• Letem světem mainstreamu: levná dupe CHLOE LOVE, krátký KNOT od BOTTEGY a sperma Justina BIEBERa

Včera jsem měla dopoledne strašně fajn práci. S tím se musím pochlubit, protože jsem byla po asi tak patnácti letech v rádiu. Dokonce jsem byla přímo v tom samém rádiu na pražských Vinohradech, kde před mnoha roky proběhla moje úplně první návštěva rádia v životě. Hodně to na mne tehdy zapůsobilo, rádio bylo moderní a dynamické médium, rozvíjelo se, moderátoři byli hvězdy, vysílala se taky alternativní hudba a písničky začínajících kapel a zprávy ve spisovné češtině… rádio muselo být součástí každé reklamní kampaně. Komerce za těch 15 let posunula rádio úplně na okraj vážnosti, inzertními médii dneška je televize a internet. A neříkejte, že si za to rádia můžou samy, protože se TO nedá poslouchat, protože televize se taky nedá poslouchat, natož sledovat a jestli mám rozhodnout mezi kvalitou projevu v internetových médiích a tištěných magazínech (noviny si ještě jakž-takž úrověň zachovávají), tak je můj názor jasný každému absolventovi Mluvnice pro 6. ročník základní školy.

Zjistila jsem, že jsem úplně vzorný posluchač rádia, protože ho poslouchám minimálně 2 hodiny denně (v autě cestou, jasně). Jsem ladič, nemám oblíbenou stanici, poslouchám jen zprávy na ČRo a BBC, ale mezitím skáču mezi hudebními stanicemi (ani tak nehledám, co poslouchat, spíš urputně zaháním Tabáček, současné české hvězdy a tahavé písničky 80. let, ty rychlé mám ráda).
No a včera jsme se sešli v rádiu s partičkou mých kolegů, abychom natočili nějaké otázky a odpovědi okolo jednoho našeho báječného produktu. Kolega a kolegyně, které profesně živí mluvení a psaní, tedy dobrý základ. Čekal nás tam chlápek, který měl tak nádherně sexy hluboký hlas a v civilu, tedy bez mikrofonu, mluvil spisovně tak, jak Čapek psal. Vzrušující! My dámy jsme z něj byly tak paf, visely jsme na něm očima i ušima a naši právničku nakonec vyprovokoval k tomu, že s ním provedna čakrovou rozcvičku: předvedla, jak se přesune tón mužského hlasu z čakry z oblasti žaludku až k rozkroku, čímž se muži prohloubí hlas (měla jsem tam původně slovo prodlouží, nechápu, napsala to moje ruka sama bez hlavy, asi nějaké asociace, Freude), zatímco ona, žena, si může posunout prsní čakru do oblasti nosu a tím se z ní stane operní pěvkyně. Tak to zase všichni přítomní muži včetně moderátora zírali na ni. Zajímavý způsob balení (tolik k zítřejšímu článku Mirky alis Munu, já už vím, co tam bude, těšte se). No a když si pak takhle rozvibrovaní oba stoupli k mikrofonům a promluvili, tak se živé kouzlo ztratilo. Škoda, že média nedokážou přenést emoce a atmosféru.
Každopádně já mám rádio ráda. Baví mne poslouchat, CO moderátoři říkají. Někdy se pobavím, často se rozčílím, ale ty obsahy jsou pro mne hodně důležité. No a pak jsem šla na oběd a tak intenzívně jsem myslela na Derada, že jsem ho potkala a vzal mne na kafe do nejvyšší budovy v Praze. Což mne tak rozněžnilo, že jsem se rozhodla místo oběda navštívit parfumerie a být shovívavá k mainstreamovým novinkám.

• Phyllis / Pull and Bear

Objev. Skutečný! Hodně pudrový základ a na něm trochu ostré, těžké květiny: růže, šeřík a/nebo hyacint. Složky jsou pěkně vyvážené, na začátku jsou hodně silné kytky, které pak přejdou v silně pudrovitou vůni s takovým tím pěkným tělovým tónem, který bývá ve vůních, co mají v názvu „Nude“. Vůně lehce zpocené čisté pokožky. Dojezd už je lehce chemický, vyleze v tom tón syntetického pižma, ale vzhledem k tomu, že většina levných vůní tím začíná a končí a že tahle fáze nastupuje až po několik hodinách (hodinách!!), to je v podstatě jen malá piha na kráse. A za tu cenu?

