• MEMO: Quartier Latin (Feminite du Bois potřetí)
Nerozumím tomu, co má Latinská čtvrt společného s Feminite du Bois. Jakoby dva pikharti Lutens a Shiseido světu nestačili. Tohle je totiž tak věrná kopie, že jsem chvíli váhala, jestli jsem nepřehmátla. Quartier latin se liší jediným, nenápadným tónem, který to ale moc nevylepšuje, naopak: ze začátku je to cedr, hořký, palčivý, to je fajn; po pár minutách se promění v sladký, lepkavě pryskyřičný zápach, možná se hlásí santál. Ale ne lahodný mysorský, nýbrž klasický ulepený, uloupený z mainstream vůní.
Shrnutí pro ty, kdo neznají ani jednu, a považujte to za společný popis obou vůní: sladká orientálka, postavená na vůni cedru, skořice, hřebíčku a sušeného ovoce. Podloží tvoří santál a sladké pryskyřice. Vůně je opojně sladká, až medová, jako kousky skořice a hřebíčky vytažené ze sklenice s medem dřevěnou lžičkou. Opojná, silná, s ohromnou silou proudící do okolí a několik dní dlící poblíž.
No. Neznat Feminite du Bois, asi by se mi to líbilo. Ne natolik, abych ji chtěla, ale snesla bych ji. Ale poprvé v životě musím uznat, že v jedné vůni je Lutens lepší, než moje oblíbené Memo. Jako by jim docházel dech, soudě podle Irish Leather (recenze bude ještě tento týden). To by mne moc mrzelo, Memo mám ráda.
To se úplně shodneme. Taky mám moc ráda Memo s jedinou výjimkou a tou je tahle vůně. Vadí mi v ní něco, čemu pro sebe říkám zapařený igelitový sáček. Ne mikrotén, ale starý dobrý igelit, který používáním zatuchl a pak byl podivně nakysle sladký. Taky z toho podezřívám zčásti santál, ale nejen ten, bude to nějaká kombinace s pryskyřicemi.
Aha, to mi připomnělo zkontrolovat batůžek na svačinky do školky! Tam asi nějaký znepokojivý parfumerní zdroj objevím…