• L´ARTISAN PARFUMEUR: Batucada + galerie: Jardin Yitzhak Rabin & Parc de Bercy Paris

Taková kosa, to se nehodí, dali byste si něco letního? Já jo. Batucada je loňská podzimní novinka a protože se uvedení loni v říjnu (sic!) moc nepovedlo, letos v létě se pokusili o relaunch a ve všech buticích L´Artisan stál celé léto na prvním místě u vchodu. Ostatně celá letošní letní kampaň se nesla v duchu cestování (jeden ze stylů samby se nazývá Batucada) a tak ochotní prodavači skrápěli nepřipravené zákazníky ovocenkami. Připravený zákazník se nedal, unikla jsem surové sprše Mure et Mucs, což je pro mne jedna ze smrtících verzí ovoce, zato Batucady jsem ale dostala plnou dávku, a ráda.

A nebylo to marné! Batucada je vlastně docela prostá citrusová svěženka. Začátek je namíchaný podle receptury Caipirinhy: limetka, cukr, máta a bílého rumu cachaca. Aha…jen při velmi volné fantazii. Nasládlé, ostré citrusy tam jsou, máta taky, i když se výrazně objeví až později, ale rum ne (kromě docela dlouhotrvajícího ostrého alkoholového zápachu na začátku). Je perlivá, veselá, živá…ale nápoj to není, můj pane. Výrazná květinová složka odvádí pozornost chuťových buněk, takže bez marketingové nápovědy jsou vedle.
Pořád jsem přemýšlela, co mi ta vůně připomíná – nejdřív mne napadla DKNY Woman, je stejně řvavě jásavá, ale studená… Má podobný charakter, základ citrusy, a tam, kde byste hledali rajčatové listí, vyhmátnete mátu. Ale tím to končí, DKNY se tady zastaví, kdežto záběr Batucady pokračuje do sladkých květin. Neztrácí citrusovitost, ale asi po půl hodině, jak pomine podmíněně-reflexní slinění, se hezky zaoblí nektarově sladkými květinami. Podle složení tiaré a ylang-ylang, může být. No a v tom mi to došlo: ona vlastně není citrusová! Ona je to květinová vůně, hodně osolená citrusy a mátou! A docvaklo mi, co mi připomíná: Escadu Lilychic. První hodina s Batucadou je veselá a příjemná.

Jenže…pak se něco pokazilo. Vůně L´Artisan Parfumeur jsou postavené na klasickém konceptu výrazného vývoje. Ale takto? Asi po 1,5 hodině nastupuje ostrovní garda: mořské tóny, sůl a kokos a úplně pokazí dosavadní dojem. Najednou máte obyčejnou vodnatě ovocnou svěženku ranku Ligt Blue (shodli jsme se s přítelem Deradem) a už mě to přestalo bavit a čau.
Vůně l´Artisan jsou takové podivné, všechny. Oblíbenost Mure et Musc mne překvapuje, pro mne je nesnesitelná; zato orienty jsou tak zvláštní, že si je pomaličku sbírám na poličku. Začala jsem Dzonghkou, která se mi zdála jako úlet, dnes mi přijde nejnormálnější. Komu vadí tuberóza (mně!), doporučuji zkusit Nuit de Tubereuse, prazvláštní soliflor, která vlastně tuberózu jen vzdáleně připomíná. A kdo rád fialku, určitě povinně vyzkoušet Verte Violette! No a pak tedy vyvstává otázka, jestli Batucadu, sice krásnou, ale dost málo originální, potřebuje milovník svěženek?
Než se odhodláte k plnému flakonu, poohlédněte se po originálních kabelkových flakonech 15ml za 15€, prodávají se na pár místech v Paříži a bývají vždy naplněné promo parfémem. Jsou samozřejmě plnitelné.

A protože furt nemám dost léta, zvu vás do parku: Parc de Bercy a Jardin Yitzhak Rabin, v blízkosti Národní knihovny Francoise Mitteranda a Národního filmového institutu, který uchovává (a nabízí ke zhlédnutí veřejnosti) kopie téměř všech světových filmů. Jako jediný na světě archivuje Tonku Šibenici, první český zvukový film. Fotky jsou sice z dubna, ale co by za něj tuzemák dneska dal, že?