GUERLAIN: L’Heure de Nuit vs. L’Heure Bleu + galerie: konference Fringe, Alfréd ve dvoře, Praha 7

Kdysi jsem se tady zaříkala, že žádné recenze Guerlaina dělat nebudu, protože mně se od nich líbí tak čtvrtina produkce (ale to je dobré skóre, ne?) a vždycky to pak schytám, když něco podrbu. Jenže tohle mi nedalo, protože…Recenze L’Heure Bleu/GUERLAIN.
Derad mi přinesl vzorek L’Heure de Nuit. Já vím, že on má rád Bleu a zřejmě se mu líbí i tahle novinka. Já však nejsem fanoušek „staré“, nemůžu v ní najít:
a)    krásný kosatec
b)    lahodný sladce vanilkový heliotrop
c)    výrazný karafiát
d)    pudr (cože?)
e)    pověstné guerlainovské čisté pižmo
Já mám v L´heure Bleue jen a jen cibetkově zbarvené suché pižmo, animální, tolik netypické pro Guerlain; trošku vanilky a velmi příjemnou semišovou kůži. Asi to dělá fialka s tím studeným pižmem a nějakým jemným kořením (zdráhám se napsat koriandr, protože takto něžný ho v parfémech neznám, ale zřejmě to bude on, kluk jeden proměnlivá). Prostě pro mne je Bleu něžná, lehounce nasládlá, semišová vůně. Jestli se tou všude zmiňovanou pudrovostí myslí  prachovost broušené kůže, můžu souhlasit i s tímhle parametrem.
Nosit ji nemůžu, je pro mne příliš intimní a nenápadná, v podstatě nezajímavá, ale těší mne si ji občas ťupnout na ruku z miniaturky, je to takové pohlazení, rest in piece.

Noční hodina L´heure de nuit má být reminiscencí – na co vlastně? OK, kožený suchý studený tón tam mám, to je v pořádku. Ale co ten zbytek? Vodové květiny, snad lotos, takhle fádní a vodnatý kosatec přece nemá ani Prada ve svém nejprodávanějším flakonu! Heliotrop bez vanilky nefunguje, je někde na dně téhle vodnaté kompozice (že voní po vodě, ne že je řídká, vlastně to taky), jako med, který se nerozpustil ve sklenici studené vody. Ano, je tam něco zajímavého: z původní sestavy si zachovává studenost pižma; jenže tady je dovedený až na hranici moře, v jehož obrovské rozloze se všechny ostatní složky rozpustily a staly se z nich jen vzpomínky. A to doslova, za hodinu už si nepamatujete, kde jste se navoněli.
S mým obecným odporem k vodovým (mořským a říčním) vůním u mne prostě nemůže uspět.  Nechápu, proč se Guerlain (teda vlatsně chápu, proč se LVMH) vydává cestou líbivých nenáročných vůní na platformě osvědčených produktů. Jenže podle mne je to nejen cesta k rychlému zisku, ale taky do p…ekel. Jako ty pověstné křivé švy na loňských kabelkách Vuitton. Nevím, kterou přesně hodinu noci měl Thierry Wasser na mysli, ale pro mne je to ta na rozhraní dne a noci, kdy si čistím zuby při tekoucí vodě (já vím, Afriko, ale mám ještě horší zlozvyky).

Galerie: dnes jsem se účastnila inspirativní marktingové konference, nebo spíš semináře, s pracovním názvem „Fringe“ v divadle Alfréd ve dvoře. Oficiální název i program najdete tady, mimopracovně mne oslovila Olo Křížová s prezentací Prague Fashion Weekendu, ale protože mám ráda entity, které jsem tady kdysi pracovně nazvala „úchylové“, protože „hovada“ se mi zdálo příliš silné, nejsilněji na mne zapůsobila prezentace Jiřího Langa. Jestli jsem se někdy zdráhala použít terminus technicus „hovado“, tak tady ho umístím s chutí, protože pan Lang na tom vystavěl svoji marketingovou strategii. Myslím, že jediná konkurence pro jeho firmu jsou Vesmírní lidé. O co méně měl zubů, o to měl větší chuť do prezentace („Já tam nevidím, můžete mi to někdo přečíst?“) a nezapomenutelná věta, která to vše shrnovala, na otázku „A na jakém principu to teda funguje?“ odpověď: „To se zaktivuje a potom…tomu byste nerozuměl, hlavní je, že to funguje.“
Fantastický blok popisoval možnosti moderních technologií: zatímco aktivace loga na internetu je bez problémů, o tištěných matrošech nemluvě, dříve, když se posílala grafika faxem to nešlo, protože fax pracuje se srolovaným papírem, takže grafická předloha se natáhla a logo lze aktivovat max. do 10% změny délky. A lze aktivovat i celebrity (Templář Žito vás asi nepřekvapí, že?)
Já vlastně doteď vůbec netuším, co nám ten pán prezentoval, ale ohromně se mi to líbilo. Kdybych se asi v polovině nezačala chechtat nahlas a nestrhla tím celé divadlo, asi by ze semináře odcházela část účastníků přesvědčená o tom, že jejich zákazníci jsou nabití negativní statickou elektřinou, že tedy jejich produkty je třeba ozářit na kladno, aby přitahovaly zákazníky. A že pokud si do firmy pořídí aktivovanou rohožku, tak jim zaměstnanci nebudou dávat výpovědi a jejich výkonnost se zvýší o 58%. A že voda z kohoutku v aktivované skleničce se vám na stole nepromění během hodiny díky vzdušnému CO2 v kyselinu sírovou (to jste nevěděli, co?) A pracovní přínos: s dobrým marketingem se dá prodat cokoliv. Miluju hovada! A nenávidím systém parkování v centru Prahy.