• Variace na letní téma: fík story

Taky tak neradi jezdíte do Chorvatska? Městečka jsou tam všechna na jedno brdo, s cenami si Chorvati už nevidí do úst stejně jako pražští taxikáři, v přímořských restauracích najdete akorát škrobové hranolky na sto způsobů, drahé ryby a „mješano maso“.
A přece často v létě skončíme v zase Chorvatsku. Protože je to pořád nejbližší relativně teplé a čisté moře a milí lidé, dokud nedojde na placení. Chorvatsko je zkrátka takové moje love and hate.
Dávno tomu, na jedné z chorvatských dovolených, jsme bydleli v privátu u moc milé staré paní, která se o nás vzorně starala. Což, mimo jiné, obnášelo jednu plnou igelitku zralých fíků denně pro dvě rodiny. Neprozřetelně jsme jí totiž její fíky pochválili. Od té doby nám jich nosila denně celou tašku. Zkuste to sníst!

Ze začátku jsme se opravdu snažili, jenže to způsobovalo jisté, ehm, zažívací obtíže a tak jsme museli zvolit jinou taktiku: zatímco jeden hlídkoval, druhý se nepozorovaně vykrádal s onou igelitkou, vysypat ji do nějaké vzdálenější popelnice. Ano, vím, co namítnete. Měli jsme jí říct, že nám stačí méně fíků. Zkusili jsme to. Zkusili jsme také nechat tašku s hnijícími fíky ležet. Vše marné. V té chvíli jsem fíky nenáviděla.
Proto mne ani nenapadlo, že bych si někdy chtěla pořídit nějaký parfém s vůní fíků. Ale změnila jsem názor poté, co mi prošlo několik fíkových vzorečků rukama a nosem. Našla jsem mezi nimi své „love“ i své „hate“.
A protože je fík záležitostí léta, stejně jako parfémy s vůní fíku, je čas se podělit o pár postřehů na téma fík. Jako první je ta, od mé oblíbené značky:

Miller Harris Figue Amere: semišový fík (parfumér Lyn Harris)

Začátek je jako když ulomíte nezralý fík z větvičky – vlhkou a natrpkle zelenou vůni mléka vytékajícího z poraněné větvičky má na svědomí zřejmě galbanum.
Pak se ale vůně radikálně změní: Dokonalá souhra komba pižmo, kouř a lehká slanost dává představu luxusních bílých semišových rukaviček. Opravdu je tato fáze velmi podobná vůni Bottega Veneta, jak se zmiňuje mnoho recenzentů. Podoba trvá několik hodin.
Figue Amere je nesladká, suchá, na hraně unisexu, ale pokud pro vás není problém Bottega Veneta, pak nebude ani tato. A pokud hledáte semiš ve vůni, je pro vás ta pravá.

L’Artisan Premiere Figuier Extreme: santalový fík (parfumér Olivia Giacobetti)

Premiere Figuier Extreme je ukázkový sladce mandlově (nebo kokosově) mléčný santal. Sladký a krémový, téměř gurmánský. Dovedu si představit nějaký haute cuisine dezert s takovouto vůní.
Blízko pokožky ale najdete lehký kouřový podkres, který vám na poslední chvíli zabrání okousat si ruku. Po dlouhé době tento kouř vystoupá nahoru, smísí se s krémem, vůně ztrácí na sladkosti a stává se transparentní, jak už to vůně L’Artisan dělají.
Premiere Figuier (bez Extreme) nemám, ale je prý více zelený, méně krémový a kokosový.

Demeter Fig Leaf: plážový fík

Dostane se vám krátkého, až kovově chladného zeleného záblesku na úvod, což by mohl být ten fíkový list. Rychle ale přiklušou kokosově mléčné tóny a máme tu opalovací krém. Výdrž je velmi chabá. Než vyslovíte „slunečník“ je po všem.

Diptyque Philosykos meditační fík (parfumér Olivia Giacobetti)

Tato vůně není o fíku, to je óda na fíkovník.
Sedněte si, naneste vůni, zavřete oči a nechte plynout představy:
malý ostrov ve Středozemním moři a na něm roste osamělý, houževnatý strom. Nízký a rozložitý, na skalách nad mořskou hladinou, léta odolávající větru, nemilosrdnému slunci a slaným sprškám z tříštících se vln. Přesto každý rok neúnavně plodí. Cítím zprvu trpkou vůni nezralých fíků. Postupně zrají – nalévají se mlékem, sládnou. Nakonec fíky opadají a zůstane zase jen strom…

Parfumerie Génerale Bois Naufragé akademický fík (parfumér Pierre Guillaume)

Vůně byla inspirována černobílou fotografií z roku 1971 „Nu au Bois Flotte“ francouzského umělce Luciena Clergue a tak i působí. Je to studie na téma dřeva vyplaveného na břehu moře, vyběleného solí a ohlazeného pískem, provedená lehkou, ale jistou a přesnou rukou. Je jemná, éterická, je v ní vzduch i moře, je sladká i slaná. Je intimní. A je krásná. Jako ta fotka.

Thierry Mugler Womanity : fík jako zbraň hromadného ničení ( parfuméři Mane a Alexis Dadier)

tenhle vzorek jsem musela oddělit od ostatních, přesto, jen jsem jej vzala do ruky, bylo to cítit všude. A co? Gumový jasmín. Jen tady je, na rozdíl od Aliena, naložený do soli. Zkoušet to zároveň s ostatními? Ani náhodou! Vše živé se totiž utíká schovat do kouta. Au, bolí mě hlava a kde je sakra ten fík?!

Annick Goutal Ninfeo Mio: fík v džungli

Velmi věrné citrusy na začátku i se strouhnutou kůrou jsou vystřídány rozdupanou plevelnou zelení. Takovým tím pachem, když se člověk prodírá zanedbaným lesem poblíž vody – kopřivy, lopuší a bez. To se galbanum urvalo ze řetězu. Pak se prosadí mléčně sladké fíkové listí a to už je snesitelné, ale kdo má vydržet ten začátek?

Tolik mé poznatky k pár fíkovým vůním a příště bude další letní záležitost: slaměnka.
A co vy? Máte své oblíbené a neoblíbené fíkové vůně?