• Atelier PMP: Concrete Flower (na co myslím v létě ve městě)

Předevčírem jsem s Mirkou probírala, že se mi tady množí (moje) negativní recenze, které tak nerada píšu…no když ty novinky přibývají raketovou rychlostí, člověk se tomu nevyhne. Tak pro vyvážení přidám jednu pozitivní a budu se snažit i do budoucna lodičku Frangipani vyvažovat.
Mark Buxton je nejen oflaktorický génius, pohledný muž a zajímavý gentleman, ale pokaždé, když vyjde jeho nová vůně, zneklidním, dokud ji neulovím. Mark je mistr podivností a rozmanitosti. Každá jeho vůně z jeho vlastní kolekce, pro Comme des Garcons, Cartier, Biehl či jiné zadavatele je trochu jiná a v každé vyzkoušené jsem zatím našla nějaký extrém. Vždycky se ale kreace zastaví před hranicí nenositelnosti. Extravagantní, ale civilní.
Život značky Atelier PMP je úzce spjatý právě s Markem. Když pro hipsterský butik Dreckig bleiben vytvořil loni eponymní vůni a plánovaných 999 kusů limitované edice zmizelo během pár týdnů, napadlo majitele hadrárny, že vlastně vůbec není špatné mít vlastní parfémovou značku, která by doplnila jejich alternativní německou městskou módu. Vyrobili zásoby Dreckig Bleiben, poslali je na pulty všech lepších německých butiků a teď k nim přibyly Betonové květy.
V prvním záchvatu, když jsem se dočetla, že vůně existuje (nic moc víc se o ní nedočtete), jsem si utvořila představu, že bude vonět jako zmoklý betnový chodník. A hotovo. To jsem vždycky chtěla ve vůni mít, určitě s tím fetišem nejsem sama, Bux to pro nás udělal. Tak by to pěkně sedělo do série s vůní pro špinavce! A obal, tuba graffiti barvy, mi ten dojem jen potvrzoval.
Mno. První dojem: zklamání. Nic takového tam není. Žádný extrém, žádná úchylka. Je to celkem normální vůně. Asi jsem koukala na prodavačku dost tázavě, protože mi začalo vysvětlovat smysl kreace. A vysvětlila. Zlomila moji představu a já jsem pochopila, že to mám na ruce ideál květiny, tak jak mne může napadnout v betonovém pekle letního města. Svěží vůně, stejně jako svěží vzpomínka na louku a svěží jako nápady street-art tvůrců. A v ten okamžik se mi začala líbit.
Osou vůně jsou ostré a pichlavé složky, které s kytkami nemají nic moc společného: zázvor, pepř, bergamot a mandarinková kůra. Na tenhle tenoučký a ostrý meč jsou napíchané něžné plátky okvětních lístků a snítky bylinek: pěkné sladké bílé květiny (podle složení jasmín a lilie, může být), zcela zřetelný studený kosatec a sušený šalvějový čaj. No a všechno je to pokryté glazurou z pryskyřice a kardamomu.
Ostrá svěží linka je tenká jako vlasec a ostatní složky naopak jemné a zaoblené, něžně zpracované a kontrastní. Vůně je jemná a nezvyklá, působí dojmem lehké, necitrusové kolínské. Časem převáží květinová složka a pak se z ní stane elegantní dámský tělový závoj.
Na mou poličku nepůjde, pro mne je příliš něžná a nenápadná; ale doporučuji vyzkoušet. Je to úplně nový parfémový zážitek.