Začátek je nečekaný, cítím petrželovo-libečkové aroma podbarvené sladkou lékořicí. To všechno se nachází na zřetelném nerostném podkladu, jakoby někdo ingredience rozdrtil a smísil mezi dvěma kameny. Brzy se ale všechno hezky spojí a začne vonět jako parfém – jemně a žensky. Vůně se chová nenápadně výstřelky jsou ty tam, je cítit decentní a jednolitou kompozici (jako oblý drahokam 🙂 ) složenou z květinových a slaboulinkých ovocných a kořeněných tónů na prachovém pižmovém obláčku.
Onice (onyx) patří do řady „kamenných“ vůní italské rodinné značky, v níž se nacházejí třeba i granát nebo křišťál s opálem. Nerostnou dedikaci plní Onice na jedničku; zmíněný suchý kamenný prach se prolíná šťavnatou vůní vytrvale po dobrou hodinu a ačkoli ostatní parfémy z řady zatím neznám, odhaduju, že budou postaveny na obdobném kontrastu.
Ve složení jsou výrobcem zmíněny citrusy, levandule, broskev a cedr, plus hyacint, máta a muškátový ořech na základě z lékořice a ananasu. Tyjo.
Tyjo, kamení můžu. Ale nějak na internetu nevidím, že by to někde prodávali.
To jsou prostě ty malinké italské firmičky, internet je pod jejich úroveň. Vezmu vzorky, až se uvidíme.