• 5x Recenze parfémů Louis Vuitton – novinky
Recenze parfémů Louis Vuitton: hrozně dlouho se ně čekalo, a to ani nebyl covid. V roce 2012 oznámil Louis Vuitton, že najal superstar mezi hvězdami, parfuméra Jacquese Cavalliera, a za rok že spustí vlastní kolekci parfémů. Povedlo se jim to až v roce 2016 a od té doby jich vychrlili 35. Chcete si přečíst recenze parfémů Vuitton, které mne zaujaly? Let´s go…
Názory na ně jsou “absolutně hate” po “nekompromisně love”, asi tak jako u kabelek LV. Ale jak je to doopravdy s jejich vůní? Je to předražený krám, nebo kvalita, která si zaslouží mimořádnou pozornost?
Najmout si vlastního parfuméra v roce 2012 bylo něco celkem neslýchaného. Prvním, kdo se do toho pustil, byl Guerlain, kde Thierry Wasser převzal otěže přímo od rodiny Guerlainů. Za mne trochu křiklavá osobnost s hysterickou aureolou, stejně jako jeho domovská značka (nic proti kvalitám T.W., jde jen o marketing.
Pak byl Hermés a Jean-Claude Ellena a tam si to nádherně sedlo, éterický Ellena, noblesní Hermés a vycizelované vůně. Jin a jang.
Potom přišel Chanel s Olivierem Polge, Dior najal Francoise Demachy a najednou Vuitton, možná trochu překvapivě oznámil vůně a šáhl po jednou ze zbývajících es na trhu, Jacuesu Cavallierovi. Překvapení to nebylo pro ty, kdo sledovali parfémovou historii a náš blog, protože LV už v historii voňavky dělal, tak jako všechny slušné fashion domy, a tak jen obnovil tradici. Pás slov k tomu v našem článku z roku 2013, kde je i obrázek jedné ze starých vůní LV.
Já sama jsem byla hodně skeptická: první vůně, hlavně ty dvě nejoblíbenější, Apogée a Mille Feux se mi zdály takové…trapné. Banální, obyčejné, přeceněné. Převracela jsem oči při jakékoliv poznámce o nich s myšlenkou na zaprodaného umělce, který mi kdysi stvořil Nu/YSl a teď slouží ďáblovi komerce…a tak jsem je na pár let vypustila. Vůně jsou o emocích a já jsem pozitivní neměla.
Les Colognes
Až do doby, kdy se objevila první letní kolekce Les Colognes. Miluju svěženky a udělat dobrou svěží vůni která neleží jen v citrusech, nerozvoní se po chlapském holení a trochu vydrží, to není jen tak. A niche svět tohle téma moc nezajímá, je příliš banální asi. Tak jsem to prubla. No. Láska na první ťuk to není, ale aspoň vám přináším pár krátkých recenzí a můj silně korigovaný názor na značku najdete na konci.
Recenze Sun Song / Louis Vuitton (2019), citronový soliflor
Přestože dnes už ji nehodnotím tak nadšeně, tahle svěženka mne k LV dovedla. Má překrásný začátek: brutálně ostrý citron, ale takový ten zralý, žlutý, vysluněný, šťavnatý, ne jako zelená limetka. Pocit jako hluboký doušek ze sklenice s čerstvou limonádou někde v Itálii v hájíčku na břehu moře. Osvěžující, probere vás, zamrazí okolo páteře.
A to je všechno. Bohužel. Nemá žádný vývoj, je prázdná, do hodiny konec a pak zůstává už jen trochu neroli, byť hezkého. Jestli jste dosud nevěděli, co znamená “overpriced”, přeceňovaná, tak tuhle voňavku můžou dát do ČJ-AJ slovníku jako příklad.
Recenze On The Beach / Louis Vuitton (2021), pláž v Kalifornii
Předloňská letnička, a už tady můžu napsat, že jediná z dnešní pětice, kvůli které stojí za to se vydat do LV butiku a přežít to pokoření u vchodu, kdy vás skenují, jestli mluvíte rusky (aneb story o tom. jak se přes noc dostat ze špičky žádoucích zákazníků na samý chvost).
Tím bodem zajímavostí je písek. Nevím, jak ho tam dostali a znám takový tón ze staré vůně Warm Sand od Matthew Williamson (tuším 2007), a pak už nikde. V Sandu to popisovali jako santál, ale tady v Bíči přímo santál necítím. Nicméně teplý večerní písek, suchý, v zrnkách se zachyceným lidským potem a kůží a opalovacím krémem je silnou bází téhle vůně. Není dominantní, ale je silný po celou dobu života vůně.