Vůbec jsem netušila, že v takovém obchodě s takovýma hadrama se dá najít nějaká vůně, natož taková. Plus je pěkné a vtipné balení v papírovém kartonku s okýnkem a vkusný starorůžový flakonek s mincí na krku. Tohle není můj šálek kafe, nenosila bych ji, ale uznávám, že je pěkná a klidně ji vyhlásím za mainstreamovou jedničku tohoto měsíce a vřele doporučuju k vyzkoušení. (Jo, a ještě jsem se dočetla, že je to dobrá kopie Love Chloe, nevím, Chloe nemám naposlouchanou, nicméně to berte jako cenový tip). Možná ji někomu koupím pod stromeček.
 

• Kelly Caléche / Hermés
  

Už několik let se na ni chystám napsat recenzi vůně kočáru monacké vévodkyně Kelly Grace, polstrovaném nejjemnější kůží v dílnách Hermés, a pořád to odkládám. Ale protože v Sephoře ji mají ve výprodeji za hodně dobrou cenu (a taky Zadig & Voltaire, který už se dostal na dechberoucí cenu okolo pětikila, ti lidi netuší, co prodávají), tak rychlovka: velejemná jelenicová rukavička, která držela kytičku májových růžiček a ruka je napudrovaná kosatcovým pudrem. Složky jsou fantasticky zapuštěné do sebe, vytvářejí hlaďounkou a jemnou kompozici, trochu staromódní (i když kolegyně Ála, která nedávno dostala občanku, ji moc pochvalovala). Trochu mi připomíná Skin / Trussardi – ne vůní, to vůbec, ale tím intimním charakterem, jak dokonale splyne s pokožkou a voníte VY, ne parfém na vás. A taky bych ji mohla přirovnat k první verzi Bottega Veneta, ale spíš naopak: BV je modernizovanou verzí Kelly Caléche. Zkuste ji, ta cena je výborná.

• Knot / Bottega Veneta

Pěkná miniaturka, pěkná akce. Ale ta vůně…strašně mne zklamala BV, že neudržela laťku předešlé kožené vůně. Ta se mi zdála výjimečná. Knot je tuctová,, nudná a obyčejná. Trochu zelená na začátku, pak trochu pomerančového květu. Nezajímavá a nevýrazná. Nevýraznost nemá nic společného se zdrženlivostí kožené BV, Knot je prostě nudný.
Říkala jsem si, že jí dám ještě šanci, vezmu si vzorek a zkusím ji v klidu a na půl dne. Ovšem…ta cena? Nestojí to za to.

• Dahlia Divin / Givenchy

Zrovna mi jedna jiřina na zahradě kvete a takhle teda nevoní, ale ani takhle vznešeně nevypadá. Nevypadá tedy vznešeně jako flakon, obsah vznešený není. Moc to nechápu, tahle vůně má skutečného parfuméra, Francois Demachy je zkušený a dobrý, tak co se stalo? Dahlia má být zimní, těžká orientálka. Má hezké, klasické složení: švestka, pačuli, jasmín, santál… proč to teda nefunguje? Generické sladké květiny, které můžete potkat kdekoliv jinde. Švestka je protivně umělá, kompotově ulepená, nahony vzdálená krásným orientálním švestkám z arabek. No a jestli ten upoceně dřevitý základ způsobilo pačuli, syntetický santál nebo špatný jasmín mne už v podstatě nezajímalo. Umejt! Ale co ta cena? – ? – ?

 

• Modern Muse / Estée Lauder

No a pak už se mi tak nedařilo. Chtela jsem vám napsat, jak se mi líbí Modern Muse, jak mi něco připomíná, no aby ne, když jsem o ní psala před dvěma měsíci. Líbí se mi pořád.
 
Jediné, co mne nově zaujalo, je opět cena. Co se stalo na trhu, že se ceny „obyčejných“ vůní šroubují do nebeských výšin? Je to efekt kabelek Louis Vuitton, lidi chtějí značky a když se to prodává, tak ceny pořádně našponujeme, však on to někdo koupí, i když to náhodou nebude stát za nic? Nebo jsem já přecitlivělý škrťa?

 

• KEY Collector’s Edition / Justin Bieber

A poslední hvězda z mého výběru, cudně se krčící na úplně spodní poličce. Co to je na tom flakonu?

Už vím, kdo je Justin Bieber, to je ten kluk, co nosí paruku naopak, ale co-to-je-na-tom-flakonu? Justin zapomněl doma kapesník, nebo měl mokrý pubertální sen nad ránem?

Každopádně je to fuj, nikdy bych na TO nesáhla, takže se nedozvíte, jak to voní, což je možná škoda, protože jsou v ní tak vzrušující složky, jako hruška, mandarinka, mučenka, frézie, zimolez, pižmo…myslím, že mu ten spodní regál sedne jak hrnec na zadek. Cenu nevím, ta poluce Zlatého slavíka na flakonu mne naprosto konsternovala, kolik to tak může stát?
Vybrali jste si něco tento měsíc? A posloucháte rádio?