• L´ARTISAN: Novinky v cestovatelské edici Les Paysages: mandarinka a narcis, ztráta signálu GPS

Všichni jsme kdysi byli zamilovaní do l´Artisana. Jedna z mála značek, která utvářela světonázor niche patriotů.

Jenže…mně se zdá, že l´Artisan od převzetí novým majitelem trochu bloudí ve snaze utéct mainstreamu. Jenže to tak není, tenhle stav zmatené navigace začal před 5 lety, kdy vytvořil Bertrand Duchaufour pro značku, ještě pod starým majitelem, svou labutí píseň: kolekci Explosions d’Émotions. Značka ve agonické snaze oslovit nové, bonitní segmenty trhu, přinesla exkluzívní (drahou) kolekci, vymysleli krásnou variaci na tradiční flakony a zmodernizovali vyhlášený, tradiční butik u Louvre (tady ve starším čánku najdete fotky i s příběhem vzniku značky). Bertrand se vzepjal a všchny vůně v kolekci byly originální, patřičně divné, pravé niche, vymykající se tomu, co tehdy nabízela niche a mainstream parfumerie. Dnes by kritici i zákazníci omdlívali obdivem nad jejich originalitou a nositelností…před 4 roky byly příliš jiné.

Po všem tomhle je už veta: v prostorách butiku protivní pařížští číšníci odmítají usadit hosty, kteří chtějí jen kafe. Luxusní těžké, originální gravírované sedmihrany jsou pryč, z emocionální kolekce zůstaly dvě vůně a přeskočily do běžného flakonu za běžnou cenu. A Bertranda Duchaufoura živí nové značky.
Co se stalo po změně majitele: nejprve posmutněly flakony. Černé lahvičky nejsou ošklivé, ale konzervativismus značky byla jedna z jejiích hodnot; ale to je to nejmenší, co ovlivnilo směřování do středního proudu. Někdo prostě špatně nastavil parametry navigace.
Světlo světa spatřila nová, snad exkluzívní, kolekce Natura Fabularis. V lékarenských lahvičkách s broží zlaté včelky, s vymazlenýma složkama (ne složením) a vesmírnou cenou. Se jménem parfuméra, naznačující, že jde o “autorská díla” typu Frederic Malle, ale bez možnosti uplatnění fantazie – řadu spojuje téma “soliflor”. Odvolávající se na to, Jean Laporte, zakladatel značky byl botanik a pracoval s pravými ingrediencemi…. A je absolutně nezajímavá. Ostatně – kdo by byl ochotný pořídit si sice trochu lepší, ale kompozičně zoufale nudnou fialku za 250€, když jejím dvojníkem je Yardley za pár liber a sám l´Artisan kdysi “broke the waves” s originální Verte Violette (já ji ráda nemám, ale převratná byla – tady moje recenze). Zelená Fiala donedávna byla v nabídce značky za cenu okolo 100€, ale už zmizela (skupujte zásoby!).
Tahle kolekce Natura Fabularis už taky vzala za své. Dnes se jmenuje La Botanique x Deyrolle, včela uletěla a flakon 75ml stojí pouhých 175€.  Pan Laporte už nikoho nezajímá, “kořeny” se převlíkly do spolupráce s tradičním bio-institutem Deyrolle. Ten pořád existuje a může propagovat… Těžko zařadit drahé soliflory do “niche”. Značka není nezávislá, vůně nepřinášejí nic nového, kvalita extrémní není…tohle by měli na té svojí navigaci nastavit jako “úplně objet”.
Po tomhle zklamání se v roce 2016 objevila nová kolekce “Les Paysages” v klasické řadě, levnější, “originálně” cestovatelská. Kdo ještě neměl cestovatelskou kolekci, ať hodí kamenem… první kreací byla levandulová Bucoliques de Provence, o rok později Un Air de Bretagne. Nezní to jako niche pecka, což? Obzvlášť čistě calonový bretaňský vzduch by utáhl jakoukoliv letní kampaň jakékoliv drogerkové značky. Kdyby stál desetinu.
Mezitím se objevily dvě vcelku zajímavé kolínské: Au Bord de l´Eau a Sur L´Herbe. Dokonce o trošičku levnější. U niche obecenstva propadly, ale já oceňuji konečně inovátorský záblesk: koncentrace COLOGNE není v niche moc oblíbená, dost se jede na výraznost, běžná koncentrace je EXTRAIT. Když už se objeví něco, co má v názvu “cologne“, často jde o koncentraci EdP a název má vyjádřit, že jsou uvnitř citrusy a evropské bylinky. Takže za mne OK, ne všichni milovníci niche milují drtivé údery drahých vůní; jen ať se k nám přidají i víly, které prudký poryv větru může zabít.
Letos v září tedy do řady “Les Paysages” přibývají dvě novinky: sladká mandarinka “Mandarina Corsica” a kořeněný narcis “Mont de Narcisse”, s vůní narcisových polí v Auvergne.

Ve složení Mandarinky by měl být mimo zralého ovoce karamel, tonka, slaměnka, koření. Parfumér Quentin Bisch chtěl zachytit kandovanou mandarinku, korsickou pochoutku “mandarines confites. Zajímavé. Mandarinka v cukru…Vánoce, že? Snad se vymaní z těch běžných vůní vánoc a perníčků.

Druhou vůni umíchala zkušená Anne Flipo a mimo vůně narcisového pole má zachycovat sopečnou půdu (představovanou březovým dehtem), seno, dřevo, kožené animalické tóny, okořeněné vanilkou, pepřem a kardamomem. Tohle mi zní hodně chypre a klasicky, což není úplně můj šálek čaje, ale jestli je v kompozici místo mechu březový dehet a kůže, může vyznít hezky a originálně.
Obojí složení zní dobře. Velmi dobře. Jsem na ně zvědavá. Možná…možná se blýská na časy. Bude hrozně těžké uspět v konkurenci značek, které dnes hlasitě dupou na předních příčkách niche branže. Ale třeba se l´Artisan vrátí do rozhovorů niche maniaků, jako to bylo dřív: “Znáš Dzonghku, ne? COŽE? Jak můžeš neznat Džonku, toje základ, hned si to pořiď! A Mure et Musc? Dzing, Timbuktu, Bois Farine, Navigateur, Patchouli Path, Voleur de Roses, La Chasse aux Papillons, Mechant Loup, Nuit de Tubereuse…” Těch legendárních vůní, etalonů, kterými l´Artisan nastavoval mantinely selektivní parfumerie, je dlouhá řada. Třeba se jim zase chytí GPSka.

Co vy, jaký je váš oblíbený L´Artisan? A co říkáte na nové vůně po roce 2015 – máte, používáte, zkoušeli jste?

Zdroj obrázku: https://www.centrepresseaveyron.fr/2018/07/17/lartisan-parfumeur-celebre-les-richesses-naturelles-de-la-corse-et-de-lauvergne,4656931.php