem napuštěným tinkturou ze směsi bylin a tříslovin získaných z březového dehtu a dubové kůže. A právě vůně té tinktury je to, co považujeme za vůni kůže v parfumerii. (Pozor, není řeč o moderním syntetickém semiši, to je jiná kategorie kůže).
Skutečná legenda je trochu jiná, ale ta šovinistická kozácká pohádka je hezká a romantická a víc sexy, než “máte hezké dudy”. Anebo než pravda, že vůni kůži na dudy a kozačky vetknul celkem nechutný výrobní postup namáčení zvířecích kůží po několik měsíců i let v různých živočišných a rostlinných a chemických sekretech.
Ať už si vyberete story, jakou chcete: vůně volynky je vůně tradičně, ručně vyčiněné kůže.
Co znamemá “Hermés Volynka”?
A teď přistoupíme k další kapitole vzrušující legendy jménem “kůže Volynka”. Zaostalé carské Rusko v době “před naftou” nedisponovalo mnoha komoditami, za něž by tekly do země peníze. Jedním z mála žhavých exportních artiklů byla právě kůže, kterou vyrábělo několik manufaktur z oblasti Volyně, ležící dnes na hranicích Polska a Ukrajiny. Ne výrobky, ale kůže v metráži, ze které si pak boháči ve Francii a Itálii nechávali šít jemnýma rukama svých sedlářů zavazadla, interiéry pozlacených kočárů a sedla pro své nádherné koně.
Kůže, která po dlouhém náročném a tajném procesu zajímavě voněla po pryskyřici, dubové kůře, uzeném a bylinách. Dokonale macerovaná kůže s vtisklým vzorečekem kosočtverců na povrchu odolávala vodě i opotřebení, ohybu díky měkkosti a pružnosti, oxidaci… nebyla jen voděodolná, byla prostě vodou-nezdolná.
Chcete důkaz?
V roce 1786 dánská loď Metta Catharina odvážela z St. Petersburgu náklad ruského zboží do Itálie: porcelán, sklo, konopí a role kůže Volynka. U britského pobřeží se v bouři potopila i s celým nákladem. V roce 1973 (ano, po 200 letech) byl vrak objeven a mezi vyzvednutým nákladem našli role kůží Volynka. Nepoškozené.
Po dalších 20 letech získal Hermés několik těchto rolí a ušil z nich kabelky, které si můžete normálně koupit (tato poznámka se týká pouze Moniky Babišové, pokud čte můj blog).
Hlavně se ale Hermés pustil do rekonstrukce starého výrobního postupu, který zmizel ze světa spolu s carským Ruskem a upgradem St. Petersburgu na Leningrad. Na základě výzkumu kůží a historických zdrojů se jim po 6 letech podařilo znovuzrodit super odolnou, voděvzdornou, staletí přežíjící a nádherně voňavou kůži Volynka.
A to už jsme u voňavky.
Jak voní Violette Volynka / Hermessence?
Téma “kůže” v řadě Hermessence už ukradl Jena Claude Ellena – famózní Cuir d`Ange (recenze ZDE), Pro oslavu kůže Volynka zvolili moderní téma: fialka je na vzestupu a s kůží se fialka, kosatec a pudrové vždycky dobře snášela.
A jsme u mého dilematu: vždycky-dobře-snášela. A vždycky to byla nuda. Takže co vzrušujícího se podařilo Christine Nagel do této unylé kompozice vnést? Nic.
Dobře poskládaný fialkový začátek připomíná tolik oblíbené fialkové bonbony, suše sladké, malinko benzínové (to k tomu patří, to je v pořádku!) – je to ten čistý kvítek fialky, kterou všichni známe, chceme mít a nosit, a většina z nás už ji taky na poličce má. Christine tady dobře navazuje na tradici čistých, křehkých vůní Jena Caluda Elleny…jenže. Ellena dokázal do té syntetické jednoduchosti vždycky přidat nějaký živý provek: v Iris Ukiyoé “wow, teď jsem kousla do toho žlutého středu fialky”, v Paprika Brasil “když zapomenete v kapii semínka”, v Poivre Samarcand “když se vám vysype pepřenka na stůl”… V téhle fialce není nic zajímavého. (Dolů vám dám odkaz na recenze ostatních Hermessencí).
Ono taky člověk musí být génius, aby něco vymáčkl ze 200 let starého syntetického materiálu, se kterým už pracovali všichni parfuméři na světě, a mezi nimi i ti géniové (třeba Ellena v Irisu, nebo JP Guerlain v Apres l Ondée). Nadaný, talentovaný, zkušený…nestačí.
No a co ta Volynka: po velkolepé legendě o carovi, kozácích, dudách a 200 letém vraku byste očekávali něco v duchu zpoceného koňského sedla, že? Zapomeňte. Nebo aspoň jako chanelovská Cuir de Russie? Nou.
Zaprvé v akvarelových Hermessencích není drsnost stylově na místě. Zadruhé: dát vedle nevýrazné fialky těžkou ruskou kůži, juchtu, tak by ta fialka přestala existovat. Představte si položit si aktovku na kytičku fialek – tak by to bylo. Kůže musela být jemná a syntetická. Tady dává prostor fialkám, což je dobře, protože jsou hezké, a jen jemně semišovo-dřevitě přihrává.
