PARFUM d´EMPIRE: Eau de Gloire (necivilní fougére)

Jakoby sem vůbec nepatřila. Od začátku ani tuhá orientálka, nemá nic společného ani s jednoduchými citrusy…kam to zařadit?

Začátek je takový fádní. Obyčejné, nesladké, prádlové pižmo s takovým tím palčivým podtónem zurčící čerstvé vody (levandule). No a co? Nezavrhujte ji hned na začátku! Během  minut se postupně přidají zajímavé věci a na úvodní prádlovku budete jen s úžasem vzpomínat, jak se může z kukly vylíhnout krásný motýl.

Nejdřív se objeví bergamot. Hořký a nekyselý bergamot, který pižmo převrátí na ostrou stranu, přidá se zajímavý jemný tabák s vlhkým plastikovým tónem a vůně se značně pochlapí. Po půl hodince vezme bergamot zase dráhu a namísto něj se vyloupne kůže, zajímavý prachový semiš. Byl tam od začátku, ukrytý v pižmu, ale nebyl zřetelný přes bergamot. Po půl hodině ho tedy máte jako na talíři a ……… a už nic. Vůně se zhruba po třičtvtě hodině stabilizuje na suchém, koženém pižmu, vůni nových perek i s podrážkou ze surové gumy a v té poloze už zůstane. Jen se ještě časem přidá lehký pichlavý tón leštěnky na nábytek. Moc pěkné, tělové, jinak zpracovaná klasika…pro mne či pro jiného muže nenositelné jinam, než do domácnosti.

Nerozumím moc myšlence krásných, ale nenositelných vůní v kolekci. Evidentně nikdo nechce vonět jako stará kredenc nebo hubertus po babičce na veřejnosti. Nicméně takovým vůním úspěch nechybí, přestože jsem je nikdy mezi lidmi nepostřehla. Kdo si je kupuje? Fetišisti? Sběratelé kuriozit? Máte tuhle vůni nebo podobný úlet někdo? A nosíte?