• Chanel No.5 – recenze: voní nebo smrdí?
Chanel No.5 o sobě dal letos na Vánoce pořádně vědět: červený flakon zaujal pozornost mnoha fiflen a manželů hledajících ideální dárek. A tak se zase nastartovala diskuse na obvyklé téma: “Pětka je jediný Chanel, který smrdí!” nebo “Nechápu, jak to může být neprodávanější parfém světa!” a oponenti “Do Pětky se musíš pročichat!” A tak – přečtěte si recenzi Chanel No. 5.
No a kde je pravda? Zkusím vám dát pár rad, jak se k Pětce “pročichat”. A taky prozradím, proč je flakon právě červený.
Tak za prvé: tato vůně se nejmenuje Chanel Pět, ale No.5. Prostě Pětka. Od Chanelu. Ne, že by na tom záleželo, ale pořádek dělá čistý vzduch.
ESTETIKA, krása, móda a pomíjivost Chanel No. 5
Čekat, že Pětka bude vonět jako ty nejkrásnější moderní parfémy je základní chyba. Pětka, i když v 90. letech zmodernizovaná, je nejstarší parfém, na který normálně můžete narazít. Myslím tím mentálně, nebo jak se říká u elektroniky “morálně”.
- Za dva roky jí bude 100. Prostě není módní.
Neobsahuje nic z těch módních složek, které jsou cítít všude okolo nás a na které jsme si díky tomu zvykli: karamel, syntetický vodnatý kosatec, svěží jablko, sladká hruška, vysoké dávky IsoEsuper, vodnatý melounový Calone, syntetický kardamom, oud… Všechny vyjmenové složky jsou syntetické a mohly vzniknou jen díky rozvoji chemického průmyslu. Jejich kouzlo se jmenuje: nízká cena a dostupnost. Proto je najdete nejen v parfémech, ale taky v jídle, kosmetice, pracích prostředcích, ambiente vůních… cítíme je všude okolo a nastavily nové mantinely pro naše nosy.
Současná parfumerie je úplně jinačí. Čich je smysl, jako každý jiný, a týká se ho móda stejně jako zraku, chuti nebo uší. Zvykli jsme si na zcela současné vyznění vůní, stejně jako si vždycky zvykneme na novou grafiku: tvary nábytku jsou oblé nebo hranaté, jednou letí bílá auta, jindy černá, nosí se velké zadky a silikonové melouny nebo Twiggy, džíny nebo manžestr… Co všechny tyhle trendy spojuje, je ESTETIKA. Jenom to kvalitní přetrvá: kabelka z prošívané kůže bude vždycky nositelná, na Guernicu se budou nadále stát fronty a kupé nikdy nebudoumít stěrače na zadních oknech.
A Pětka si zatím pořád drží svoji klasickou formuli. Nestane se, že vám spolužačka zakvičí do ucha “Jé, ty máš tu novou La Vie!” a za rok vám řekne “Fuj, už jí mám plné zuby, má ji každý, kup si tady nové jabko od Niny.”
Rada č. 1. : Aston Martin mezi parfémy
Auto nahoře vyrobili v roce 1960. Stylové a luxusní, nic hipsterského ani degradujícího, jízda v něm i dnes posadí sousedy na zadek. Ale ani letos vyrobené auto na spodním obrázku není “módní”, jeho design nemá nic moc společného se současnými krasavci BMW X6 nebo Audi A8. Aston Martin charakterizuje trvalá forma, noblesa, estetika, kultivovanost, nepomíjející hodnoty. Líbí se vám? Přistupujte k posuzování Pětky stejně.
Jakže? Chanel No. 5 je tedy přírodní vůně?
Tak to v žádném případě! Naopak. Pětka je přímo etalon toho, čemu se říká “syntetická vůně”. Nebyla první, ale rozhodně je nejslavnější vůní, která je postavená na aldehydech, moderních molekulách, které vyznívájí jako mýdlová čistota (“mýdlo” je směs aldehydů C10+C11+C12) a perlivosti broskvového vína (aldehyd C14). Aldehydy Pětce dominanují a díky nim zůstává taky v průběhu roků přes reformulace hodně stejná. Toto jsou složky běžně používané v pracích prášcích a avivážích, tohle se vašemu nosu určitě líbí.
ALE! Co tam tedy smrdí jak stará bába?
Dalšími důležitými složkami jsou klasické kytky: růže, jasmín z Grasse, ylang-ylang a kosatec. A tady se skrývá to ALE. Kvůli zákazům a také špatné dostupnosti přírodních složek byly postupně v parfémech nahrazeny syntetikou. A chemie nabízí kouzla, např. jasmín bez tzv. indolů, tedy pachu hniloby, plísně, potu, výkalů.