Začátek se podobá Sun Songu, hodně výrazný citron a neroli, ale na rozdíl od Songu nejde do ztracena, nýbrž do moc pěkné sladké mandarinky a pak se skulí do toho velmi zajímavého písku.
Opravdu pěkná vůně, napsala jsem si k ní: ZOPAKOVAT (ale KOUPIT tam není).
Recenze California Dream / Louis Vuitton (2020), dřevěná mandarinka
Myslela jsem si, že kolínská s tímto názvem bude svěží a letní. Ale není. Jen začátek, který sice disponuje krásnou živoucí mandarinkou (mandarinka je ingredince, která LV evidentně baví a umějí to), nicméně hned po pár minutách za ní se dere ambrette (výtažek z jedlého ibišku – zde si můžete přečíst CO TO JE AMBRETTE).
Ambrette, něco jako pižmo, s mandarinkou voní takovým dřevito-datlově-koženo-ambrovým syntetickým odérem, nuda nuda, šeď šeď.
Etoile Fillante (2021), kvasící jahodové víno
Osmanthus nějak vyšel z módy a přitom krásná ingredience s noblesní pověstí (víte, že v Číně byl osmanthus zakázaný, aby svojí vůní nesváděl lidi k hříšným myšlenkám a činům?). Je velmi svěží, něco mezi citronem, verbenou, levandulí a zeleným čajem. Jaké hříšné myšlenky po něm lidi mohly napadat? Myšlenky na svobodu, asi.
Za dobrý a originální nápad považuju, že začátek Etoile Fillante se předávkoval osmanthem. Netušila jsem že to jde, sjet se verbenou a zeleným čajem, ale jo jo, ano, zde máte důkaz.
Za blbý nápad ovšem považuju přejít k šampaňskému s jahodami. Druhá poloha této vůně kombinuje kvasící jahodové víno se zcela zřetelnými stopami droždí nebo pivovarských kvasnic. A na úplném konci se ke kvasnicím přidá ještě toaletní mýdlo. Asi si tím jahodovým kvasem někdo polil blůzu.
Na papírku u téhle vůně mám poznámku: TO NEDÁM.
…a dodatková recenze: Spell on you / Louis Vuitton (2021)
Přidávám ji, i když to není svěženka, ale je nejnovější (tedy byla, když jsem tenhle článek psala, v březnu 22. Teď jim přibyla slibná pomerančová City of Stars, vypadá skvěla a má dobré recenze, musím si na ni zaběhnout a projít si ruským očním scannerem).
Růžový pouťový marshmallow nacucaný vodou s kapkou kosatcové Prady. Není v něm vodní tón, ale ta růže je tak vodnatě akvarelová, že je skoro průsvitná a nemá vůbec žádný charakter. V drydownu trochu trávové zeleně.
Vlastně to vůbec není špatná něžná vůně na den nebo kanceláře, jenom je taková zoufale průměrná a nezapamatovatelná. Pro svou nezáživnost by se skvěle uplatnila jako interiérová vůně (myslím, že teď zrovna – jaro 22 – ji rozstřikují uvnitř butiků LV, tak si to tam zkuste načichat a užijte a klidně přidejte do komentářů vaše recenze parfémů Vuitton. Jestli teda stojíte o vonítko do bytu za 5 € na den.
Jsou Vuitton parfémy drahé? Předražené?
Jasně, že jsou drahé. 240 €/100ml. Cílem značky ale není prodávat za férové ceny a jejich zákazníci o takové zboží ani nestojí. Takže jestli se díváme po výrobní ceně (tady v tomto článku jsem popsala skutečnu hodnotu lahvičky parfému) v porovnání s kvalitou, tak klidně pobouřím vaše svědomí prohlášením, že by to nemělo být dražší, než třeba vůně Bvlgari nebo běžný Dior.
Ale když jdete nakupovat do LV, tak si nejdete koupit zboží se slevou nebo ve výprodeji. Vstupujete tam s vědomím, že tam jdete nechat prachy a budete vycházet se slastným pocitem, že si to můžete dovolit. Že se vám v životě něco povedlo, za co jste dostali hromadu zlaťáků a tu jste teď vyměnili za cosi, co si každý nemůže dovolit. Třeba za voňavku. Vůně JSOU o emocích.
Taková předražená LV, hlavně ta první, vám bude už navždy vonět tím, jak jste šikovní. Jsou to takzvané statusové vůně.
Kvalita LV vůní: je tam?
Tak tedy k té kvalitě: samozřejmě, že nejde o žádnou pohromu. Ty vůně jsou udělané šikovnou rukou, z kvalitních ingrediencí, v krásných obalech. Už jen díky bohatosti a kvalitě složek jde jistě o nadprůměr na trhu a nedivím se, že recenze parfémů Vuitton jsou vesměs kladné.
