YS UZAC: Metaboles (metabolické pozůstatky)

Tak tohle se nepovedlo. OK, umělecké vůně, malé značky, má to být jiné, ale není třeba za každou cenu. Metaboles má být zelená vůně a parfumér do ní snesl vše to nejzelenější, co znal: listy břečťanu, máty, rajčat, muškátu, bergamot… Složení zní dobře, pralesně, trochu mi chybí v zelené vůni pačuli, ale proč by musela být všude, nakonec. Jenomže.
Začíná jako strašlivý ohňostroj kopřivově štiplavých, pendrekových, mentolových a neotesaně kyselých tónů, jako když si nasypete do nosu šumák (Šuměnka, pro Pražáky). Tedy doufám, že to neděláte, tak ani nečichejte k Metabolu, dokud tekutina neuschne.
Pak zavládne fáze nov, divoce sálající citrusy a rajčatový list, což by se mi i líbilo, ale vedle nich nesourodá a nevypiglovaná vůně (pach) listů muškátu a čerstvé máty i s kořeny. Já osobně se z čerstvého muškátu kácím k zemi, fyzicky mi způsobuje nevolnost; v hotelu na dovolené uklízečce spadl ve výtahu list z květináče, než ho uklidila, lidi ho rozdupali a přestože vytřela do čista, celý den jsem chodila po schodech. A přesně takový pocit mám z Metaboles.
Naštěstí metabolický proces je velice rychlý, ještě tak půlhodinky vám povoní zmírající muškátová facka, v dáli zahlédnete něco citrusů a vanilky a sušený lékořicový kořen, který na rozdíl od pendreku voní jemně nasládle a je konec. Posledních třicet minut, když už bylo třeba vůni na kůži hledat, bylo příjemných, slabounká univerzální zelená květinovka.
Nevím, jestli je to hotová vůně, nebo lidský experiment, ale na mně teda pokusy dělat nebudou. Já po schodech věčně chodit nebudu.