Indoly v přírodních květinových olejích přirozeně jsou, protože ne všechny kvítky jsou v perfektní kondici a jinak, než strašně složitým a drahým chemickým postupem (viz tady v článku o J-C Ellenovi a jeho postupech) je nelze odstranit. Vůně květu se skládá např. ze 40 různých molekul a v laboratoři vám dnes můžou složit květ ze 30 hezkých a 10 indolických vynechat. Krása! A tak většina nově vyráběných parfémů získala čistotu a sterilitu…a ztratila živost, přirozenost a hloubku. Ať už jejich receptura pochází z roku 1930 nebo 2001.
Které ingredience jsou základem parfémů Chanel No 5?
A teď to vysvětlení…aneb proč je Chanel Chanelem?
Chanel pořád používá přírodní složky – ano, ty Grasská pole růží, levandulí a jasmínu nejsou jen propagace. Jenže samozřejmě s rostoucí spotřebou se nezvětšuje rozloha polí. Objem výroby ingrediencí je stejný a tak se dnes čistě přírodní složky používají do čistých parfémů (čistý parfém No.5 najdete ve velkých parfumerkách, račte přivonět). A je nesmysl, aby od nich odvozené EdT a EdP voněly jinak. Takže syntetika v nich co nejvěrněji napodobuje přírodu, včetně shnilých lístků a vůně hlíny. A to je to, na co my dnes nejsme zvyklí – a zároveň to, co si může dovolit jen gigant jako Chanel, protože žádné nové módní značce by to na trhu neprošlo.
A co já s tím? Jiná pyramida
Hodně dam si udělá úsudek tak, že si nastříkají v parfumerce na lístek tři, pět vůní, porovnají a zahodí. Klidně se do parfumerie několikrát vrátí, aby si oblibu ověřily, ale vždycky se znovu rozhodují podle prvních 2 minut (to si nevymýšlím, to vychází z průzkumů). No a tady, samozřejmě, Pětka nemůže uspět.
Zatímco módní vůně jsou postavené tak, aby vás zaujaly na první nádech, jinak papírek okamžitě odložíte, Pětka nabídne na začátku zmíněné indoly – a přitom my tam chceme mandarinkovou kůru a bergamot a frézie, jak jsme zvyklí! OK, dostanete je: jenom musíte chviličku počkat.
V Pětce najdete překrásný neroli, kapku bergamotu a konvalinky (mmch. další aldehyd – Lilial, přírodní vůně konvalinek nikdy neexistovala). Ale objeví se až ve chvíli, kdy báze parfému uvolní těkavé složky a vůně se “vyrovná” a (jak funguje báze parfému jsem psala tady) – na mé tělesné teplotě je to okolo půl hodiny.
Pak nastoupí krásně vyvážená, komplexní, hluboká čistá květinová mlha, která za vámi vytvoří charakteristický ocas elegance a noblesy. A ponese se za vámi ještě dlouho po té, co vaše moderní vůně už degradují jen na jednoduchý spálený karamel nebo suché bezduché dřevo nebo (nejhorší varianta) vodu z desinfekce na ruce. A druhý den vám na šatech zůstane lehounký vánek, jako u prádla vytaženého ze šuplíku.
Rada č. 2.: Zkoušejte od konce
Nastříkejte si Pětku na šálu a poprvé si čichněte až druhý den. Oslovila vás? Tak znovu a zkracujte intervaly. Pokud se vám bude pořád líbit, časem se proklestíte až ke zdroji…a bude vás mít ve spárech, takže jí ten zmatený babičkovský start odpustíte.
Potřebuje dress code
Další chybou je zkoušet Pětku spolu s denními parfémy typu Chanel Chance, Light Blue, Bright Crystal, Daisy, Miss Dior, La Vie, Aqua Allegoria či LPRN… To je prostě iná kategória. Když mi holky řeknou “Pětka je hnusná, ta Chance je mnohem krásnější”, tak mi to zní jako “lanýže jsou bléé, ale hrozně mi chutná ta drahá proteinová tyčinka”. Pětku k džínám nosit můžete, ale musíte být ten typ, co nosí džíny na porady vedení korporace. Jestli chodíte v džínách pro děti do školky, nakoupit do Lidlu nebo makat do workspacu, tak ji prostě neoceníte: asi by vás ani nenapadlo vzít si tam sako a manžetové knoflíky, a stejně tak je to s parfémem.