Ale umění v nich nenacházím a asi ani nebylo záměrem. Že umí někdo vydělat peníze, neznamená, že rozumí estetice, umění nebo má lepší vkus. Je to pořád průměrný zákazník s průměrným vkusem, jen díky plné peněžence možná zvyklý na vyšší kvalitu. Ale hlavně žádné výstřelky! Niche level by ho šokoval, stejně jako kohokoliv jiného. Takže vůně jsou tématicky připravené pro průměrný nos. Výborná kvalita, průměrná idea. Mám-li to shrnout lapidárně: 0% umění, 100% perfektního řemesla. A to je dobré. Jestli vám těch peněz není líto…
A co se týká toho Milfeje a Apogée: už jsem pochopila, že tam patří. Komerční značka musela do první řady postavit ta nejbanálnější a nejpopulárnější témata, aby se to lidem líbilo. Odpuštěno. (Ale stále nemilováno.)
A tak to má být. My máme svoje nichovky, ve kterých nás baví se patlat a shánět výjimečné šarže starých parfémů, někdo miluje Avon, jiný si libuje v mainstreamu. Tak se tomu věnujme a navzájem si to nehodnoťme a nepomlouvejme. Všecky voňavky jsou dobrý, když jsou dobrý.
Hezký týden!
Některé odkazy na této straně mohou být affiliate. Nákupem přes tyto odkazy nás podpoříte maličkou částkou, která pomáhá udržovat provoz blogu. Nejde o spolupráce se značkami, takže na objektivitu recenzí to nemá žádný vliv. Popsané ceny a slevy a jsou platné ke dni vydání recenze.
Jsi mne na Fragrantice.cz předběhla o 30 minut. Jak ty to děláš? :)))
Cha!!!! Nespím…. Kolik máš číslo? Já jsem chytla svoji šťastnou 17. Je to dobré, že je to v češtině, myslím, že je tam adminkou jedna aromačka, je to v dobrých rukou, ale ty automatické překlady recenzí jsou srandovní… 😀 Je to asi na nás, Zdendo, Martine….
Naprosto souhlasím Martin by měl zabrat :))) Já nevím jaký mám číslo, to se dá nějak zjistit? Ale jakože je to fuk. Napsal jsem recenzi na 1740 Marquis de Sade Histoires de Parfums a jsem tam pod jménem OdysseusRex. 🙂
Jako děcka, pozor. Já miluju tady tu Romaninu garsonku, pár kámošek a chundelatý buznì pár. Miluju mikrokosmy a parfémy, co ve mě ty mikrokosmy otvìrajì. Spìm hodně a moje životnì energie je něco mezi eau de cologne a eau fraiche. Už teď mi trochu vržou očnì bulvy z gejzìrů ,,recenzì,, některých českých parfumaniaček. Takže abych netrhal partu já na tu českou fragrániku vlezu a třeba to tam i rozjedu pěkně v medvědìm stylu….btw. Ursu jsem ještě nevoněl. Kdo nevì, je to Terenziho medvědice. Kobylì české překlady vìtámy aspoň bude sranda, důvody k diskuzìm s přesahem ( našlehaný banánový ylang drhne hořkou bylinkovou myrrhu…) a celkově se z toho parfémového průmyslu chrlìcìho rychlostì průjmu alespoň nepo… A Romano, čìm krotìš své saténové podočnì polštářky, když tak málo spìš?
No vidíš jak krááásně píšeš (srdíčko) Ursa byl jedinej parfém, kterej mne tak vytočil, že mi vzteky naskákaly na těle pupínky. Nebo spíš recenzenti, který to přirovnávali ke Straight to Heaven. Je to něco jako vzít parfémový nebe (no trochu přeháním) a srovnat ho s manéží, kde se právě vykadilo šest slonů. Bleeee. Teď mi napadlo, že tohle je historicky asi nejdelší diskuse pod řekněme si to upřimně ne moc zajímavým Vuittonem :)))
Já furt doufám, že si mne všimne nějaká značka a začne mi zadarmiko posílat voňavky. No, Vuitton to evidentně nebude. Díky, kluci!
Brouku, já mám blog, jmenuje se Frangipani.cz a napsala jsem tam na toto téma asi 40 recenzí…
Zdendo, obnovil jsi mi chuť na vyzkoušenì 1740. Tak to mám rád….tanečky ingrediencì, osobnì názor, troška edukace….zde o kůži ruské a americké, plus střìpek o tvůrci.
