• Velké fialkové defilé 15. THE DIFFERENT COMPANY: I Miss Violet (Violet na tripu)

Patnáctou vůni z nekonečného fialkové defilé zkoušela Mirka.

Klikněte na obrázek pro další fialky!

Kdysi jsem někde četla teorii o rozdílu mezí způsobem, jak žárlí ženy a jak muži. Zatímco muži prý žárlí na ty, co byli před nimi, ženy žárlí na ty, co přijdou po nich. Já se tedy s touto teorií zcela ztotožňuji. Po mě už by prostě žádná neměla být. Když já nějakého chlapa opustím, měl by být tak zničený, že už si na žádnou jinou ani nevzpomene.

Žena vamp, žena, která projde mužovým životem, zanechávajíc jen vzpomínky, spoušť…. a svou vůni, Violet. To pro ni Bertrand Duchaufour vytvořil tuhle vůni. 

Nebo to aspoň tvrdí marketingová omáčka kolem nové vůně The Different Company: I Miss Violet. Vytvářením klišé-ovitého příběhu k vůni i dalšími způsoby prezentace, jako jsou fotky mega flakonů s přehnaně nalíčenou modelkou se TDC nepříjemně přibližuje mainstreamu,

Violet na tripu

Než jsem si přečetla promo texty, název jsem si vykládala tak, že Bertrandovi chyběla v kolekci TDC nějaká fialka (miss jako postrádat). Jenže není violet, jako Violet a Bertrandovi se po ní stýská (miss jako stýskat). To jsou ta jazyková úskalí. A možná je obojí správně, prostě slovní hříčka. Koneckonců se ty významy prolínají – chybět, postrádat, stýskat…

“Miss” ale také může znamenat ránu vedle, minout, nezasáhnout cíl. A tenhle dojem jsem z vůně získala já. Tedy vzhledem k cíli, který si sami marketingově stanovili.

Violet v Indii

Protože Violet potvora rozhodně není, spíš je taková klidná, až se mi chce říct nudná. A tak, abych se nenudila (a protože jsem ajťák a tuhle novinku od Google jsem musela vyzkoušet), poslala jsem Violet na trip pomocí Google Deep Dream. Tak se těch obrázků nelekejte. Tyhle s fialkama jsou takové nevinné, zkusila jsem to i s oficiální promo fotkou k vůni a vznikla z toho noční můra Hieronyma Bosche: klik jen na vlastní nebezpečí!

A teď zpátky k Violet

Vůni vamp, nebo vůni pro ženu vamp, pro femme fatal, si já tedy představuji trochu jinak. Ne že by I Miss Violet nebyla hezká, ale je taková něžná. Na chvíli, hned ze začátku, sice vytáhne drápky a možná pro ni i krátce ztratíte srdce, když se slastně rozvalí na kůži. Ale pak se sama sebe lekne, co to vlastně tady provádí, vyskočí, popadne prachovku a dá se do úklidu. Taková hodná holka, Violka. V kytičkovaných šatech způsobně stažených přes kolena.

Na první pohled ovšem Violet umí zaujmout. Vybalí to na vás hned zkraje v plné síle: kůže a ovoce a koření: síla a sladkost a překvapení.

Ve Violet nejsou fialkové květy vůbec, jen fialkové listy. To ony, podpořené osmathusem (vonokvětkou), mají na svědomí koženě-ovocný nasládlý tón. Osmanthus je ta zvláštní kytka, co nevoní jako kytka, ale jako kůže s ovocnými akcenty slupek z meruněk a broskví. Podobný akord můžeme najít v Traversée du Bosphore od L’Artisan, ale tam jsou cítit spíš jablka a je zasypán asi tak tunou cukru, zatímco tady je sladkost držena na uzdě zemitým a chladným kosatcovým pudrem. Zároveň je zevnitř prohřívána kořením, hlavně muškátovým oříškem.

Pak se ale přidá vodně okurkový tón z Calone a celé se to v něm postupně rozpouští, zjemňuje a získává na průzračnosti. Calone zapůsobí jako ustalovač. Vůně se ustálí, znehybní, ustrne v pohybu na dlouhé, předlouhé hodiny. Až vás to začne buď nudit a nebo rozčilovat jako mě. Budete ji ignorovat jako já a propásnete tak klasické závěrečné kombo pižmo-ambra-vanilka se stále znatelnou stopou kůže.

Netvrdím, že vůně pro takovou Violet, jakou se nám snaží prezentovat, kosmopolitní a nezapomenutelnou, musí být úder do čenichu, ale měla by být rafinovaná, plná zvratů a ne blednout , strnout před očima, teda před nosem. Vůně, se kterou se nebudete nudit, která vás bude překvapovat. Stejně jako musí překvapovat  a nenudit žena, která chce být nezapomenutelná.

Violet je zase na tripu

I Miss Violet ovšem pěkně zapadá do konceptu TDC. Jejich vůně jsou průzračné, nikdy hutné. Já sice hutné, plnotučné, vůně preferuji, ale i TDC mám ráda. Jejich vůně jsou propracované a sofistikované ve své průzračnosti. Teď přes léto se polévám báječně hořkou Un Parfum d’Ailleurs et Fleurs, na zimu mám pěknou ambru v Oriental Lounge. I Violet taková je.

A ty pěkné čtverhranné flakony z masivního skla s kovovým magnetickým víčkem se dají použít i jako těžítko. Jen právě s tím víčkem to trochu překombinovali. Magnet drží pevně a vzhledem k tomu, že se víčko směrem nahoru zužuje, prsty po něm kloužou kloužou a flakon se stává téměř nedobytným. Kolikrát mě ta představa dobývání se do flakonu ráno odradí a sáhnu po jiné vůni. Ale možná je na to nějaký grif, který jsem zatím neobjevila.

Říká se, že na I Miss Violet Bertrand Duchaufour pracoval dlouhé tři roky a určitě je to na vůni vidět. I když mě si nezískala, své nadšené obdivovatele už mezi recenzenty má.