Rada č. 3.: Dejte jí důstojnou konkurenci
Na jeden papírek Hermés / 24 Faubourgh, na další Diorissimo, J´Adore, možná nějakého květinového Forda, Opium, Clinique / Aromatics Elixir nebo Wrappings… Srovnávejte ústřice s kaviárem a argentinským biftekem, ne s bagetou a salátem z Mekáče.
Pročichat se k Chanelu no.5 – jde to?
Jednoznačně: ANO. V době, kdy nebyla na trhu konkurence, nebylo tak těžké se prodrat k zákazníkovi. Dnes, ve století reklamy a jednoduchých líbivých vůniček je nastavená bariéra pozlátka tak hustě, že pročichat se skrz k něčemu “opravdovějšímu”, ať už je to prémiová produkce Dioru, Chanelu, YSL, Estee Lauder… nebo niche segment, není lehké. Nos si zvykne na náhražky a už nechce jinak. A to nemluvím o tom, že nás od narození provázejí synteticky navoněné plenky, jídlo, pití, hračky… Vaše první ústřice taky asi napoprvé nesklouzla do krku se slovy “Mňam!”, první panák whisky asi ani zmiňovat nemusím.
Chanel to ví, a tak ušlapává cestičku: jednak celá jeho produkce striktně vykazuje podobný charakter, takže když už nosíte třeba svěženky Chance, ať zkusíte cokoliv, vždycky se budete s vůní Chanel cítit “familiérně”. A pak taky nastavuje chapadla v podobě odvozenin od No.5: dříve Eau Premiére, nedávno l´Eau (která se mi jeví překrásná, ale pro mne už cesta zpět od Pětky neexistuje), ostatně i nová Gabrielle se na ni odkazuje, a to přímo na tu svěží složku, co máme tak rádi u mainstreamu.
Rada č. 4.: Pročuchejte se, schválně nebo nevědomky
Jestli opravdu chcete najít cestu k Pětce, můžete to dělat buď úmyslně, začít u Gabrielle, projít odvozeniny a za pár měsíců nošení uvidíte, přestanou vám stačit, budete chtít něco silnějšího…tak jsme došli!
Anebo prostě si pořiďte domů velký vzorek Pětky. Intenzívně zkoušejte, co vás napadne, a sem tam zkuste No.5 a …ahoj babi! To by v tom byl čert, aby jste v ní to kouzlo nenašli.
Ale jestli jste přesvědčení, že je prostě stará a hnusná a pro starý báby, tak se na to vykašlete, nesblížíte se. Ale to byste nedočetli článek až sem, že ne?
Jak voní Chanel 5? Niche, nebo drahý mainstream, nebo živoucí fosilie?
Závěr? Chanel No. 5 je vysoká škola parfumerie. Daleko náročnější, než Chanel Les Exklusifs, které jsou krásné, drahé…a velmi snadno nositelné. V mainstreamu patří k něčemu výjimečnému, co se moc často neobjevuje a je zvláštní, jak se dokázala udržet při životě i se svou totálně zastarolou recepturou.
Jasně, že z velké části za to může extrémní marketingová investice a podpora. Ale i přesto… Pro mne je Pětka čistá niche: vyrobená z hlubokého zájmu o inovace madamme Chanelové a nevídaného talentu a volné ruky Ernesta Beauxe, za použití neobvyklých ingrediencí, se zcela inovátorskou formulí.
Bonus: jak přišel Chanel No.5 k červenému flakonu
Chanel si pro propagaci Pětky vždy vybíral ty nejskvělejší ženy světa. A jejich dokonalý vzhled vždy doladila červená: u Catherine Deneuve rudé rty a nehty, Carole Bouquet červený kostým a auto, Estelle Warren dokonce převlečená za Karkulku, Nicolle Kidman kráčí po rudém koberci… i Andy Warhol ji viděl rudě.
Všechny krásné ženy a jejich kariéru u Chanelu No. 5 jsem zmapovala v našem seriálu “Ženy pro Chanel“.
Pokud vás článek zaujal, nezapomeňte se přihlásit, abyste dostávali čerstvé parfémové články mailem:
Takže: jak jste na tom vy po přečtení recenze Chanel no.5? Propadli jste kouzlu Pětky, nebo jste její hejtr? Zkoušíte a nemůžete jí přijít na chuť, nebo se chystáte na její ochutnávku? A čím budete vonět večer na Silvestra?
