• Šestka vůní na dovolenou: CAMPOS DE IBIZA

Jasmín, růže, mandarinka, mandlový květ, fík, cedr. Jednoduché a levné soliflory v krásných obalech, jejichž lehké vůně vám dokážou připomenout zážitky z dovolené ve Středomoří a odnést vás zpátky na pobřeží. Krásné obaly doplní styl každé cestovatelky. I cestovatele, vlastně.

 
Seřadila jsem šest toaletních vod značky CAMPOS DE IBIZA podle toho, jak se mi líbí. Ale není nutné je vnímat samostatně: jsou tak nekonfliktní, že se dají kombinovat. Mandarinka, mandlový květ a fík mi navodí atmosféru večeře na terase (i když mandlový květ samotný nerozchodím). Jejich cena je velmi příjemná, 39€ za 50ml a 55€ za 100ml, dvě se mi zdají nad cenovou linií, tedy že vyděláte na jejich koupi, dvě odpovídající, jedna na hraně a jedna propadák.

• ESENCIA DE HIGO

Jednoznačný favorit, který i trochu vybočuje z konceptu kolekce: není svěží a lehký. Má i lepší výdrž a projekci, než ostatní vůně. Přesto nečekejte komplexní parfém, je to prostě dobrá kolínská, jejíž základem je fíkový list, dužina zralého fíkového plodu, strouhaný kokos a mléko. Typická dusivá prachovitost fíkového listu a kokosu pěkně konvenuje tupé sladkosti, zcela postrádám svěží parametr – zeleň listu a šťávu plodu.

Vůně je teplá, zaoblená, likérovitá a zcela subjektivně si myslím, že na první místo ji u mne vynesla momentální nostalgie po Siciliy / Dolce & Gabbana: ten fík je totiž identický. Chybí jí ostatní složky, které dělají ze Sicily PARFÉM. Ale pokud v Sicily milujete to, co ji odlišuje a postrkuje na špičku D&G vůní, teplý fíkový lektvar, tak tady ho najdete. HIGO je lehce nositelný unisex a přestože se konci životnosti promění v lehce syntetický mléčný koktejl, já mu to promíjím.

• MANDARINA

Věrnou ovocnou mandarinku jsem tak dlouho vychvalovala, až jsem si ji koupila – velkou recenzi najdete TADY ( najdete tam i 10% slevový kód). Pokud se divíte, že není na prvním místě, vysvětlujte si to smutkem po Sicily a tím, že nesplnila moje očekávání velkého mandarinkového parfému. Což neznamená, že je špatná.

Jestli si k MANDARINĚ pořídím HIGO nevím; parfémů je tolik, že si obvykle pořizuju od jedné značky jen jednu vůni a abych udělala výjimku, něco by se muselo stát: nedávno jsem si pořídila miniaturku a padesátku Sicily, tak zatím jsem saturována.

• CEDRO

Něžný chlapík ve větru. Cedr je hodně pánský, jemně mentolový čerstvou bazalkou a velmi lehce květinový. Cedru není moc, vlastně se ani nedá říct, že je vůně dřevitá. Výrazný kolínský dojem začátku přechází pozvolna v nasládlý santál a až ke konci se dostanete k slabé vůni subtropického jehličnatého lesa s trošiškou tabášku, takovou mazlivou. Jestli bych kdy řekla o nějaké vůni “jemná pánská”, tak by to byla tato, krásně splyne s pánskou pokožkou, dokážu si představit den na pláži s hlavou na mužné hrudi a s knížkou v rukách obklopená obláčkem Cedro. U této vůně se láme výhodnost poměru cena/výkon: není jedinečná, ale v cenové kategorii patří k tomu solidnímu a rozhodně by se mohla hřát na regálech spolu s leckterým značkovým mainstreamem (který je zase naopak přeceněný).
 

• JAZMIN

Úplně nespravedlivě jsem si vedle vzorku položila větvičku jasmínu a samozřejmě, nemůže se mu rovnat. Ale váš prádelník se z lehce medového jasmínu s romantickým hřebíčkem zaraduje. Autenticitu postrádá ta bílá, toaletní květinová složka vůně, bohužel; ale naštěstí ji postrádá i ta složka indolická, tedy vůně kočičího bobku, bohudík.

Výsledek voní jako pytlíček, který si přivezete z Grasse a vložíte mezi krajkové podprsenky a madeirové košilky. Z jasmínu zůstala jen ta podstata, nuance a závity rozporuplné a opojné krásy nenajdete, což nemusí být nutně na škodu. Přijatelné i pro zavilé odpůrce jasmínu. Nebo tedy spíš: určeno pro ně. Milovníky silného opravdového jasmínu neuspokojí. Milovníky večerů na terase v Řecku může.
 

• AGUA DE ROZAZ

Bulharská růžička v oleji. Jednoduchá, jarní růžová růže, bez vedlejších úmyslů. Stejně jako Bulhaři už v komunistickém dávnověku zjistili, že turistům vůbec nevadí, když si v dřevěném válečku odvezou “pravý bulharský růžový olej” vyrobený ze 100% v laboratořích národního podniku, na tohle kouzlo káply i vyhlášené parfumérské firmy. Suverénně nejoblíbenější vůně parfumerie napříč zeměkoulí v západním pojetí dostala úplně nový facelift, na kteří si zákaznícíi zvykli, výrazný a sladký, kořeněný a medový. A lidi si pak stěžují, že pravé růže už dnes nevoní…ale voní. Jenže mnohem jemněji, některé, ty skleníkové, skoro neznatelně, ale voní: medovým nektarem a zeleným chlorofylem. Nezachytitelně. To se ale netýký ROZAZ – ta  plně odpovídá představě hospodyňky domácí o hezké a nenáročné vůni růžiček ze zahrádkdy, taková ta milá a sladká, s tóny skořice a jablka. Podle mého nosu je nezajímavá a umělá, úplně na konci cenové skupiny, ale za tisícovku si koupíte mnohem horší věci, takže ještě gut. Ále vlastně…nic, nekupujte.
 

• FLOR DE ALMENDRA

Nejslabší z šestice a doporučení ke koupi fakt nedám. Vím, že květ mandloně voní úplně jinak, než mandle, ale obvykle se právě troška kumarinu (tonka) nebo benzaldehydu (hořké mandle) přidává ke květové vůni, aby byl vytvořený dojem příslušnosti a zvýraznila se jinak omamně mdlá květová vůně. Zákazník to očekává. Tady není a i když se oprostím od očekávání, prostě se mi nelíbí. Vodnatá tuberóza začátku přejde v generickou vůni letní kosmetiky – takové to mlíčko večer po opalování: troška ylang-ylangu, trocha kokosu, cvrk jasmínu, nějaká ta molekula mořské vody a mýdlové pižmo. Jako vůně tablet do myčky ještě fajn, na paní mi od první minut přijde jako “vyčuchlá”. Víte, co tím myslím – jako dozvuk po několika hodinách od navonění pořádnou voňavkou, kdy se už nedá poznat její charakter, ani jestli byla hezká nebo ošklivá. Jestli netoužíte po flakonu v neobvyklé a krásné tyrkysové barvě, nevidím jediný důvod ke koupi.
Čím se voníte na dovolené vy?