Díky. Myslím, že jsem ji nakonec někomu věnoval. Je to přesně ten parfém, kterej obdivuješ, jak je úžasnej postavenej, ale nenosíš ho. Podobně jsem na tom se Zoologist Civet. Nedokážu si ho na sobě představit, ale miluju ho. Večer si picnu na ruku, když něco čtu a pak čichám a vzdychám ježiš to je taková krááása. Klasická stará francouzská chypre vůně. Mimochodem ty parfémy mají podle mne dost společného s tím, že v Civet je víc kytek. Jinak teď jsem trochu ve stresu, učím se zpaměti operu odjezd do Bregenz se děsuplně blíží, ale v září to bude vonější, tak ti pošlu nějaký vzorky co mám, jestli chceš. Snad budou na fragrantice fungovat ty zprávy, tak pošlu kontakt 🙂
Zdendo ty laskavý inteligentnì umělče….děkuju. Večernì čichačky dobře znám….s Civetem jsi zabil u mě druhou mouchu….dneska jsem na něho četl recenzi. Já se musìm navonět a vyletět do ulic. Což by s Cibčou asi neklaplo. Ursu tedy na doporučenì škrtám a zapisuju: Ověřit předsudek ke Killianovi…já totiž zcela trapně nesnášìm ty bohaté naleštěné charizmáče. Byredu jsem dal šanci….a teď už ho v klidu nemusìm i nadále.
Nechť je tvůj tvůrčì proces zdárný!
Víš, že Žaba zpíval v posledním nastudování Carmen v ND?
No to je teda frajer. Proboha kolik mu vlastně dneska už je?
12. Zpíval v dětským sboru, jenže před covidem a bohužel jim 5 dní před startem zamázl covid premiéru. Takže si odzpíval předpremiéru a ostrá premiéra se konala až letos, jenže Žaba za epidemie vyrostl o 30 čísel, má nohu č. 43 a je o facku větší než don Escamillo a účes má jak Einstein, tak ho ze sboru cikánských dětí vyloučili. 🙁 Ale ty bys ho vlastně mohl trochu namotivovat! Má teď trochu pochybnosti o užitečnosti zpěvu pro lidský život a spíš se chtěl stát žoldákem na Ukrajině. Prostě takové životní dilema.
No ať to neopouští. Protože i na střední nebo vejšce jsou různý soubory, mlaďoši se tam vyblbnou a některý zpívaj fakt dobře. Další možnost je konzervatoř a pak buďto my PFS a k nám chodí spoustu absolventů, který nemůžeme vzít, protože ta úroveň výuky zpěvu je fakt katastrofální. A taky by musel bej hodně zapálenej do vážný hudby. Já jsem třeba na konzervě studoval klavír a klarinet a pro zpěv jsem se rozhodl až v mých 25 letech. Jinak zpěváci jsou všeobecně úplný mimoňové, ale to by bylo na dlouhý povídání 🙂
No on mimoň je, asi geny… n už je na osmiletém gymnáziu, takže doufám, že se nic nestane a doklepeme to tam…ale on má teď nějakou krizi, zpívá v Kühnově sboru, ta Carmen (a zrušená Tosca) bylo velké zklamání – zpívá od 4 let a tohle mělo být takové vyvrcholení. A navíc všichni kluci mutují a puberta a sbor hromadně opouští. Takže už tam nemá ani kamarády. Ono je to i celkem náročné, má 2x týdně po odpolední škole zpívání do večera, musí pak dohánět učení a úkoly…jako my děláme všechno pro to, aby zpíval, ale svět je proti nám.
Když rozklikneš svůj profil, tak nahoře v tom linku máš pořadové číslo: https://www.fragrantica.cz/members/17
vidíš 17?
Zdeněčku, to jsi ty na té fotce na profilu na Fragrantice? Nechceš se dát k hasičům a mazlit koťátka na fotky?
A mimochodem jsi 19. Někdo se mezi nás vklínil. Jsme teď takový sendvič…
No jasně 19 je moje číslo. Narodil jsem se 6.9.1960, no mohla to být i 16, ale člověk nemůže mít všechno 🙂
Tvoje datum narození je hodně pornografické.
:)))))
Jo Romčo, jdou ti poslat zprávy. Chtěl jsem ti napsat zprávu a pořád mi to hlásilo Chybný požadavek. Požadovaný objekt není správný nebo je starý.
Myslím na Fragrantice
“Požadovaný objekt není správný nebo je starý.” Tak to je přesné, to je recenze na mne, to psal nějaký můj kámoš.