Použité zdroje obrázků:
https://www.classicdriver.com/
https://www.towbinmotorcars.com/
Tak já si kdysi také koupila tento parfém http://www.normain.cz a musím říct, že Hugo Boss mi voněl více. Moje kamarádka má ale ten Mademoiselle a ten voní i mně 🙂
Vyrastala som s babkou, ktora aj v 80 dbala na vyzor a pouzivala parfem, mala som ju velmi rada takze spojenie babickovska vona je pre mna skor lakadlom nez niecim hanlivym.ozno aj preto ma 5 chytila za srdce na prvy cuch a tiez vsetky klasiky, ktore som zatial skusila. Moj problem je len v tom, ze nikto z mojho okolia nezdiela podobne nadsenie pre parfemy, nemam sa s kym pozdielat a s kym potesit . Vdaka teda za taketo clanky a blogy.
To je krásný příběh. Každý máme nějaké hezké vzpomínky a když jsou spojené s vůněmi, tak to hodně pomáhá vybavit si tu pozitivní atmosféru setkání s člověkem, nebo určitého místa…
Já mám s manželem spojené dvě vůně, které mi kupuje opakovaně, a mám to spojené s Lanzarote, kde jsme byli na dovolené, když jsem byla už hodně těhotná a měla jsem poměrně vážný úraz ruky. Byla jsem z toho strašně vyčerpaná, celé noci jsem nespala bolestí, nesměla jsem brát žádné leky proti bolesti ani na hojení, ledový blátivý únor (nejhnusnější měsíc v roce), snažila jsem se chodit do práce, abych stihla věci před mateřskou, jezdila jsem na služebky na Slovensko, držela jsem volant jednou rukou a nemohla jsem ani otevřit okýnko… byla jsem na mateřských hormonech, jela jsem jak fretka, úplně mimo realitu… a jednoho dne mne manžel sebral a odvezl na Kanáry a nechal mne tam spát celé dny, na pláži, v autě…a to bylo jak znovuzrození. A koupil mi tam dvě moje tehdy oblíbené vůně. A od té doby mám spojené: Lanzarote – ráj na zemi – čekání na Honzíka – Un Jardin sur le Nil. Jak ho ucítím, tak mne to nutí k úsměvu.
Romi, ač patřím do starého železa a No 5 miluji – hlavně to staré a nemoderní, s chutí jsem si přecetla Tvuj (zas mi nejde najit kroužek nad “u”) zajímavý úhel pohledu. Je to vlastně logické vysvětlení, dívám-li se na vůně (“u” kroužek teď naskočil) dnešníma očima či spíš nosem. Myslím, že ty různé moderní složky způsobuje i nedostatek či cena těch “pravých”. Podobně jako kvalitní drahou ocel z přírodní rudy tězce dobývané bahrazují duroplasty se stejným užitkem, byť s kratší životností. Osobně se mi ale nápad s červeným “oblečkem” líbí. Též jsem neodolala a koupila jej v Šanghaji na letišti, kde jsem se zrovna při prodeji nacházela. Tehda jsem si myslela, že je jen pro činský trh, protože červená je pro Číňany barva štestí. Vůbec by mi nevadilo, kdyby Chanel pokračoval v barevných flakónech. A občas by nějaký zase vydal. Třeba zelený pro No 19, atd. Je to zajimavé pro sběratele a dostupnější než ty od Andyho Warhoha. Ale zpět k no 5 – stejně mi přijde ta červená nějak jasmínovějši. Nebo je to jen má iluze?
Sylvi, prosímtě, hlavně ať žádné barevné flakony nedělají, znám své sklony ke sběratelství blbin… 😀 Stačí, že jsem začala kompletovat holubičky Nina Ricci.
Ahoj Romi, jsem na straně krematorium( mám,ale sprostý( prostý) nos. Ovšem to pročichání se mě láká. Pokud se nepovede. Bude mi útěchou, že si ,, Ten chanel” umím ušít a dva mi jsou málo a schyluje se ke třetí klasice. A k té rudé se propracuju( alespoň na podšívku.) Co je víc než rudé hedvábí na nahé kůži? Ať je tvůj rok 19 plný vůní a můj konečně začne šestkou na váze a potřeby třetího kusu.
Ahoj Danko, děkuju za přání, věřím, že tvoje kabátky ti udělají stejnou radost, jako voňavky mně. A jestli se pročicháš, dej mi vědět. 🙂
Hani, souhlasím, ta rudá je pro mne tak nějak zbytečná a kdyby mi ji nepřinesl Ježíšek místo očekávané klasiky, tak bych do ní asi nešla, ani ze sběratelských důvodů.
