Príma parfumerie: Egoist, překvápko ve Varech
Moje dočasná absence zde na blogu souvisí s mým pravidelným kvartálním pracovním maratónem po republice, kdy držím vizitu na všech pobočkách naší firmy. Obvykle z měst nevidím nic, ráno přijedu, celý den se vykecávám v místní kanceláři, večer zacvaknu počítač a pálím k domovu. Žádná turistika, žádný rodinný život, žádné blogování, životospráva v háji.Minulý týden se mi ale podařilo urvat půlhodinu před setměním, zaparkovat v Karlových Varech přímo na kolonádě (modří vědí) a udělat si kraťoučkou procházku.
Kraťoučkou proto, že byla tma a strašlivá zima; což díky všudypřítomné ruštině a davům kyprého lidu v drahých sobolech a modrých liškách dodalo procházce po novorenesanční Mlýnské kolonádě a okolo pseudogotického Windsoru kouzlo zimního Sankt Petěrburgu.
No a právě o Windsor jde. Nedávno ho zrekonstruovali a nastěhovalo se do něj pár nevýrazných butiků a jedna velmi výrazná parfumerie. VELMI! Bohužel Windsor nemá výlohy, musíte koukat po zalepených oknech.
Butik EGOIST Royal Parfums je maličký, ale natřískaný! Značek není moc, ale jsou pečlivě vybrané a dvě z nich mne hodně překvapily: jednu z nich vůbec neznám a druhou ano, ale netuším, kde jinde mimo vlastní butik vůně prodává. Sledujte: Micallef, Xerjoff, Mendittorosa, Houbigant, Absolument ve všech třech barvách (sic!), Evody, Parfums MDCI dokonce v luxusní verzi s biskvitovýma hlavičkama, Rania J…
To ve spodní řadě je první překvápko: Prudence Paris. S parfumérkou jsem se setkala v Miláně, její vůně se mi líbily, její marketing se mi zdál prachmizerný a celé její podnikání mi přišlo jako zábavka Prudence pro radost. A vida, ona chce i prodávat!
A tohle? Netušila, neznala! ALYSONOLDOINI – šest vůní italské značky, tři dámské, tři mužské, u které jsem napoprvé tipovala spíš na Arabky. Podnik zkušeného parfuméra Benoita Lapouza, ve kterém zúročuje leta v parfumerii. Příjemné překvapení.
Interiérem mi Egoist připomíná italské obchůdky s niche značkami, i když v Itálii to vlastně nejsou niche značky, ale tuzemská produkce. Prostě to dělají dlouho a umějí to a lidé jsou zvyklé.
Tak třeba si konečně už můžeme začít zvykat taky, jako tyhle dvě krásné zákaznice.
Butik patří ruské firmě. Obsluhovala nás příjemná a vstřícná blondýnka s přízvukem, na všechno si můžete sáhnout, sestříkat se podle libosti… Ten, kdo hledá krásnou a náročnou vůni, dostane dobrý servis s perfektním výsledkem.
Ceny nebudu moc komentovat. Ano, jsou vyšší, než v zahraničních obchodech a e-shopech. Jenže vůně jsou TADY a můžete si je před koupí vyzkoušet. Marže, odhaduju, bude zhruba odpovídat poštovnému z ALZD (jinde tenhle sortiment pohromadě neuvidíte).
Koho by napadlo, že pramen poznání poteče z východu na západ…
Omlouvám se za dnes obzvlášť obludné fotky. Místo abych se časem a praxí zlepšovala, je to horší a horší. Asi je to jako u čarodějek z American Horror Story: tam, kde se jedna zlepšuje, druhá nutně ztrácí. Až ze mne Dzona vycucá všechnu sílu k udržení foťáku, začnu kreslit. Slibuju.
Vary jsou mi zapovězeny, Krakovem proletím mezi 5 – 7 ranní. Ach jo, o co já přicházím 😀
To myslíš ten můj foto kurz? Ten ještě ani nezačal,. A začne první úrovní pro ty, kdo jsou líní číst návod k použití, a radši si zaplatí někoho, kdo jim vysvětlí, co jsou ta písmenka A a P na tom otočném kolečku. Ale už mi došly bezprsté krajkové rukavičky a v pondělí budu mít nový sestřih od Joshuy, takže budu na první lekci připravená.
A mimochodem, ty tvoje fotky se mi líbí, hlavně ty první dvě, i když mě ta ruská nálada v nich děsí. Jak to dokázali? Ani břízky tam nemají, a je to ruské.
Prostě je to tam jejich. Nejvíc mne dostala obří flaška s nápisem Becherovka v azbuce.
Už se těším do Varů..