:))))) Na tý fotce je Eric Rutherford. Dal jsem si ho tam, protože nosím stejný brejle. Mně už je 62 a vypadám jako takovej klasickej českej pantáta. Modeling už asi zkoušet nebudu. No jasně že znám všechny tvoje recenze, ale nechtěl jsem tam jako první dát něco jakože si pán nejdříve omyje pohlaví odvarem s vůní perníku :))), ty spisovatelko :)))) Ale teď vážně, potřebuju zjistit, jak je to s těma zprávama. Já bych napsal i tý admince ale vůbec nevím jak? Nemohla by si to nějak zjistit, pjosííííím 🙂
to je fakt blbý psát zprávu admince, když nefungují zprávy! pokouším se napsat sem https://www.fragrantica.cz/board/viewforum.php?id=7 ale nevím, jak se cituje, abych jí tam nechala zprávu v diskusi 🙁
No něco jsem tam napsal, tak si toho snad všimne. Těch přispěvků je tam zatím pár
No teda, R a Z to je talk show mezi flakony. Lìbì se mi Weberovo : Člověk je zavěšený v pavučině významů, kterou si sám utkal…no dnes spìš zaplatil. Jakožto přìslušnìk intelektuálnì chudiny milovnìk hloubek komplikacì a fantazijnìch bouřek vnìmám LV dost vlažně. Přìjde mi chladně přezìravý jako Satánkova pragmatická milenka s měděnými křìdly…tvářì se tak důležitě a je tak postradatelný. A takové mi přijdou i ty luxusnì vůně. Ta jejich čistota se tvářì, že je čistšì než čistota sama. K řemeslu s úctou, vo tom žádná! Tak a jdu na sebe frknout MiN Moon dust….vzorek….na vìc nemám…mé bohatstvì je no stress a volný čas.
P.s. Jsou švadleny, koželuzi, ševci u LV bohatì?Hmmm?
My tady provozujeme se Zdendou takovou poloveřejnou platonickou parfémovou erotiku.
Neznám Moon dust, podle jména soudě, jde něco velmi syntetického a velmi uhlí?
Pěkně pokračujte v tom voňavém privátku.
Jojo Moon dust je špìna, kámen, kořeněný prach, ozónek, suchý tabák a jako spása benzoe a pižmìčko…..taková Nu béčkovina…..nebo chce te li, exkurze do útrob vysavače někde v paneláku na Jižáku v osmdesátkách.
Nu Be už sežrala černá díra.
Už nejsou viď? Já jsem ještě v nějaký parfémový hysterii koupil v doprodeji tu jejich skořici a jasně že se mi to už nelíbilo. Moc suchý, moc chemický. Takže se mi po nich moc nestýská. Ale jako nápad dobrý. Co by dělali dál, celou periodickou tabulku?
Nejsou, a už nejsou ani Blood concept. Oni úplně zmizeli tihle syntetičtí experimentátoři, dnes to teda dělají všichni, ale vydávají to za “haute parfumerie”, a přitom je to furt to samý. Doufám, že se zase objeví nějaký zábavný směr v niche (Mirka by to potřebovala). Mně by bavily svěženky, proč už to konečně někdo nerehabilituje, sakra?
,, exkurze do útrob vysavače někde v paneláku na Jižáku v osmdesátkách” to je dobrý :)))))
Všechny MiN New York měli v nějakým obchodu s oblíkáním v Dušní, teda před kovidem. Jo a ještě Agonist a Andreu Maack. Tedy z těch asi 25 parfémů si nepamatuju ani jeden. Jinak Louis Vuitton jde taky úplně mimo mne. Pravdou teda je, že jsem nikdy nechápal spojení žena – kabelka, ale tyhle mi připadaj jako pro nějakou starší paní (paní lékárníková s paní továrníkovou?), ale chápu, že si k nákupu vezmou ještě jejich parfém, jakože dobrá značka – dobrá vůně. To je samozřejmě blbost. No každýmu jeho nebe, chlapi maj zase jiný fetiše, žejo.
Pro Mirku (taky) – věděla si, že jejich dvorní parfumér Jacques Cavallier dělal taky na 7 vůních Ermenegilda Zegni (to je fakt strašný jméno) no ale pár věcí od něj by mi nevadilo mít doma 🙂
Zdendo děkuju, boutique Dušnì si pìšu do svého moravského parfémového denìčku…..škoda, že se Zegna nejmenuje Zdeňa:-)…o jeho vůnìch tu madame R nejednou básnila,….připisuju do denìčku. Douglas je nedávno mocně vyprodával.
Ty parfémové divnosti jsou pro mě ve vzorku dostačujìcì. Třìbì fantazii i smysl pro humor.
Bohužel ten butik v Dušní už zmizel.