Srst patří skvělému slovenskému muži, který za tu růžovou vůbec nemůže: stojí za tím úplně jiný Slovák, je to jedna z Warholových serigrafií a takhle vytržená z kontextu vypadá taky divně. 😀
Romano,
díky za vysvětlení, proč mi trvalo zhruba třicet let, než jsem si loni pořídila (vlastně Ježíšek mě vyslyšel) svoji první celou Pětku. Souhlasím se vším, akorát tu celoplošnou červenou nějak nezkousnu. A ta fialová v doprovodu srstnatých lýtek také není to pravé ořechové. + několik smajlíků – nefungují mi.
Hanka
Marianno, děkuju za krásný komentář.
Některé voňavé lásky máme podobné, Pětku, Baghari, Fracas, Cinemu (ach!), Sicily…
Tu Sicily jak někde vidím, tak koupím, mám ještě malou zásobu. Oni ji začali letos znovu vyrábět, ale je zařazená do exkluzivní linie, je tam cena tuším okolo 5.000 za 100ml. Sehnala jsem si i Zara for her, která je prý její duplikát – dá se ale sehnat stejně špatně, jako Sicily, ale stojí pár eur. Nicméně: není to ono, je Sicily jen podobná. Ale kdybyste na ninarazila, zkuste, pro zahnání absťáku.
Alchimii od Rochas bych hriozně chtěla zkusit, já ji vůbec neznám, dívám se po ní na blešákách, ale ještě nebyla. Ale já ji jednou ulovím!
Pište častěji, prosím, takové komentáře mne inspirují. A zdvořile pozdravuju Dušanu, to není čtenářka – to je přímo náš maskot, my ji milujeme! 🙂
No. 5, vôňa, ku ktorej je potrebné sa prevoňať. V mojom prípade je to pravý opak. Láska na prvý nádych, vôňa od ktorej sa od 90-tych rokov nemôžem odtrhnúť. A to mám za sebou, pokiaľ ide o vône, neskutočne veľa. Som ako posadnutá parfémami, voňavými fľaštičkami, vôňami. Zrovná včera v slovenskej televízií v správach bola reportáž o tom ako pri vykopových prácach v Košicich (mojom meste) našli okrem iného aj sklenené fľaštičky – parfémy z 19. storočia aj z obsahom. Od včera nemôžem myslieť na nič iné iba ako sa k tým fľaštičkám dostať a ovoňať, vyskúšať, držať ich v ruke…
Môj voňavý príbeh začína v Grecku v roku 1991. Mám 16 rokov a prinesiem si vôňu v keramickej dóze v tuhom oleji. Bez mena, vonia ako príbeh tisíc a jednej noci. Potom Taliansko Alchimia od Rochas, posledný flakón som si vydražila v internetovom predaji 30 ml za 100 € asi pred piatimi rokmi. Nasleduje Laura Biagoti Venezia (pôvodna verzia), Dolce Gabbana Sicily (z tej mám ešte posledné zásoby, neviem čo si počnem keď mi dôjde), No. 5 a to sme stále v 90-tych rokoch a ja mám asi tak 20 rokov. Vôňe kupujem za ušetrené vreckové, za peniaze z brigád…Nasleduje YSL Cinema, znavu No. 5, znovu Sicily. Keď si kúpim módny časopis, móda ma nezaujíma, hneď listujem stránky o kozmetike, pafémoch (doteraz je to tak)…. Asi 10 rokov dozadu som prvý krát počula o niche parfémoch, hľadala som na internete v časopisoch…nič. Potom som narazila na stránku parfémy exclusive a Sáru. A to sa to rozbehlo – doslova stovky vzoriek (všetky mám odložené), väčšie menšie, v olejovej forme. Z tohto obdobia mi ostala jedná láska od Roberta Pigeta Baghari a jedna láska pre moju teraz už 16 ročnú dcéru Fracas. A čo sa nestalo v Košiciach predajňa 1907. Doteraz mám od nich 4 parfémy. Moja dcéra zatiaľ jeden. Nadšene o nich rozprávam kade chodím, doviedla som k nim pár zákazničok a samozrejme aj moju sestru Dušanu Prčovú (myslím, že si z vami dopisuje). Čítam si internetové diskusie, samozrejme Vás, zaujímam sa o všetko nové, staré ale hlavne voňavé. Nie som na žiadnych sociálnych sieťach, doteraz mám tlačitkové mobily a nikdy medzi mojimi vôňami nesmie chýbať No. 5.
PS: Môj najnovší prírastok – vianočný darček, ktorý som si sama zakúpila Armani Privé Bleu Lazuli a bude nasledovať Tom Ford Tabaco Vanilla a určite niečo z 1907.
Marianna