• Robert Piguet: Visa (Rtěnkový kompot)
září 2011
No to sem zvědavěj.
To složení je pro mne vražedné: bílá broskev, hruška, fialkové lístky, bergamot, žlutá mandarinka (co to jako má být?); pak prý ylang-ylang, růže, slaměnka, pomerančový květ absolut (no proč ne, za ty peníze), v základu pačuli, santál, vetiver, mech a vanilka.
Robert Piguet
Mno. Na začátku lehce oslazený směsný kompot, pak se to přehoupne do kompotu ze rtěnek. Jaktože ve složení není iris? Tady teda rozhodně je! Já vám nevím…ty složky jsou pěkně zapojené, takové hezky vyvážené, žádné ostré hrany, líh nebo indoly. Je poznat, že jsou kvalitní, všechno tak pěkně plné, husté, přírodní, hladké a neprotivné, jenže – není to moc obyčejné a moc ovocné? No, popojedem, počkáme a uvidíme…
Rtěnka. Takhle prostě voněla rtěnka mojí mámy, když jsem byla malá. A taky tak voní Carnal Flower z kolekce Frederica Male. Jenomže ten je takový ostrý, spíš zajímavý, než nositelný, kdežto tohle je fakt docela pěkné a přirozené. (Hrozně mi to připomíná něco, co už jsem zkoušela, musím si projet recenze, v čem voní rtěnka – pozn. pro mne).
Každopádně: siláž těchto dvou vůní je úžasná, s každým závanem větru mi doletí do nosu tu kus jasmínu, tu kus gardénie nebo šampaňské broskve…teda to je prima! Jaktože mi to nezacpalo čichové konektory v nose? Že by existovala vůně, kterou bych na sobě cítila delší dobu, aniž bych se jí musela zlít do němoty? (A nemyslete si, v klasické vědecké olfaktografické literatuře takový termín existuje).
Těžko soudit, já mám (a měla) zatím jen jednoho 🙂
No jo, četla, ale zkoušela zatím jen zlomek, tudíž problémem je moje omezená zpětná vazba 🙂 A když slyším kosatec nebo květinovka bliká mi kontrolka. Vůni karmínové rtěnky mý mámy (zn. Regina) si ale pamatuju dodnes.
No ono je to stejně nakonec všchno na jedno brdo. 🙂
Právě, a vůně v tom nejsou zdaleka samy.
Myslíš manžely?
Jak se to teda řekne? Zfetnout se? Učichat se do němoty??? JAKÝ TERMÍN???
Interimální anosmie. Snad. Psala jsem to víc, než před rokem, asi jsem myslela tohle. Zeptej se mne na něco jednoduššího. Třeba na můj mozek.
Kolik máš hemisfér???
Tak nějakprůměrně, řekla bych…
Visu zkouším opakovaně a pořád v ní hledám “něco víc”. Zajímalo by mě, jak voněl originál z roku 1945. Vůně z podobného soudku jako Angel – ale míň gurmánská, hutná. Visa je elegantně zaoblená. Jako Silver Rain – ale míň ovocná. Carnal Flower na mě voní dost drsně, jako když do květináče nakapeš citrón.
Visa se nosí dost dobře, takový univerzál. Myslím ale, že za čas omrzí.
No přesně – “něco víc”. Taky jsem byla hrozně zvědavá, kvůli její pověsti, a prostě…NIC. Zkouším ji taky opakovaně a pořád NIC. Ještě mám takový vztah se Shalimarem č. p. – není špatný, moc mi nesedí, ale vidím v tom určité kvality – ale LEGENDA? Asi podléhám šeptandě víc, než bych chtěla.
Já jsem od Pigueta čekala spíš něco klasického. Visa je vůně moderní a v těch já pořád to “něco” hledám a nenalézám. Každopádně kvalita surovin a zpracování je top. Nenalézám – vlastně, nedávno jsem se náhodou dostala ke vzorku Cosmic od Solange. Nádhera – ale 285 dolarů za stovku. Konečná.
Shalimar mám nejradši EDT; č.p. – jo, není špatný 🙂
Kvalitu surovin já nejsem schopná rozeznat. Když pominu čistou chemii končící někde u Versace, tak nevidím rozdíl v kvalitě surovin mezi Piquetem, Guerlainem, Dior, Chanel, Chloé, Acampora…
Jo, jasně, já už vůbec ne. Kvalita surovin v tom smyslu, že tam necítím nic chemického (to by tak ještě chybělo). Taky bych Pigueta postavila na úroveň Guerlaina, Chanelu atp.
Zajímalo by mě ještě, kde ještě jsi cítila ten rtěnkový tón. Z těch recenzí, které máš tady, jsem cítila rtěnku v Habanitě …
Pro mne je rtěnka: růže+kosatec+fialka. Jestli jsi tady četla víc recenzí, tak já to cítím často – a vždycky v těch květinovkách. Si teď zrovna nemůžu na nic vzpomenout… 😀 dám to příště do key word, taky by mně zajímalo podívat se na ty vůně, kde to cítím, jestli je něco spojuje.