• HISTOIRES DE PARFUMS: 1740 -Marquis de Sade (první šluk)

červenec 2012

K téhle značce, vzniklé v roce 2000, mne přemluvil přítel Derad. Mně se vždycky zdála hrozně komplikovaná, ty pitomé názvy (to jsem ve škole nesnášela, letopočty!) a „teplá tuberóza, studená tuberóza, černá tuberóza, bílá tuberóza“… O jejích kvalitách jsem nepochybovala, opakovaně jsem to zkoušela, kde jsem k tomu přišla, prezentují vůně v těch hezkých skleněných laboratorních trychtýřkách s filtračním papírem a mají hezkého parfuméra s brýlema, jaké jste ještě nikdy neviděli, ale prostě je jich moc a mně to tak po šestém kousku vždycky přestalo bavit a měla jsem v tom bordel.

Zkus mě!

No nakonec už jsem se z nudy prohrabala až k nim, vyškrtala jsem nepřijatelné (pomstychtivou tuberkulózu, lepkavé ovoce a jakékoliv bílé kytky) a ono jich moc nezůstalo.

Gérald Ghislain

Nejvíc mne lákala ta kůže. Nejen kvůli tomu, že jsem (mentální) saďour, ale protože když už někdo někdo spojí tyhle dva pojmy, juchtu a sadismus, tak to musí být mela. A taky že jo! Předbíhám, ale mně se ta vůně tak hrozně líbila, že klidně můžu hned na začátku prozradit, že vrah je zahradník, protože to nadšení stejně v průběhu neutajím. Saďour je sadisticky krásný a ani náhodou není jen pro mužský!

• 1740 -Marquis de Sade

Na začátku byla čistá, bílá, dohladka vyholená kůže s vanilkou. Žádné obstrukce a svádění ve formě květinových darů a šeptání do ouška, jde se rovnou na věc. Jestli něco s ouškem, tak místo šepotu kousání do boltců a jazyk do zvukovodu. Ale není to jen tak hloupý a jednoduchý petting, žádná sprostá šukačka ve stodole: pán si před stykem omyl intimní místa vlažnou vodou s odvarem perníkového koření, kardamonu a hřebíčku, vůně se mu vpila do pokožky, sama o sobě neznamená nic, ale jak pulsuje pod kůží krev a nalévá vlásečnice a tepny, jak duří a ohřívá se povrch a vystřeluje exotické molekuly koření do okolí, semtam některá z nich vlezle a ostře jako špendlík pronikne až do mozku. Pán cítí, že se vzrušení vrcholí, potřebuje drogu, nikotin, cigareta bez filtru vytažená z čerstvě rozbaleného balíčku, zuby drtí retko v prvním šluku, hořký tabák se sype na jazyk, do nosu stoupá kouř a přes něj se dere vůně horoucí kůže a ty hnědé tečky koření…teď! To bylo vyvrcholení. Pán si extázi se slábnoucí intenzitou dokáže prodloužit na dvě hodiny. Pak usíná se svým vláčným penisovým hadříkem v ruce, potí se penis?, a teprve potom, ve slastném postextatickém polobdění, si uvědomí, že všude kolem je příroda, rozkvetlé květiny, byliny, traviny, v horkém dni intenzívně vydechující esence do vzduchu, a že ho mohl kdokoliv vidět. A je mu to jedno. On si užil svoje.