MEMO: Irish Leather (nudná kráska)

Včera jsem naznačila, tak to dnes dořeknu, i když nemám moc chuti: Irish Leather je vůně překrásná, civilní, něžná, nositelná, kvalitní a nemá ani kapku sexepílu. Bohužel.

V našem HR dělá pracuje jedna mladá manažerka (nene, neřeknu, stejně všichni ze stejného klanu víte, koho myslím). Je moc hezká, něžná, modrooká blondýnka, s vykrouženými růžovými rty, řasy jako smetáky, líčka jako broskvičky, přirozeně olivová pleť, drobná ňadra rafinovaně pošoupnutá push-upkou s výstřihu elegantních vypasovaných office šatů. Nedávno jsme ji drbali, my ji drbeme pořád, my pořád někoho drbeme, a do toho přišel náš kolega s tajnou přezdívkou “Kanec”, který je správcem denně aktualizované mapy žádoucích bab naší firmy. Chvilku nás poslouchal a pak se zeptal: “Kdo? O kom to mluvíte? Tahle že je krásná? Cože? Taková nudná panna?!” Prostě: dívka je sice dokonalá, ale nemá jiskru, není sexy, není žádoucí. Sorry. A stejná je Irish leather. Jedna z řady unifikovaných krasavic, ideální, připravená k obrazu očekávaného tolik, že se s ní rádi setkáte, potěší vás v momentě setkání, uděláte krok dál a zapomenete. (Na rozdíl od parfémů mají modrooké blondýnky jeden handicap: Bůh jim dal dar mluvit).

Začátek je lehce čerstvě bylinkový, spíš cítím proschlou trávu, ve fázii, kdy se mění v seno. Souběžně s tím nastupuje pěkná, čisťounká kůže, postrádající jakoukoliv živočišnost nebo stopy špíny koňské stáje. Ona vlastně postrádá i život. Je to sterilní koník jemné anglické lady, která si obula holínky Hermés, tvídové sako Chanel a přímo z Rolls Royce se vyhoupla do sedla vymydleného služebnictvem. Její značková holínka nikdy nevstoupila do koňské kobližky. Tahle vymydlená kůže jde ruku v ruce s pěkně vyčištěnou vůní ambry, která ji dodává jen to, čemu se ve slušné společnosti říká “základ”: nijak se neprosazuje, jen podporuje čistou kůži a podporuje její měkkost. Trochu šmrncu dodává závan tonky, ale opravdu jen trochu, je velmi krotká a já bych jí tak klidně měla o lopatu víc. Vůně se po desáté minutě života vůbec nevyvíjí, zůstává na pozicích (ale to nemusí být na závadu).

Irish Leather je velmi solidně udělaná vůně. Pěkné zpracování. Krásné ingredience. Dobrý minimalistický výběr. Správný poměr složek. Tak proč je tak zoufale nudná? Druhá z vůní Memo, která mne zklamala. Už ten název – proč se to nejmenuje třeba jen “Irsko”? “St. Patrick”? Proč je název vůně hned její recenze, proč nemá lady trošku tajemství, nějakou malou úchylku? Snad se zase Memo vrátí k těm zvláštně namíchaným peckám se složkami jako popcorn, dušená vanilka, rýžový pudink, pecky z meruněk a tak.