Príma parfumerie: Madeleine, kosmetické delikatesy Praha
Máme tu další díl seriálu o parfumeriích a s ním přichází první a nejstarší česká niche parfumerie – pražská Madeleine. Možná měla celou sérii otvírat, je to totiž první niche parfumerie nejen v naší matce měst, ale jestli se nemýlím, i v celém Česku. Butikem Prahu poctili manželé Rudičovi, které můžete potkávat přímo v prodejně za pultem.
Madeleine je mi blízká nejen tím, že byla první svého druhu na neprozkoumaném segmentu trhu (a patří ji tudíž uznání za odvahu prolomit ledy), ale hlavně proto, že mě pomohla uvést do světa niche a poskytla neocenitelnou základnu v prozkoumávání (a nakupování) pravých parfémových ikon. Považuju za velké štěstí, že mezi prvními z „lepších“ vůní jsem měl možnost se seznámit s kompletním sortimentem L’Artisan Parfumeur, samotného to zakladatele niche odvětví. Kromě toho bylo fascinující nechat se oblažit nevídaným talentem pana Vlada – prodavače, jenž uměl během chvíle neomylně odhadnout typ člověka, který před ním stál a přiřadit k němu tu správnou vůni, aniž by to nutně dotyčný musel sám hned odsouhlasit. Některým jeho tipům a radám na míru jsem ke svému překvapení dal zcela zapravdu až s odstupem času; kdo měl možnost ho v té roli poznat, ví o čem mluvím. Jeho nepřítomnost v řadách personálu Madeleine můžu jedině oplakat, ale co se dá dělat, ty vůně tam jsou dál a samy se neočichají.
Butik během času dvakrát změnil adresu, z původního sídla v pasáži Černá růže v ulici Na příkopě se nakrátko přestěhoval do kosmetického salónu stejného jména v Týnské, až zakotvil v nedaleké Dlouhé 10, kde je dodnes. Jak vyplývá z předchozí věty, Madeleine se kromě vůní zabývá i luxusní kosmetikou, což má koneckonců i ve svém mottu „Kosmetické delikatesy“.
Jak plynuly roky, sortiment obchodu se stále rozšiřoval, takže k mé radosti bylo a stále je co objevovat. Původní stálice L’Artisan Parfumeur, Annick Goutal, Les Parfums de Rosine a The Different Company postupně doplnily značky Penhaligon’s, Amouage, Carthusia, Grossmith, Floris, Antonio Visconti, Rancé, Jovoy, Acqua di Genova a další přibývají a to zmiňuju jen ty parfémové.
V Praze se časem objevily i další obchody, kde se dají koupit vůně, jež v Sephoře nenajdete, ale do Madeleine se rád vracím. Jednak mě tam už – jako blázna, který u nich bez mrknutí stráví dvě hodinky obletováním polic – znají a nevadí jim to a taky pro mě mají pochopení, když si nějaký parfém chci vyzkoušet x-krát po sobě.
Takže když do obchodu vtrhnu a před zkoprnělými zákazníky si se zvoláním „Jenom si jdu zkusit Dzing a Duel!“ postříkám obě zápěstí a odvlaju do dáli, jenom mi zamávají a nediví se. Parfémoví nadšenci mého typu zkrátka v Madeleine kromě sortimentu najdou i porozumění pro svou potrhlost a to se cení 🙂
Pan Rudič měl svého času i prodejnu v Brně na Zámečnické ulici. Je opravdu profesionál na svém místě a pravý obchodník. Prodavačky zaměstnával na černo, pod slibem pracovní smlouvy, kterou ale ani jedna z nich nikdy nedostala a když se ozvala, tak hledal milion důvodů, proč tak nemůže učinit. Když se dožadovaly mzdy, pořád sliboval – příští týden. Nakonec je vyhodil a navíc ani nezaplatil. Takže u něho pracovaly zadarmo. A kam si měly jít stěžovat? Toto je druhá tvář pana Rudiče.
To víš, že jsem tam nechal nějaký ten krejcar. Vlado si zřejmě našel jinou práci, neodvážil jsem se na to v Madeleine zeptat.
Ha ha, ten závěr mě pobavil :)) Derade, a nakupuješ u nich taky nebo jenom zkoušíš?
Přiznám se, že Madeleine jsem občas navštěvovala jenom když byli v Černé Růži, od obou přestěhování jsem se tam… ehm… nějak nedostala. Ale ten rozšiřující se záběr sortimentu mě teda nadchnul! A další můj dotaz: proč už se v prodejně Vlado neobjevuje?
Verunka