Však ono se to čte “Zéňa”, to je skoro jako Zdéňa. 🙂 Ano, ano, já mám pro tuhle značku slabost, je to zvláštní, jak si udržují takový esprit, mezi tím vším předraženým mainstreamem. Ony dneska mají všechny ty luxusní značky svoje “exkluzívní” řady, takže v té Pařížské se dá strávit celé odpoledne – je tam Celine (zatím neznám, ale bude to tak na úrovni LV), Burberry (nemají voňavky v Praze, ale stejně to za moc nestojí), Ferragamo (dobré!!! ale myslím, že je v Praze nemají), zmiňovaný Zegna, ale taky DIOR (a v Praze vůně mají), HERMES, to je nebe v nose, CARTIER (v Praze mají i exkluzivky) a brzo se bude otvírat butik CHANEL, a tom asi nemusím nic psát.
No a samozřejmě v centru toho všeho je Ingredients a slavný Douglas na Příkopech.
Jak nechápal žena-kabelka?? Kabelka JE žena.
:)))
Zdendo, a čìm vonìš, když nám teď nabìhá to léto?
Tak na podzim a v zimě mám rád uchlastaný gurmánky Tom Ford Plum Japonais (už se nevyrábí), Kilian Apple brandy a Single Malt (obě se už taky přestaly vyrábět, takže si nechávám posílat z Anglie jakože vůně ,,inspirované” Alexandriauk Wasted Moment a Dua fragrances Spiritus Dei, podle mne jsou lepší než originál. A třetího Kiliana Straight to Heaven, ten nosím už asi dvacet let. No a jasně že Frapin 1270. A to je v podstatě všechno. Jako mám ještě pár dalších, tři čtyři, ale ty nejsou na běžno. Třeba Zoologist Bee a Civet.
No a v létě jezdíme každý rok (Pražský filharmonický sbor) na dva měsíce do Bregenz, kde je operní festival. Jestli je někde důležitá ohleduplnost, tak právě na scéně, kde dvě hodiny zpíváš těsně vedle kolegů a solistů a nemůžeš se zlejt nějakou oudovkou koňská prdel. Takže mám na léto vůně absolutně nesladký a různě je vrstvím. James Heeley – Sel Marin, WienerBlut Sale Marino (hodně podobný Profumum Roma Acqua di Sale) a Escentric Molecules Escentric 02. Výsledek je čistej slanej vzduch severního moře plus čerstvě vypraná košile. No a ještě Hacivat na běžnej život, třeba nakupování v rakouským Lídlu, protože tahle vůně je prostě čistá radost (ale nesmí se to přehnat). Vzhledem k tomu, že jsem parfémové ,,sociální sítě” už opustil, takže sice nevím, kdo co mám dneska zrovna na sobě (tvl Tonda má dneska Aventus !!! ale vlastně… kdo je Tonda?), absolutně mi to nevadí. Vůně už v mém životě nehrajou takovou roli. Jinak Mirku obdivuji, že to tady drží, ale položí na závěr článku řadu otázek a ,,ticho pusto v dědině” (A.Dvořák Svatební košile). Kde ty lidi jsou, nevím.
A co nosíš v létě ty? Vezmeš si na sebe vůni i když se okolí moc nelíbí?
Oh lalaaa, děkuji za odpověď. Tak dìky Romaně tušìm co je niche a Timbuktu bylo prvnì. Na jaře jsem dorazil Hwyl od Aesop, prokládal to Ajmal Pure oriental Vetiver a teď, dokud fakt nepařì Amouage Beach hut. Ještě jsem si naslepo přidal Goutal Bois d Hadrien, však se v nì cìtìm daako žensky. Mile mě v teple potěšil Afrika Olifant Nishane, kupodivu byl i pochválen. Taky mám rád kadidlovky, ne kostelnì. Třeba Jaisalmer. Na maloměstě se setkávám s kritikou, ùdivem a koulenìm očì. Pracuju v mírně stájových sociálnìch službách, takže parfém mi dělá anděla strážného. Myslìm, že okolì vůnì netýrám.
Romaně a zbytku frangipani děkuju. Jsou to lidi a ještě parfémům rozumì. Docela tu reaguju a Romana vždycky odpovì, i kdyby to mělo být seknutì modrého drápku. A oceňuji sebeironii a smysl pro humor.
Díky za odpověď. Skoro všechno znám a jsou to fakt dobrý vůně 🙂
Ježíš….. posílám srdíčko!
To je zajímavý, že, s těma otázkama… já vidím, že to lidi čtou, ale prostě asi jsou němí. Vonějí, ale jsou němí.
