• CERCHI NELL´ACQUA: Piccolo amor (Velká láska k pačuli – nutná, jinak tohle nepřežijete)
duben 2011
Další z „kruhovitých“ vůní. Složení: smyslné a teplé tóny pačuli + pižmový poznámky + vanilka + pačuli. Prý „extrémně teplé pačuli, vhodné na zimu, ale podle reakce s kůží možná i na léto“. Pravda je, že většina vůní CnA voní úplně jinak ve flakonu, na vlasech a na oblečení, než na kůži. Alchymie.
Ten název asi není třeba překládat: Piccolo amor je v tomto případě (zmoklý) pes, ale co my, majitelé úplně suchých kocourů? Bude se nám to taky líbit?
Ostré, syrové, zpocené, zelené pačuli na začátku s lehounkou vanilkou v pozadí. Tak ostré, že až řeže v nose a vhání slzy do očí, ta vanilka to nezachrání. Pačuli rozsekané mačetou na drť, připravené do kompostu. Kdeže smyslné a teplé tóny!
Asi po hodině ta první ostrost pominula, pačuli je pořád zelené a vanilka se trochu zvýraznila. Vůně získala trochu sladkosti, smyslnost mi furt chybí.
Další hodina ve znamení trouchnivění. Pačuli se mění v prachové bílé pižmo, podobné, jako je v Eau de Gentiane Blanche (Hermes). Teď se mi to začíná líbit. Protožéé…hops a najednou je to stejné, jako Genciánka ochucená vanilkou. Fakt pěkné, jsem překvapená, takový vývoj jsem nečekala a uvidíme, jak dlouho to vydrží.
Půlhodiny a jdeme do finále. Zůstává slabá vanilka se slabým nádechem pižma, někde v dáááááli na obzoru dělá pápá ztrácející se pačuli.
Výdrž: 3,5 hodiny, z toho 3 hodiny poměrně intenzívní – velmi dobré. To ostatně všechny vůně této značky.
Podoba: Eau de Merveilles (Hermes) – a to tak, že dost. V té střední části, než syrové pačuli přechází do prachu, je téměř totožná. Přestože ve složení nemají ani jednu společnou složku, jsou to bratři.
Tvůrce Enrico Buccella o jménu vůne píše, že je nejoblíběnejší jeho ženy, protože jí připomíná vůni hedvábné srsti jejího miláčka – „pug doga“, což je asi mops. To je přesné, takhle je cítit mokrý pes. Taky to má podle něj asociovat otevření staré skříně s šátky nebo blůzkami – při dotyku vyvolají vzpomínky: tak to taky sedí, ta prachová složka tohle zaručí (ale to není nic objevného; výše dvakrát zmiňovaný Bílý hořec, alias Dědkova almara, to umí taky a navíc hezky voní).
Jako malého miláčka by si člověk představoval něco sladkého, tulivého a teploučkého; tohle je mrštný a zákeřný pitbull s ledovou břitvou zubů. Možná mazlík pro masochistku? Je to prý unisex – podle mne spíš intersex, protože si nedokážu představit ani ženu, ani muže, který by to nosil. Teda o jednom vím, ale to je exot a s tím pohlavím to taky není úplně jisté…
Nelíbí se mi, protože nemám ráda tuto formu pačuli; ale uznávám, že proměnlivost vůně, výdrž a intenzita jsou excelentní. Dobrá vůně.
hele, dalsi kockomil 😀 btw a co voni tvym kockam? ja jsem v marne snaze zachranit pujcena kresilka koupila skrabadlo s vuni pro kocky, ale nas kocour na nej zvysoka… klasika 😀
Tak u nás s vůní pro kočky naopak: co nechci, aby škrábaly, nastříkat něčím citrusovým. Jinak jim voní hlavně to, co mám na talíři.
S pačuli nemám ještě úplně vyjasněný vztah, ale kočky beru bez váhání z fleku! 😉 A Tigrouš je můj favorit…
Verunka
tygr supr:-)!!
uplně vidim ten mléčný krok:-))
Krásná kočička! Taky jsem měla černobílou… Pro naši současnou kočku je špunt téměř magickou hračkou…
Jo – a na tuhle vůni by mě nikdo neutáhl! Myslím, že nesnáším jakýkoli závan pačuli…
Vaše čiči je dost podobná naší Andulce. Jak by se zachovala u rychlých špuntů nevím, ale inspirovala jste mne k průzkumu. 😀
používáš kočku jako otvírák šumivých vín?
Už ne, vždycky toho půlku vychlastaly, než to přinesly z kuchyně.