No a pak to dřevo.
Přesněji ambroxan, který musí být v nových parfémech, protože když tam není, tak je průměrný spotřebitel vyhodnotí jako “nemoderní“. A nebudeme si nalhávat: to, že někdo nosí kabelku v ceně auta, z něj nedělá znalce parfémů a ušlechtilosti. Většina z nich jsou prostě průměrní spotřebitelé, odchovaní (třeba drahým) mainstreamem. A tenhle dřevitý tón Violette Volynka, bohužel, přibližuje masám a obyčejné parfumerii.
Z čehož plyne, že celková projekce je moderovaná, nenápadná a tichá a s tím souvisí i výdrž, která je sice dobrá, ale vůně je tak slabá, že ji nevnímáte.
Přátele, toto je velkolepá milionářská nuda! To je taková nuda, jako ležet týden na palubě bílé jachty uprostřed modrého moře. Tam taky není nic…nuda. Ale kdo z nás si to může dovolit?
Nuda za 7.000 Kč za 100 ml (cena na CZ webu Hermés v červnu 23). Usuzuju, že už odplynula doba nadšení z tvorby nových revolučních vůní, kterou do parfumerie vnesl Ellena u Hermésu a Polge st. u Chanelu. Je tu nová doba, doba komerce, Hermés se definitivně rozloučil se zákazníky, kteři si chodili nábožně čichat z ulice k Hermessencím a nyní se soustředí na zákazníky, kteří si do kabelky za 300 tisíc chtějí vložit flakonek OBYČEJNÉ vůně, ale přece to nemůže být něco, co si můžou dovolit ti OBYČEJNÍ lidi na ulici…
Anebo se pletu.
Hermés chce pořád dělat nádherné vůně pro fanoušky a znalce, ale prostě Ellena je nenahraditelný.
Ale je to jedno. Do mojí příští Hermessence krabičky Violette Volynka nepůjde.
Kde koupit Violette Volynka / Hermés a co koupit, když ne Volynku?
Zkusit a koupit ji můžete v buticích Hermés, i v Praze v Pařížské (a v tomto butiku, což není v Pařížské úplně obvyklé, je velmi příjemný personál s pochopením pro vůně). Moraváci Vídeň či Waršava, Jihočeši taky Norimberk a Salzburg.
A co koupit, když ne Volynku?
Občas se někomu, kdo sice není geniální parfumér, ale má dobrou myšlenku, povede geniální vůně: za mne zůstává geniální (a vlastně Volynce dost podobná) Veloutine od Technique Indiscréte – recenze ZDE.
Moderní suše kožená fialka, ale s podstatně větším výkonem, je krásný Violette Shot / STUDIO OLFACTIVE, který koupíte velmi hezky na Beautinow, pro 10% slevu použijte kód FRANGIPANI10.
Anebo si zkuste vybrat nějakou jinou ze 30 dalších fialek z Velkého fialkového defilé, jejichž recenze se vám zjeví po kliknutí na obrázek níže: najdete tam niche, kuriozity i úplně obyčejné a levné fialky… každému dle jeho gusta.
Tady najdete slíbené RECENZE dalších parfémů z kolekce HERMESSENCE.
A dnes bych byla ráda, abyste mi do komentářů napsali, jestli už jste Violette Volynka vyzkoušeli a nebo jestli jste už našli tu SVOJI FIALKU…a jestli ji taky nosíte.
Některé odkazy jsou affiliate.
Zdroje: www.hermes.com a tento článek:
https://www.thehermesjourney.com/hermes/volynka-the-hermes-russian-leather-from-a-shipwreck/
Volynku jsem ještě nezkoušela, ale až se příště budu ochomítat kolem Pařížské v otvírací době, tak se tam stavím.
Jinak stále točím Annick Goutal (než mi dojde), I miss violet (než mi dojde a smířím se znova s tou cenou), Molinard- ta mě baví, ale málo vydrží a Avoňáckou, kterou mám v práci na přestříknutí a taky už jí přestali dělat.
A šálí mě zrak či ty další dvě tebou zmiňované se nedaj nikde rozumně koupit..?:-(
Dejni, já jsem tam zapomněla dát link – je to tady: https://frangipani.cz/recenze_technique-indiscrete-veloutine_review/
Studio Olfactive si pohlídej, občas se objevuje na e-shopech za “levno”. Ale Veloutine koupíš jedině přímo od parfuméra a je to docela na dlouhý lokte…ale stojí to za to. Jen si dej pozor na kvalitu flakonu, pokud bys ji kupovala, ať ti neuteče. Je to malinká manufaktura a dělají všechno ručně, ale je to jiný level, než od Tauera – když se to podaří, tak se to podaří, když ne… 😀 Je to ta pravá niche, máš to včetně full emotions.:D
Fialku chci a nemám, vždycky si na ni na jaře vzpomenu a pak zas zapomenu, já hlava hloupá. A to mám i vybranou, jestli v Turecku s Vjolou definitivně neskončili… tak si jenom příležitostně místo osvěžovače vzduchu cákám v kanclu nějakou fialkovou avonovku, kolekce “Mocné kvítí” nebo tak nějak.
Bohužel, asi skončili. 🙁 Tak honem šup, nakoupit zbytky…