Když smršť, tak smršť. Romana totiž slíbila smršť článků, abyste měli co číst na Vánoce. Jen se jaksi zapomněla zepat, jestli to stiháme. No, ne, nestiháme 🙂 Na druhou stranu si myslím, že ani vy mezi loupáním brambor do salátu, obalováním kapra a bránění stromečku před dětmi/kočkami/psy nestihnete číst nějaké sáhodlouhé a prudce inteligentní rozbory.

Tak jsem tu s krátkou fotoreportáží z předvánočního výletu k východním sousedům s večerním odskokem na svařák do Vídně.

Když je cesta do Bratislavy, tak samozřejmě nelze vynechat návštěvu butiku 1907, o kterém jsem už psala několikrát.

Ubytovaní jsme byli na lodi. Tenhle výlet byl totiž velmi speciální – jel s námi poprvé přítel naší dcery a bylo dost složité sehnat ubytování s třemi ložnicemi, kvůli zachování dobrých mravů, neb jsou oba nezletilí.

Přítel je to nový, přesto je tu velký rozdíl: do této chvíle se nám na otázky „s kým jdeš ven“ dostávalo dpovědi „toho neznáš“ nebo „to je jen kamarád“. Teď je to ale úplně jinak, protože za mnou Marťa sama přišla (mohl to být pátek, nebo sobota) a zeptala se, kdy mi může představit svého přítele. Já na to: „A jak dlouho se znáte?“ A Marťa: „Od středy!“

Každopádně obrovský apartmán na lodi Gracia, v centru Bratislavy vyjde levněji, než pokoj v hotelu naproti, přes cestu. A ty výhledy

Večer jsme si udělali výlet na svařák a punč do Vídně, když to bylo za rohem.

Rakušáci jsou jedni z nejaktivnějších zastánců ekologie a alternativních zdrojů energie. Když jedete v noci po dálnici z Bratislavy do Vídně, blikají všude kolem vás červená světla na větrných elektrárnách. Působí to až strašidelně, jako invaze ufounů. Ale na vánočním osvětlení prošustrujou víc elektřiny, než Zimbabwe za celý rok.

Po Vídni je spousta trhů, ale ten největší a hlavní je samozřejmě na náměstí před radnicí. Punč, svařák, nebo horkou čokoládu dostanete do pěkně pomalovaného hrníčku s uchem, takže si ho nemusíte přehazovat z ruky do ruky jako ty plastové kelímky u nás a bát se, že když kelímek zmáčknete, svařák skončí v rukávu.

Na trzích se dá sehnat ledacos, třeba barikovaný šnaps. Já teda momentálně ujíždím na barikovaném bílém víně, což je u nás celkem novinka. Ale barikovaný šnaps mě dostal. Jak se vyjádřil kolega, když jsem poslala fotku: „Za chvíli se bude barikovat i máslo“.

Mezi stánky se našly i takové, co nevoněly jen po punči a po svařáku. Zvlášť ta kolínská s kardamomem mě zaujala. A stánek s kadidly se u nás taky moc nevidí.

Abyste neřekli, že jsme tak komerční, trochu jsme se věnovali i architektuře

Druhý den, cestou zpátky jsme se ještě stavili v Trenčíně, kde se mi podařilo sehnat kapří hlavy. Už to vypadalo, že budeme bez tradiční polívky. Pokud si pamatuju, byly před Vánoci kádě s kapry na každém rohu a teď jsem oběhla půl Bratislavy a celý Trenčín a našla jen jednu. Tak mě tak napadlo, jestli to náhodou EU nezakázala. Když zakazuje chemické pokusy ve školách, už bych se nedivila ničemu.

V Trenčíně mají speciální kolotoče na ruční pohon a kouzlo vánoc s kvalitními masnými výrobky.

A to je vše. Nezbývá než popřát

Klidné a voňavé Vánoce