• 1907: Slavnostní otevření nového butiku v Bratislavě aneb jak jsem se orosila
O odvážné paní Evce Škovranové už jsem tu psala. Od té doby se mnoho změnilo. Paní Škovranová pracuje na druhé řadě svých vůní a butik 1907 v Košicích rozšířil své portfolio na cca 30 niche značek, včetně takových skvostů, jako je třeba Nabucco. A parfuméři jí sami nabízí své produkty. Nikdy bych nevěřila takovému úspěchu v malém Slovensku, nevidět to na vlastní oči. Ale Evka je cílevědomá a jde si za svým snem.
V létě se mi podařilo butik v Košicích navštívit a bylo mi velkým potěšením setkat se s tak nadšenými a zanícenými lidmi, jako je Evka a Štefan. Štefan Kopeščanský pracuje s Evkou a zároveň píše velmi romantický blog o vůních s názvem Niche Week. Napsala jsem o téhle návštěvě na arome.cz.
A tak mne velmi potěšilo, když jsem dostala pozvání na slavnostní otevření nového butiku 1907, tentokrát v Bratislavě.
Původně jsem se do Bratislavy chtěla vypravit vlakem. Program byl naplánován na celý den až do večera a na slavnostním otevření večer bych si mohla dát skleničku. A navíc, hned druhý den ráno jsem musela řídit auto s dětmi jedoucími na badmintonový turnaj do Plzně. Dokonce už jsem měla i koupený lístek.
Pak jsem se ale koukla na zprávy a šla lístek vrátit. Nechtěla jsem v lepším případě nocovat v Bratislavě na nádraží. Jediný vlak, který totiž z Bratislavy do Ostravy v noci jede, je rychlík Metropol mířící z Budapešti do Berlína. Asi už nemusím psát více, každopádně Metropol v současné chvíli buď nejede vůbec, nebo jede s mnohahodinovým zpožděním, nebo je plný migrantů. nebo vše dohromady. Nezbylo než jet autem.
Paní Evce se podařila věc v našich krajích ne úplně obvyklá: pozvala na otevření svého butiku majitele tří předních niche parfémových domů, značek, které mají zastoupení v jejím butiku a oni její pozvání přijali.
Dostalo se mi tak té cti, vidět taková esa jako Julien a Madalina Blanchard, majitele značky Jul et Mad, krásná mladá dvojice plná entuziasmu, Jan Ewoud Vos, charismatický, inteligentní a sečtělý majitel značky Puredistance a Ramon Monegal, parfumér žjící pro rodinnou firmu s tradicí pěti generací, který vzal sebou i manželku a dceru. A přijela i velmi sympatická Renata Faizutdinova, majitelka pařížského butiku Sens Unique.
Program začínal setkáním bloggerů s parfuméry, pokračoval tiskovou konferencí a večer samotným slavnostním otevřením. Vše v samotném centru Bratislavy, v hotelu Carlton, kde je butik i umístěn.
A právě setkání bloggerů s parfuméry způsobilo, že jsem se pořádně orosila. Nevím, proč jsem si představovala, že to bude něco jako tiskovka, místnost plná překřikujících se bloggerů hrnoucích na chudáky parfuméry proud otázek a já tam budu poslouchat a třeba mě taky napadne nějaká inteligentní otázka. Asi jsem viděla příliš mnoho amerických filmů. Kdybych jen trochu přemýšlela, napadlo by mě, že parfémové bloggery u nás spočítám na prstech jedné ruky dřevorubcovy. Ale nepřemýšlela jsem.
A tak se stalo, že mě Evka se Štefanem uvedli do salonku, kde na jedné straně stolu seděla parfumérská esa společně s paní Evkou a na druhé straně … já. Tedy, musím říct, že se mnou seděl i Štefan a tím mně zachránil před okamžitým útěkem. Jenže Štefan už s parfuméry strávil celý předchozí večer a další otázky klást nehodlal. Tímto se tedy všem přítomným dodatečně ještě jednou omlouvám za své idiotské blekotání v prvních deseti minutách a slibuji, že příště budu připravená. Na vše!
Naštěstí jsou to všechno moc milí a příjemní lidé a atmosféra se brzo uvolnila. A ač se mi nepodařilo tak rychle vymyslet nějakou prudce inteligentní otázku, na pár věcí jsem se přece jen zeptala a dokonce jsem je i trochu pozlobila mou oblíbenou otázkou na restrikce IFRA a EU, takže teď mám na tohle ožehavé téma osobní pohled těch, kterých se to nejvíc týká. Celý rozhovor si přečtete v některém z příštích článků.
Po tomhle asi dvouhodinovém rožnění ubohé bloggerky mě Evka a Štefan vzali na oběd, kde jsem se za pomocí dvou deci vína jakž takž vzpamatovala a pak u kávy s Renatou Faizutdinovou a ostatními zjistila, že už nás znají i v Paříži – Renata má a pamatuje si vizitku, kterou Romana zanechala v Sens Unique.
Vůbec z celého dne jsem cítila velmi pozitivní vztah parfumérů k bloggerům. Jsou totiž toho názoru, že bloggeři, píšící o niche vůních, jim pomáhají vychovat klienty. Jan Ewoud to dokonce docela osolil novinářům na následné tiskovce. Když po úvodním představení parfumérů a značek nebyli schopni nějakých otázek, ztratil lehce trpělivost odkázal je na blogy, konkrétně náš a Štefanův. Prý si mají něco přečíst a pak přijít s otázkami. Nevím, jestli to pochopili, bylo to docela na hraně.
Večer pak pokračoval samotným slavnostním otevřením, večírkem s výborným klavíristou a rautem v sále, kde ještě předtím každému z parfumérů Evka se Štefanem nachystali překvapení. Třeba malého Aston Martina na dálkové ovládání pro Jana Ewouda. Jedna z jeho vůní – M – je totiž inspirovaná Jamesem Bondem a právě autem se kterým jezdil. Měl to být Aston Martin v životní velikosti, ale nevešel se do sálu. A tak zůstalo u malého, ale i z něj měl Jan Ewoud radost a jezdil s ním po celém hotelu a narážel do nohou hotelových hostů.
Aston Martin se sice nevešel, ale vešla se motorka pro Ramona Monegala. Viděla jsem tu radost, když do sálu přišel a hned si ji osedlal.
Byl to den plný zázraků, dodnes to rozdýchávám. Určitě si tu přečtete si více o těchto značkách a lidech stojících za nimi až si utřídím myšlenky a nasbíraný materiál. A děkuji Evce, že mi tohle setkání umožnila.
Miri, chtěla jsem napsat, že smekám všechny klobouky, které jsem kdy chtěla nosit, ale už to bylo použito, tak jen: Respekt. 🙂 Ne, vážně, to mi připomíná občasné noční můry (i po tolika letech) o matuře nebo státnicích, kdy jsem tam úplně bez přípravy..
Věřím, že jsi to přese všechny obavy zvládla bez ztráty jediného bodu;)
Já smekám klobouk až k zemi. Přečetla jsem to jedním dechem, máš famózní zážitek !
Úžasné, Mirko! Tys tam s nima plkala DVĚ HODINY? Úžasné…
Jo! A je to nahrané i zapsané. Materiálu na články do Vánoc 🙂
No hurá, beru si dovolenou. 😀