Jsem napsal že obdivuju Mirku, promiň Romčo, obdivuju Tebe, ale tak jste kámošky .. si Vás trochu pletu :)))
Ahoj Martine. Už je fragrantica.cz tak piš!!! 🙂
Právě jsem se vrátil z Primarku s narvanejma taškama (taky bílý trička) a to jsem tam nechal 1500 Kč, tomu bys nevěřila, co tam maj věcí!
To je skvělej článek. Spousta zajímavých témat. Nejen směrem k parfémům. Během svýho života jsem díky muzice poznal spoustu užasnejch a fakt hodně bohatejch lidí (tedy spíš v zahraničí). Pravdou je, že jsme se nikdy nebavili o tom, kde nakupujou nebo kolik továren mají. Pamatuji si, jak jsem se po premiéře Janáčka v Ženevě potkal na recepci s nějakým pánem, kterej se tam málem rozbrečel a pořád říkal jak musím šťastnej, že dělám klasickou hudbu. Že on hrál taky v mládí na klavír a pak toho nechal a dodnes toho lituje. Později jsem se dozvěděl že je to majitel nějaký značky s mnoha miliardovým obratem. A to je asi ono. Určitě měl na sobě super drahý oblečení a asi i parfém, ale to nehrálo roli. Probírali jsme Derridu a Foucaulta a postmodernu, taky jsem mu řek že Ženeva je ta největší prdel na světě, kde člověk už po pár dnech umře nudou a on se začal smát a řekl že jo. Kamarád , který v té době pracoval v OSN mi potom řekl: ,,Proboha jak ty to děláš, víš kdo to je?! Já v jeho přítomnosti koktám a nevím co říct.” Jenže on byl zajímavej tím, že byl nesmírně chytrej a i vtipnej a ne svým bohatstvím.
A taky s vzpomínám na dobu , kdy jsem neměl práci a Silvestra jsem strávil s ještě chudšíma kamarádama a každej jsme měli jenom dva chleby s paštikou, protože na víc nebylo. Byl to nejlepší Silvestr v životě. Takže vůně jsou pro mne dnes spíš o radosti. Žádná opravdu nestojí za nějaký války a nenávisti, nebo opovrhování, nebo fanatickou adoraci, jak už jsem taky leckde zažil. A ještě k těm svěženkám. Nedávno jsem si šel očuchat nějaký letničky Forda, který jsem vůbec neznal (v létě v podstatě pořád točím dva parfémy Heeleyho Sel Marin a WienerBlut Sale Marino) a u Neroli Portofino si říkám no není to tak špatný, dost hořký, ale něco mi to strašně připomíná (v dobré slova smyslu). Až večer jsem přišel na to, co to je. Před nedávnem jsem si koupil biologický odstraňovač zápachu z odpadu z kuchyňskýho dřezu a hned u prvního použití jsem si říkal, fakt dost dobrá vůně. Takže Forda si asi kupovat nebudu. Nechci vonět jako odpad 🙂
Postmoderna se distancuje od všeobecných pravidel a hodnot a nesnáší metanarativy. V postmoderní situaci je v podstatě všechno jenom sociální konstrukt. A to se podle mne týká i parfému. Ten ,,jedinečnej, nejlepší, božskej” prostě neexistuje. Třeba Pitralon ve mně vzbudí víc emocí, než slavnej Coromandel.
Pěknej den a piš. Z.
Vuittona vůbec neznám, tak to asi nebude nic moc :))))
Čau Zdendo!
Nojo, vy probíráte Kanta a Heideggera (já jsem udělala zkoušku z Patočky za A s pochvalou před celým kruhem, heč, ale pak jsem se už ubírala cestou k těm nahým mužům a ženám na reklamních fotkách, ale to bys neřekl, že tohle téma má daleko méně poučených fanoušků, než klasická filosofie, čoveče), my probíráme zcela vážně trička, kabelky a boty.
Já to mám ráda, mám ráda ty krásně zpracované přírodní materiály, ale někdo umí pěkně pracovat i se syntetikou, ocením dobré střihy, přesné ruční šití, povrchové úpravy kůže, jemné kování…. konfekce je taky kus řemesla, které se musí umět.
