• KEIKO MECHERI: Les Zazous (bittersweetwood symphony)

Chcete zažít bittersweet symfonii jak z Lutensovy Douce Amere spolu s mléčně sladkým santalem z Keičina Bois de Santal? Kdo by nechtěl. A to je jen malá ouvertura před velkolepým nástupem tympánů, které obstarají kadidlo s ambrou!

Ale popořadě.
Les Zazous byli pařížští dandyové v období druhé světové války. Shlédli se v americkém swingu a bebopu, v americkém způsobu oblékání a svůj styl si zachovali i v době ultrakonzervativního vichystického režimu. Název Zazous si patrně vybrali podle refrénu nejoblíbenějšího songu “Je suis swing”. jedním ze Zazous byl i Boris Vian.

zdroj: http://www.folievintage.fr/

Les Zazous provokovali zjevem, chování i slovem. Dokonce v období kdy Židé museli nosit žluté hvězdy, nosili na protest rovněž žluté hvězdy s vepsaným slovem “Zazou”. Samozřejmě za to nesli následky ve formě pronásledování, věznění a deportací do pracovních táborů.

Vedli sladký život s hořkým vědomím, že doba se vymkla z kloubů.

Jak se k tomuto historickému faktu postavila Keiko Mecheri, Japonka žijící s Maročanem v Americe? Americky! To znamená melodrama s nezbytným happy endem, na rozdíl od skutečného osudu Les Zazous. Ale to už zase předbíhám, protože napřed upadnete přímo do záhonu

 žiletkové levandule

z lahvičky na vás vyběhne čerstvá levandule, ostrá jako žiletka. Její čerstvou zelenost ještě umocňují další zelené rozmělněné listy. Žádná utahaná, prašná, suchá,  uťápnutá bylinka. Tahle levandule vás zvedne ze židle a vykopne z baráku. Rozvalí se tam místo vás, zabere celý prostor a dává o sobě sakra hlasitě a zatraceně dlouho vědět.

Levandulí jsem opovrhovala. Byla to pro mě kytka dobrá akorát tak do babiččina prádelníku. Ale poté, co jsem objevila Lutensovy levandule, třeba tu temnou ve Fourreau Noir, nebo levanduli od Marie Duchene v Noblige, kterou dělala pro Laboratorio Olfattivo, naučila jsem se mít ji ráda. A levandule v Les Zazous je další z řady těch výjimečných.

Tahle ostrá dáma okupuje prostor dlouho, snad hodinu, jen postupně ztrácí svou ostrost a zelenost a sládne, protože to už je na obzoru

medový tabák

Výborné na téhle vůni je, že si skvěle užijete každou fázi. Přechody jsou pozvolné a dlouhé, nikam se nespěchá, máte čas si složky vychutnat.
Medem impregnovaný tabák v srdci Les Zazous je geniální volba pro přechod mezi bylinnou hlavou a dřevitým a ambrovým základem. Je to bylina, ale má aromatické aspekty blízké i pryskyřicím. Tabák uzemní levanduli a dokonale tak připraví půdu pro

TEN santal!

Musí to být ten mysorský. Je božský. Santal Keiko umí. Poté, co jsme zkusila její Bois de Santal, už nechci jiný. Její  santal je mléčný a máslový a sladký a jemně poprášený pudrovým kosatcem.

Tahle jen zdánlivě křehká dvojice zlehka tančí na bytelné a vosky skvěle ošetřené dřevěné podlaze, v teplém objetí

pryskyřicové ambry

Tak jako tančili Les Zazous, zdánlivě silní a bezstarostní, ale uvnitř pořád vystrašené děti. Tančili navzdory strachu, tančili navzdory šílenství války. Bezstarostně tančili swing v útulném teplém přítmí tanečního sálu a jen ze vzdáleného, tenkého proužku kovově studeného kouře z kadidla šlo vytušit jejich nelehký osud.

Píše se o ní, jako o dobré ambrovce, ale to ji nevystihuje. Tahle vůně vypráví příběh, stačí se jen soustředit.

Ať mi nikdo nevykládá, že Les Zazous je jen pro chlapy, protože: Já. To. Chci!

Keiko, klobouk dolů!