• HERMÉS news
Jakobych to přivolala svým dněšním komentářem u Dries van Noten – jestli to o půlnoci nezmizí ze světa spolu s koncem prvního dubnového dne, má Hermés spoustu krásných novinek. Dvě (rovnou dvě!) kolínské: Eau de Narcisse Bleu a Eau de Mandarine Ambrée a kůží potažené luxusní kabelkáče Leather Treasure na vůně z běžných řad. Príma jaro, jinak ale fuck off zima.
Kolínská kolekce má přinášet vůně, které budete nosit v soukromí, sami sobě pro radost. První byly Eau de Cologne a Eau D’Orange Verte z roku 1979, které tehdy vytvořil Francoise Caron a zabalil je do charakteristických jednoduchých lahviček ve tvaru mužské postavy.
V roce 2009 Ellena představil obnovenou Eau D’Orange Verte a zároveň s ní přišly na svět Eau de Gentiane Blanche, Eau de Pamplemousse Rose. Zároveň oznámil, že pracuje na vodním narcisu.
Na apríla se objevil nejen Eau de Narcisse Bleu, ale překvapivě Eau de Mandarine Ambrée. První má ve složení narcis, pomerančový květ, dřevité tóny a galbanum (to mi ani nezní moc kolínsky), druhá je zelená mandarinka s mučenkou a ambrou. Takové veselé jarní ingredience, fuck off zima!
Cena jako ty ostatní: 89€ za 100ml, 117€ za 200ml a 64€ za 50ml.
Hermés colognes
Zdroj: Hermes
Druhé aprílové překvápko je určeno pro fetišisty, tedy i pro mne: Leather treasures jsou kabelkáče s výměnnou náplní 10ml. Zatím se prodává Jardin sur le Nil a Eau de Merveilles, náhradní náplň 3x10ml stojí 44€, základní sada (3 náplně a flakon) 146€. Ale je to krásné, fuck off zima.
Hermes Leather treasures
Zdroj: Hermes
Ještě jedno aprílový žert se objevil, a ten určitě s půlnocí nezmizí: dlouholetá cena cofretu Hermessence udělala hop a ze 100€ se vyhoupla na 108€, fuck off zima!
Zajímalo by mne, jestli někdo z vás používá tyhle kolínské? Já mám všechny tři z roku 2009, ale krome růžového grepu mi přijdou nenositelné. Gentiane Blanche má prácovní název „dědkův hubertus“. Mandarinková ambra (i když mučenka mne trochu děsí) mi ale přijde jako dobrý nápad a určitě ji zkusím.
Francoise Caron je ženská, ženská. Ten narcis mě zajímá, kdy to dem očuchat?
No fakt, podle jména je. Jsem nepozorná. Sobota odpoledne? Ale nevím, jestli vlak z Francie dorazil až tak daleko na výhod. Z Paříže do Pařížské je to kus světa.
Já hubertus nosím, jsou dny, kdy je mi to vysloveně příjemné. Ale okolí se hodně nelíbí. To chápu, ono to voní stejně jako chutná žlučníkový čaj. Když mi ho poprvé přinesli v nemocnici, myslela jsem, že nepozřu ani lžičku. A po pár měsících jsem si ho doma vařila už jen tak pro chuť. Je to návykové. Takže proto mám Gentianu ráda.
A když jsem testovala Odiny, tak jsem objevila podobu u Amanu. Je tam úplně stejná suchá hořkost. Taky bych ji nosila.
Jinak z těch novinek jsem zvědavá na narcis, to má hodně zajímavé složení.
Znáte SUZE? Hořcový likér od Pernod Ricard? U nás se neprodává, protože by konkuroval Becherovce, ale Francouzi a Švýcaři ho pijí s gustem a existuje kolem toho i takový malý kultík.
Pil ho i Picaso, piju ho i já a jsem přesvědčená, že ho pije i J- Ellena (taková vůně za střízliva nemůže přece nikoho jen tak napadnout).
Dědkův hubertus? Tak to je soda!
Já bych přívlastek dědkův přidala i k Eau d’Orange Verte, ale ne nijak pejorativně, jen mi připomíná dědu. Nevím co měl za kolínskou, ale náznakem je podobná.
Eau de Pamplemousse Rose se mi líbí, tu bych klidně nosila.
Kabelkáče Hermes se mi líbí, o tom žádná. Stejně tak ta barevná řada Eau.
Tohle označení u mne teda JE pejorativní: genciánka mi voní, ale ne lahodně, spíš je to takový fetiš. Jako když najdeš po dědovi stoletý huberťák ve skříni na půdě. TA vůně je tak suchá a prašná, že nahlas praská.