A stejně jako v drogerce narazíš na dobrou vůni, tak Primark taky umí poskytnout skryté drahokamy, třeba zrovna v té bavlně, což je dávno objevený a staletími vypilovaný materiál, umí udělat dobrou službu. A je to jak s vůněma: když se nakalibruješ na kvalitu, tak pak rozeznáš bílou košili za 400 korun a od bílé košile za 400€ na první pohled, ale taky poznáš tričko za 2€, za které by šlo dát 20€ s čistým svědomím. Pak ti na tom třeba i bude záležet. 😀
Většina lidí tady s tou závislostí na hadrách a kabelkách (baby-chlapi-chlapy, všecko egál), co znám, si prošla obdobím: slušná kvalita za málo peněz > jedině značka a ať je to vidět > nenávidím, když je vidět značka > je mi to úplně jedno, jestli je vidět značka nebo ne , hlavně když se mi to líbí. Je to takový společenský jev. To je vidět třeba zrovna na kabelkách z Vuitton plátna, jak se jednu dobu vylíhla miliarda fejků, všichni to nosili a všichni se jim smáli. Pak to chvíli nikdo nenosil, protože to bylo zprofanované, a dnes už se to zase začíná nosit – ale jen lidi, kteří to ocení a je jim jedno, co si kdo o nich myslí. No nic, tolik k hadrám. Ale ve společnosti budou vždycky snobové, co naděláš.
Nevadí, aspoň platí ten výzkum a vývoj pro lidi, co to umějí ocenit. Znalci jsou vlastně příživníci snobů. Ty brďo, na to jsem přišla jen já a Marx a Patočka. 😀
Ty Vuittony klidně zkus, ale podle mne za ty prachy se daleko líp uplatníš o kousek dál u Zegny.
No prosimtě Patočka? Seš dobrá. S tím Primarkem to byla jenom legrace. Byl jsem tam jenom jednou, protože jsem si potřeboval rychle koupit bílý košile na dlouhej zájezd. Jinak už tyhle davy a hrabačky nedávám. Jasně že máš pravdu. Já jsem tím jako mladej dost opovrhoval, jakože značková snobárna. Jasně že to tak není. Ale trochu mi trvalo, než jsem to pochopil. Když jsme u oblečení, všechny ty materiály a hlavně šití. Prostě hodné zaplatíš a koupíš fakt kvalitu. Vlastně taky kupuju to co se mi líbí. U vůní to může být klidně drogerka. Třeba jako vodu po holení už asi dvacet let používám nejlevnější Diplomat fresh, protože fakt dobře voní. Jakože to není vůně na celej den, ale na tu malou chvíli fajn. Na nichovky mám nějaký červený světlo v hlavě, který se rozzáří, jakože to už je moc. Prostě limit. Ten můžeš u výjimečných situací (skoro vždycky :))) trochu zvednout. Ty víš, že miluju gurmánky, třeba ještě s chlastem, takže jsem nedávno taky trochu ,,zvedal” limit u Encens Suave od Matière Première. Nádherná kadidlová vanilka, jednoduchá, prostě úplný nebe. Jinak jsem nedávno četl, že Byredo jde k L’Orealu.( Čekám na tu novou Vanille Antique). To byl docela dobrej článek. Proč menší značky přechází k těmhletěm monsrům? Jde to s nima potom dolů, nebo jsou lepší, nebo jde čistě o prachy? Pěknej voňavej den. Jo proč sem píšeš už jenom ty, kde jsou ostatní matky a otcové zakladatelé?
No to já nevím, já se jich ptám taky – oni mají hrozně moc práce, Mirka tříská prachy a furt slibuje, druhé Mirce skončila mateřská a hoši se odstěhovali na Slovensko a měli jiné starosti. Ale furt mají něco rozepsaného, jsou hrozní. 🙂
Ale počkej, jedeme za chvíli s Mirkou do Milána, tak doufám, že si konečně ten slibovaný čas udělá.
Krásná diskuse tohle 🙂
Já makám, s tím “třískáním prachů” už je to trochu horší. Ale hlavně už od covidu nějak došla jiskra, elán, nevím …
Tak doufám, že v Miláně o něco zakopnu, co mě nadchne, co mě do toho zase dostane. Minimálně ta setkání a aperoly 🙂
Ahoj. ,,trochu horší” to říkaj všichni bohatý lidi. Já jedu na dva měsíce na operní festival do Bregenz a aperol to bude jistit i tam 🙂 Jinak kovid mi velmi úspěšně přestavěl čich. Nejdřív jsem se toho lek, ale je to vlastně zajímavý. Repliku Jazz Club, kde všichni vrněj blahem nad kouřem chlastem a kůží, cítím jako temně zelenou jarní vůni :)))
Lidi, běžte víte kam, já chodím na výlety tak na záchod, když se mi podaří vypnout mikrofon a kameru. Což mi připomíná, že včera se to jednomu chlápkovi na callu někde v Kanadě nepovedlo, ale myslel si že jo, udělal nějaký posunek na kameru, nechal call zapnutý na “jsem online” a odešel z místnosti. 😀