• BY KILIAN: Addictive State of Mind (zahulíme, uvidíme)

K vůním By Kilian jsem si nějak nikdy nevybudovala vztah. Na co jsem sáhla, to bylo sladké, přesladké. Obecně nemám proti sladkým vůním nic, pár jich nosím (Romana by řekla, že všechno, co nosím, je sladké). Ale nesmí z toho trnout zuby. Druhá věc je, že nenosím ani gurmánské vůně. Nevím, proč bych měla vonět jako koláč, kafe nebo karamelový bonbon. A ti tlustí zlatí hadi na krabičkách mě taky moc neberou. Recenze BY KILIAN: Addictive State of Mind 
Ale to je jen úhel pohledu. Protože snobské flakony se sladkými sirupy By Kilian své zákazníky mají. Byla jsem svědkem, jak soudruh z naší bývalé bratrské země v parfumerii nakoupil 50 (padesát!) flakonů Kiliana, nastrkal je do igelitek, zaplatil a odkráčel.
Do kolekce tří vůní s názvem Addictive State of Mind jsem vkládala jisté naděje, protože má být vystavěna kolem „narkotického kuřiva“. A má očekávání se i splnila. Tak nějak napůl.

Originální niche parfémy koupíte velmi levně na Beautinow, pro 10% slevu použijte kód FRANGIPANI10

Recenze Intoxicated / By Kilian (Calice Becker)

Nekompromisní pačuli se sladkým, mléčně karamelovým nánosem. Pod tím vším se skrývá sladké kadidlo. Zkrátka se mé čichové vjemy zcela míjí s oficiálním seznamem složek. Navíc tam mám, při přičichnutí zblízka, takový lehce plastikový tón o kterém stále marně přemýšlím, z čeho pochází. Ne, netvrdím, že vůně je chemická. Spíš se mi tak podivně v nose skládá nějaká kombinace složek.
Káva tam určitě není, leda tak nějaká zvrhlost typu „čokačíno“ a to ještě s rozpuštěnou karamelkou.
Mezi tím se prolíná ještě nějaký lehce mátový tón. Ten je zjevně pojítkem kolekce. Jenže tady mi jen zvyšuje dojem nepořádku, zmatku, jako by tu vůni skládali pejsek s kočičkou, zhulení mentolkama.
Mléčný benzoin to postupně milosrdně uhlazuje.
Tak ne, ani tahle vůně mě nepřinutí, vzít Kiliana na milost.

Recenze Smoke for the Soul / By Kilian (Fabrice Pellegrin)

Tohle je tak „nekilianovské“. Nikde žádná nálož sladkostí. A první okamžiky skutečně přímo zařvou HULÍME! Ten typický senově nasládlý, nezaměnitelný zápach pořádného špeka se podařilo dokonale vystihnout. Chápu, že od tohohle útlocitnější jedinci můžou s křikem utíkat. Ale projděte se po San Francisku. Pokud tam teda všichni nenosí Kiliana, tak nevím.
Dejte si tohle na sebe skočte na Stodolní. Budete neodolatelní. Až se rozjede party, ani nebudete muset, jako já, volat poblíž bydlícího kamaráda, ať donese nějaký matroš.
Když přežijete začátek, dostane se vám bylinného čaje (šalvěj, máta a ještě možná i trochu toho vyvětralého ruského černého čaje). Bylinky jsou usušené už před nějakou dobou a tak se drolí téměř na prach. Někdo si ovšem s čajem pohrál, takový malý kanadský žertík – přihodil do čaje špetku, pořádnou, pepře. A teď čeká, že si čaj zalijete a budete se divit.
Nejste blbí, čaj si neuvaříte.  Místo toho ho vysypete do táboráku, ať mají radost všichni. Jak bylinky vyhoří, zůstanou ohořelé kusy dřeva a popel.
Dost slušná jízda a celou dobu ani stopa sladkosti. Teda pane Hennessy?! Já Vás nepoznávám.

Recenze Light My Fire / By Kilian (Sidonie Lancesseur)

„Come on baby, light my fire…“ tak na Jima Morissona asi tvůrci při práci na tomhle parfému nemysleli. To už bych spíš uvěřila, že si na něj vzpomněli při práci na Smoke for the Soul.
Ve skutečnosti měl pan Hennessy na mysli doutníky Monte Cristo. A to taky dostaneme. Medový tabák. Ale kmín je to, co tuhle vůni zvedá do vyšších levelů. Je to trochu jako Azyiadé bez ovoce. Kmín, kardamom, med a seno, hustá tak, že by se dala krájet.
Po nějaké době to vezme zásadní obrat. Přidá se kouřový vetiver ještě podpořený tarem a dodají asfaltový podtón. Do Tauerových asfaltovek to má ovšem daleko. Z nich by se daly postavit celé dálnice. Kilian nemůže odradit svou cílovou skupinu, tak si jen tak pohrává, zkouší, kam až může zajít.
Light my Fire se mi líbí z celé kolekce nejvíc. Nosila bych ji. Bohužel mi to v druhém poločasu pokazí nakyslé pačuli, které převezme kontrolu nad situací a nepustí už ke slovu žádnou jinou složku.
Btw, víte že jim Morisson tuhle píseň upřímně nenáviděl? A přitom je z ní teď asi ta nejprofláknutější z celé tvorby Doors. A je to taky poslední píseň, kterou zpíval naživo. Jen to nezvládl do konce. Uprostřed zpěvu praštil mikrofonem o zem a odešel.

No, hledání svatého grálu od pana Hennessyho nevzdávám. Má totiž i „alkoholovou“ kolekci. Bodejť by ne, když je z takové rodiny. A na dobrý alkohol ve vůních já, jak známo, slyším. Takže příště se s Kilianem Hennessym sejdem třeba nad sklenkou Single Malt.

Některé odkazy na této straně mohou být affiliate. Nákupem přes tyto odkazy nás podpoříte maličkou částkou, která pomáhá udržovat provoz blogu. Nejde o spolupráce se značkami, takže na objektivitu recenzí to nemá žádný vliv. Popsané ceny a slevy platí ke dni vydání recenze. Disclaimer: Tento text shrnuje osobní dojmy a subjektivní názory autora. Nikdo z autorů na blogu nenese odpovědnost za to, pokud se váš dojem liší, ani v případě, že jste se rozhodli pro koupi produktu na základě článku.